„Nezaslouží si generálskou hodnost.“ Řehka dal jasný vzkaz nástupci a Babišově vládě

Končící náčelník generálního štábu Karel Řehka prohlásil, že se mu nelíbí, když politici povolávají vojáky k povodním nebo ostraze hranic. V poměrně ostrém projevu mířícím prioritně k armádním velitelům, ale i k přihlížejícímu ministrovi obrany Jaromíru Zůnovi a dalším politikům, generál prohlásil, že vojáci musí mít odvahu mluvit s lídry upřímně.

Mohutné nasazení armády během covidu, o mnoho let dříve ještě v lesích kolem Vrbětic po výbuchu tamějších muničních skladů, které zosnovala ruská rozvědka GRU. Anebo v roce 2024 po povodních. S tím je konec. Alespoň si to přeje náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Ten - stejně jako Petr Pavel v roce 2015 - vzkázal vládě, že vojáci mají dost své práce a nemohou vypomáhat všude tam, kde se to politikům před veřejností zlíbí.

„Bojeschopnost a připravenost armády je to, proč nás naši spoluobčané potřebují, proč si armádu všichni platíme. Všechny ostatní role a činnosti armády lze zabezpečit jinak,“ oznámil Řehka směrem k současnému politickému vedení země.

Aby bylo jasno, jak to myslí, dodal: „Bahno po povodni nemusí odklízet vojáci, Policii ČR lze při střežení státní hranice také posílit jinými způsoby, podpora hasičského záchranného sboru také nestojí na vojácích, zejména když máme počet dobrovolných hasičů násobně vyšší než počet vojáků z povolání.“

„Upřímné a nezkreslené“

Poslední velitelské shromáždění, které Řehka z pozice náčelníka generálního štábu v úterý vedl, vůbec pojal jako velké účtování. I když mu během jeho sporů s bývalou ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) řada politiků i ona samotná vzkazovali, že překračuje své pravomoci, generál dnes tvrdí něco jiného.

„My, vojáci, tady nejsme od toho, abychom dělali klíčová rozhodnutí o budoucnosti této země. Máme to štěstí, že žijeme v demokracii, klíčová rozhodnutí tady dělají demokraticky zvolení politici,“ potvrdil Řehka svou podřízenost vládě.

„Role nás, vojáků, je poskytovat našim politickým lídrům naprosto upřímné a nezkreslené vojenské doporučení a je na nich, jak s nimi naloží,“ prohlásil dále velitel, který by měl v létě odejít z čela armády do civilu.

A rovnou se obrátil na svého následovníka, byť zatím není zřejmé, kdo konkrétně z dohod mezi Hradem a kabinetem Andreje Babiše vzejde jako nový náčelník generálního štábu. „Slova upřímné a nezkreslené jsou klíčová. Snažil jsem se jim jako náčelník generálního štábu dostát a očekávám to od každého svého nástupce, ať už to bude kdokoliv,“ zahleděl se Řehka mezi desítky svých podřízených velitelů.

„Obrana směřovala do trosek“

„Nejde o to, co chce kdo slyšet. Jde o to, co si upřímně myslíme, a mít odvahu to jasně říci. Každý, kdo nosí generálskou hodnost na rameni, by toho měl být schopen. Pokud toho není schopen, nezaslouží si tu hodnost, protože není schopen dostát základní roli vojenského lídra v demokratické zemi,“ zamyslel se Řehka.

Tím si rýpnul do začínajícího procesu výběru nového náčelníka generálního štábu. Všeobecně se totiž očekává, že ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) chce mít „šťastnější“ ruku než Černochová a do čela vojska dovést člověka, který mu nebude dělat opozici a naopak bude jeho rozhodnutí v ozbrojených silách podporovat.

Třeba i v momentech, kdy Babišova vláda bude dál sekat do obranného rozpočtu a řada zásadních modernizačních projektů se zpomalí, jako se to děje nyní. Resort by měl letos hospodařit se sumou nižší o 21 miliard oproti plánům.

„Čemu se opravdu musíme vyhnout a co už se nikdy, opakuju nikdy, nesmí opakovat, je stav, kdy obrana naší země směřovala do trosek a všichni jsme se tvářili, že je to v pořádku, že se nic neděje, a klamali jsme o o tom sami sebe i celou naši společnost a veřejnost. To je hazard, který už nikdy nesmíme připustit,“ dodal Řehka a jako by vykresloval svou představu toho, co příští roky ozbrojené síly čeká.

Když se s veliteli loučil, zlomil se mu hlas a v jeho očích byly vidět i slzy. Důstojníci jej pak vyprovodili mohutným a živelným potleskem. Jeho razantnost zarazila především ve srovnání s vlažnými ovacemi, které si od vojáků vysloužil značně obecný proslov ministra Zůny.