


Barbora Kroužková, donedávna jedna z výrazných postav zpravodajské redakce České televize, dala po více než 30 letech výpověď. Aktuálně.cz to ve středu potvrdil mluvčí veřejnoprávní televize Michal Pleskot. Kroužková odešla poté, co byla na sklonku minulého roku odvolána z moderování hlavní zpravodajské relace ČT Události.

„Můžeme potvrdit, že Barbora Kroužková odchází z pozice redaktor- moderátor České televize na vlastní žádost. Přesný termín jejího odchodu není ještě definitivně stanovený a po vzájemné dohodě běží standardní výpovědní lhůta,“ uvedl Pleskot pro Aktuálně.cz.
„Po dvou měsících od rozhodnutí o mém přeřazení z Událostí jsem se rozhodla odejít z České televize. Využiji jedné z nabídek a těším se na novou práci. Budu dál, ale jinde bojovat za nezávislá a svobodná média,“ řekla pak redakci sama Kroužková.
Jak jsme na začátku prosince jako první informovali, dlouholetá moderátorka byla k 1. lednu letošního roku přeřazena z hlavní zpravodajské relace do dvou ve stejný den vysílaných pořadů ČT24: Interview ČT24 a 90´ ČT24. Na své sociální sítě tehdy napsala, že to nebylo její rozhodnutí.
Kroužková loni v létě nepodepsala dopis adresovaný členům Rady ČT, pod kterým se objevilo okolo 165 podpisů redaktorů, moderátorů, editorů i dalších zaměstnanců zpravodajství ČT. Dokument vyjadřoval podporu řediteli divize zpravodajství Petru Mrzenovi, který předtím neúspěšně kandidoval na post generálního ředitele ČT.
Podepsal ho například zástupce šéfredaktora a vedoucí zahraničního zpravodajství Martin Řezníček. Svůj podpis pod něj mimo jiné připojili také moderátoři hlavní zpravodajské relace Události – Marcela Augustová, Josef Kvasnička i šéfredaktor Michal Kubal. Dále třeba moderátor Jakub Szántó, zahraniční zpravodajové David Borek, Lukáš Dolanský, Bohumil Vostal nebo Darja Stomatová. Podpis Kroužkové pod dokumentem naopak chyběl.
Materiál vznikl v reakci na kritiku, která zazněla při loňské volbě generálního ředitele směrem k tomu, jak funguje redakce zpravodajství ČT. „Jako pracovníci Zpravodajství a publicistiky České televize, kteří denně pracují s informacemi, cítíme jako nejvyšší hodnotu pravdu,“ uvedli zaměstnanci v dopise radním. Kritika směrem ke zpravodajství tehdy zazněla z úst Milana Fridricha, který se dostal do finální volby s Hynkem Chudárkem. Ten byl nakonec generálním ředitelem poté, co Fridrich z volby odstoupil, zvolen. Oba nyní tvoří ve vedení veřejnoprávní televize tandem.
Ještě předtím, než byl Chudárek generálním ředitelem ČT zvolen, rozeslal Mrzena některým radním textové zprávy s tím, aby nevolili Fridricha. Zprávě předcházela situace, kdy se radní Roman Bradáč Fridricha zeptal, zda by - pokud by byl zvolen generálním ředitelem České televize - došlo k personálním změnám ve vedení zpravodajství. „Nikdo nemá nic jistého navěky,“ reagoval Fridrich na dotaz.
Celá záležitost následně vyústila ve výše zmíněný dopis na podporu Mrzeny, pod který Kroužková svůj podpis nepřipojila. Nyní tedy z ČT po více než 30 letech odchází. Je tak další v dlouhé řadě výrazných a letitých novinářů, kteří se k takovému kroku v poslední době z rozličných důvodů rozhodli.
V posledních letech z ČT odešli nebo byli přeřazeni na jinou pozici například Světlana Witowská, Daniela Písařovicová, Jakub Železný, Nora Fridrichová, Marek Wollner, Zuzana Černá, Václav Crhonek, Ondřej Stratilík nebo Martin Jonáš a Bohumil Vostal. Sportovní redakci pak opustila Kateřina Nekolná a Barbora Černošková.
Na konci ledna ČT také po více než deseti letech opustila výkonná ředitelka výzkumu a programových analýz Renata Týmová. K tomu všemu je potřeba připočíst dlouhodobý tlak, kterému čelí - především od některých členů Rady ČT - Václav Moravec.



Babiš chce aféru kolem SMS zpráv Petra Macinky zklidnit, řekl po jednání Bezpečnostní rady státu. S prezidentem bude jednat o zahraniční politice bilaterálně. Koordinační schůzky ústavních činitelů na Hradě se podle něj neosvědčily. Prezident Filipa Turka ministrem nikdy nejmenuje, otázka je uzavřena, řekl Babiš k požadavku Motoristů na nominaci poslance ministrem.



Rusko v noci na středu zaútočilo na Ukrajinu 105 drony, oznámilo ráno ukrajinské letectvo. Při útoku v Dněpropetrovské oblasti dva lidé zahynuli a dva další byli zraněni, informovaly ráno tamní úřady. Děje se tak před zahájením druhého kola přímých třístranných rozhovorů zástupců Ukrajiny, USA a Ruska v Abú Dhabí o možném ukončení války.



Americký prezident Donald Trump apeloval na republikány, aby znárodnili volby. Také by podle něj měli ovládnout kontrolu nad hlasovacími postupy ve Spojených státech. Šéf Bílého domu tvrdí, že ve volbách hlasují lidé, kteří nemají americké občanství, a ovlivňují jejich výsledky. Trump neupřesnil, jakým způsobem by podle něj měla jeho strana volby znárodnit, píší média.



Soud uložil řidiči tramvaje Danielu Bejvlovi 200 hodin obecně prospěšných prací za jeho loňský konflikt s cestujícím ukrajinským párem. Muž se také musí podrobit programu sociálního výcviku a uhradit páru odškodné 55 tisíc korun. Podle středečního nepravomocného verdiktu se Bejvl dopustil výtržnictví, nikoliv ale i hanobení národa, jak tvrdila obžaloba.



Mrazivé počasí konečně ustupuje. Na Vysočině ale stále platí výstraha před nebezpečnou ledovkou, a to až do středečního večera. Od čtvrtka se pak dočkáme oteplení. Někde by ale mohlo ještě sněžit. Celý únor však bude podle odhadů teplotně spíše podprůměrný.