Umělá inteligence (AI) je podle historika a politologa Lukáše Sedláčka zrcadlem, ve kterém se jako společnost začínáme vidět bez příkras. „Je to takové strašně hezké zrcadlo, občas teda děsivé, toho, kým vlastně jsme,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Terezy Engelové.
AI podle Sedláčka není jen technologickým nástrojem, ale momentem odhalení. „Ukazuje hodně jasné světlo, kým jsme. Je to náš výtvor, takže naše snaha rozumět věcem, kontrolovat věci, naše snaha být chytřejší, naše snaha vytvořit si ráj na zemi.“
S tím, jak technologie postupně přebírá další lidské domény, bude podle něj stále naléhavější otázka identity: „Ta další otázka bude postupně, jak nám bude brát naše domény lidské krůček po krůčku, tak bude otázka, kým jsme jako lidi.“
Sedláček odmítá představu, že bychom nad vývojem ztratili veškerou kontrolu. Klíč vidí v individuální i kolektivní odpovědnosti. „Je dobré si uvědomit svoji sílu, svoji moc jako jednotlivci a vidět tu sílu v tom možném spojení,“ zdůrazňuje. Varuje však před pasivitou: „Jedna z nejnebezpečnějších umělých inteligencí je ta naše lenost nebo že si ji necháme pustit až příliš, ať rozhoduje o nás ve všem.“
Geopolitická soutěž o moc v AI
Technologie sama o sobě podle něj není ani spásou, ani zkázou – záleží, jak ji používáme. „Člověk, který chce mít ve všem jasno, potvrzovat svůj názor a nepídit se po věcech, tak tohoto dostane. Člověk, který to použije, aby zjistil cokoliv chce na světě, má strašně moudrého, chytrého průvodce čímkoliv.“
Debata o umělé inteligenci se podle něj nevyhne ani otázce moci. Souboj mezi Spojenými státy a Čínou žene vývoj kupředu, ale zároveň odsouvá stranou etické a společenské dopady. „Tam je fakt jenom snaha co nejrychleji mít ten nejlepší AI systém, který má nejlepší výsledky na světě,“ říká. Kdo bude mít nejlepší technologii, získá i geopolitickou výhodu – včetně té vojenské.
Zásadní roli přitom hrají data. „Ti, kteří budou mít data, budou mít ohromnou moc,“ upozorňuje Sedláček a připomíná, že impéria vždy budovala kontrolu nad komunikačními cestami – od silnic po internet. Dnes tuto moc z velké části drží technologické firmy, které si uživatele postupně navykají na své systémy a sbírají stále detailnější informace o jejich životech.
Nejhlubší proměna se však podle něj týká samotného chápání člověka. Pokud jsme si svou identitu zakládali na inteligenci či pracovním výkonu, příchod strojů, které nás v mnohém předčí, tuto definici narušuje. „Pokud se definujeme jako lidi, že jsme inteligentnější než zvířata, a to nás činí lidmi, tak najednou kdo jsme, když nás v těch kognitivních schopnostech něco předčí?“ ptá se.
Budoucnost máme ve svých rukou
Morálku či empatii podle něj lze do určité míry algoritmizovat, ale skutečně lidské je něco jiného: schopnost tvořit vlastní hodnoty. Odkazuje přitom na Nietzscheho obraz proměny ducha: člověk má projít od „velblouda“ přes „lva“ k „dítěti“, které si vytváří vlastní dobro a zlo. „Je zapotřebí tyhle rozhodnutí dělat, nenechávat je na umělé inteligenci, třeba ty morální, ale fakt činit i ty chyby, protože to nás formuje jako lidi.“
Ztráta práce či proměna vztahů podle Sedláčka nemusí znamenat ztrátu smyslu, pokud si jej dokážeme vytvářet sami. „O to důležitější bude vytvářet si vlastní příběhy, vlastní smysl. Je to práce, není to jednoduché,“ říká. Nabízí přirovnání k rodiči, který místo snadné pohádky z obrazovky vypráví dítěti příběh z vlastní hlavy – je to náročnější, ale autentické.
Budoucnosti se neobává, spíše varuje před rezignací. „Je dobré nenechávat ten vývoj běžet bez našeho přičinění a doufat, že to dopadne všechno skvěle,“ uzavírá. Realitu jsme podle něj vytvořili my sami – a stejně tak ji můžeme i proměňovat.
Celý rozhovor s Lukášem Sedláčkem si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
00:06–02:47 Vliv AI na lidskou identitu – Diskuse o bezprecedentních změnách, knize „V době AI“ a metafora „císař je nahý“, která odhaluje, kým skutečně jsme.
02:47–07:12 Lidská kontrola nad AI a nebezpečí pasivity – Zamyšlení nad tím, zda si lidstvo udrží kontrolu nad AI, role kolektivního vědomí a hrozba lidské lenosti.
07:12–22:38 AI zpochybňuje definici lidskosti a morálku – Otázky, co nás definuje, pokud inteligence není exkluzivní, schopnost AI napodobit empatii a morálku, a význam lidských rozhodnutí.
09:52–17:10 Superinteligence, geopolitický boj a role Evropy – Hrozby superinteligence, soupeření velmocí (USA, Čína) o dominanci v AI a potenciální, ale komplikovaná role Evropy.
22:38–27:06 Data jako nová ropa a moc technologických firem – Diskuse o sběru dat, obrovské moci technologických firem a tématu digitální závislosti.
27:06–34:50 Hledání smyslu života v éře AI a budoucí výhled – Dopad AI na pracovní místa, rodinu, vztahy, potřeba vytvářet si vlastní smysl a adaptabilita do budoucna.
Sdílet
Nejnovější videa
