Poslanec a čestný předseda Motoristů a nejnověji také zmocněnec vlády pro Green Deal Filip Turek vyvolal bouři kritiky svými výroky v Kyjevě o tom, že za válku může i špatná zahraniční politika velmocí a rozšiřování NATO. To, že úvahy o členství Ukrajiny v NATO přispěly k ruskému rozhodnutí zahájit agresi, ale většina expertů potvrzuje. Důležitý je ale kontext.
„Někdy bývá nedostatečně rozlišováno, že něco může být příčinou, která přispívá k nějakým dalším rozhodnutím, ale není to nutně tou jedinou příčinou,“ vysvětluje Jan Ludvík z Institutu politologických studií FSV UK „S kolegou jsme se ptali expertů, kteří o rusko-ukrajinském konfliktu publikovali v těch nejprestižnějších časopisech a 70% z těch expertů si myslelo, že možnost vstupu Ukrajiny do NATO byla alespoň středně důležitý faktor za ruským rozhodnutím zaútočit,“ říká Ludvík.
„To samozřejmě neznamená, že agrese na Ukrajinu byla legitimní,“ varuje Ludvík. „A taky to neznamená, že by nerozšiřovat NATO bylo nutně lepší. Mělo by to jiné výsledky. Například Ukrajina by zůstala jasně v ruské sféře vlivu. To by asi mohlo zabránit ruské invazi, ale nutně by to pro Ukrajinu neznamenalo, že by její situace byla nějak růžová.“
Mohl vstup Ukrajiny do NATO odradit Rusko od agrese? „Na bukurešťském summitu NATO v roce 2008 přijalo takový kompromis, kdy tvrdilo, že Ukrajina do NATO jednou vstoupí. A o tom Rusko dlouhodobě říkalo, že je pro něj nepřijatelné. Jenže NATO ale vlastně nikdy nemělo jasnou vizi, jak se to stane. Ukrajina se tak dostala do situace, která Rusko iritovala vizí vstupu do NATO, ale zároveň do NATO nevstoupila… Kdyby Ukrajina byla v NATO, tak by ji Rusko pravděpodobně nenapadlo. Takhle byla v tom meziprostoru, který Rusko iritoval, ale zároveň neměla ochranu NATO a to vytvářelo určitou nebezpečnou situaci.“
Neslíbil Západ ještě Sovětskému svazu NATO nerozšiřovat? „Nikdy nepadl závazek, který by byl právně závazný, který by byl někde podepsaný, že se NATO nebude rozšiřovat. Ale je možné, že to, co Sovětům říkali západní představitelé, tak oni tak nikdy nemysleli. Z archivů vidíme, že skutečně padla slova, která si Moskva mohla vykládat jako tenhle typ závazků. Neříkám, že tak byl myšlený, nebylo to závazné, ale do nějaké míry oni ten pocit ukřivděnosti mít můžou,“ doplňuje Ludvík.
„Zároveň ale speciálně Putin nebyl původně bojem proti rozšiřování NATO tak posedlý. Ještě na summitu v Bukurešti v roce 2008 to vlastně zdaleka nebylo takhle tragické. Velká část zásob pro síly NATO v Afghánistánu proudila přes Rusko. A Putin na summitu v Bukurešti přednesl projev, to je dneska nemyslitelné. Když do toho přišla v roce 2014 revoluce na Ukrajině, tak moje čtení je, že Putin neměl úplně moc promyšleno, co bude dělat. Byl tím šokován a nenapadlo ho nic lepšího než obsadit Krym. Vstoupil do něčeho, co nedomyslel, a pak se z toho celou dobu snažil nějakým způsobem dostat a jeho poslední pokus byl to ukončit vojenským vítězstvím v roce 2022.“
Sdílet
Nejnovější videa
