Reklama
Reklama

„Nezapomenutelný večer.“ Špičky sankcionovaného Ruského domu se baví v Praze

Jen pár dnů zbývalo do letošního čtvrtého výročí zahájení ruské války proti Ukrajině, když na pražském Břevnově křepčili „folkloristi“ napojení na prokremelský motorkářský gang Noční vlci či donské kozáky bojující proti Ukrajincům. Plesu se v sobotu 7. února zúčastnili i zástupci sankcionovaného Ruského domu v čele s jeho vedoucím Igorem Girenkem. Deník Aktuálně.cz popisuje vazby mezi nimi.

kozáci, ples
Šéf ruského domu Igor Girenko (uprostřed) s atamanem českých kozáků Mikhailem Dzyubou (vlevo) na kozáckém plese.Foto: Ruský dům v Praze, Aktuálně.cz
Reklama

Přes poledne sem míří mnoho lidí. Hlavně proto, že restaurace Na Marjánce během všedních dnů nabízí polední menu. Nabídka jídla je sice bohatá, s dotazem na někoho z vedlejšího kulturního sálu ale novinář nepochodí. „Jsme dva oddělené provozy,“ kroutí hlavou servírka za výčepem. Podle ní tu není nikdo, kdo by za historickou budovu skrývající secesní halu s parketami a pódiem mohl mluvit.

I když z programu kulturního domu Na Marjánce člověk nezjistí, kdo konkrétně si tento prostor v sobotu 7. února 2026 pronajal, detaily o plesu na svých sociálních sítích prozradil Ruský dům v Praze. Tedy instituce s oficiálním názvem RSVK, která podle odborníků šíří kremelskou propagandu a české tajné služby ji spojují s činností ruských zpravodajců. Státní agentura Rossotrudničevstvo, která RSVK provozuje, se navíc po začátku války na Ukrajině dostala na evropský sankční seznam.

„Organizátorem akce byl Všekozácký svaz Českých zemí a Slovenska, který je právním nástupcem kozáckých organizací vzniklých ve 20. a 30. letech minulého století v Československu,“ píše se česky i azbukou na facebooku ruského střediska. „Akce má zvláštní význam a symboliku, neboť se koná v roce jednoty národů Ruska. Cílem této iniciativy je posílení mezietnické shody, míru a vzájemné úcty mezi národy,“ píše se v příspěvku dále.

Organizace, která podle veřejného rejstříku byla rozpuštěna již před pěti lety, tak v Česku nadále funguje. Nyní oficiálně pod hlavičkou spolku Kozácké sdružení VSČzS.

Reklama
Reklama

„Zástupci Ruského domu v Praze se zúčastnili tohoto nezapomenutelného večera, naplněného výhradně pozitivními emocemi a skvělým vystoupením folklorního souboru krajanů,“ chválí zaměstnanci Rossotrudničevstva sobotní program Na Marjánce. Jak je zřejmé z několika zveřejněných fotografií, kromě jiných se na Břevnov vyrazil bavit i sám Igor Girenko, vedoucí Ruského domu v Praze. Kozáci se s ním fotili. 

Zástupci ruského domu se účastí na kozáckém plesu pochlubili na sociálních sítích.
Zástupci ruského domu se účastí na kozáckém plesu pochlubili na sociálních sítích.Foto: Ruský dům v Praze

Podle organizátorky plesu Ireny Dzjubové šlo o neveřejnou akci, které se účastnili členové nebo přátelé svazu s tím, že mohou přivést doprovod. Zástupce Ruského domu prý nikdo oficiálně nezval, a pokud na plese byli, nepůsobili zde údajně jako oficiální zástupci instituce. „Zřejmě je to nějaký nový člověk, takže o něm nemám povědomí,“ tvrdí Dzjubová k účasti šéfa Ruského domu Igora Girenka. O tom, že jde o sankciovanou instituci, prý nemá tušení.

„Nemají tu zbraně“

Dveře do kulturního domu jsou ve středu odpoledne odemčené. U jednoho ze stolů na dobře vyčištěném parketu se převlékají dva tanečníci. „Dovnitř se můžete podívat, ale raději bez bot,“ doporučuje mladá žena reportérovi, aby se vyzul. Ovšem o sobotním kozáckém plese prý nic neví  a provozovatelka sálu Martina Neubauerová tu údajně rovněž není.

„Já ji znám, ale tady nemáte co dělat,“ obrací se na novináře starší žena, která si z baru na balkoně sálu snáší čerstvě uvařený čaj. Neubauerovou se tak Aktuálně.cz podaří kontaktovat alespoň po telefonu.

Reklama
Reklama

Ta nejdřív řekne, že 7. února proběhla Na Marjánce „soukromá akce“ a jednotlivé hosty prý neřeší. „Informaci nemám,“ odpovídá Neubauerová na dotaz, zda věděla o tom, že bavit se dorazil i vedoucí a další zaměstnanci Ruského domu.

„Neřeším spolek jako takový, řešila jsem lidi, kteří tady byli,“ tvrdí Martina Neubauerová, že o činnosti všekozáckého spolku neví. „Byli tu i před válkou, vím, že se chovali vždycky slušně, a vím, že to nejsou jen ruští občané, jezdí sem z Maďarska, z Ukrajiny nebo z Polska,“ vykládá do telefonu.

„Brala jsem to, jako že jsou to lidi, kteří se chtějí sejít. Notabene potomci rodin, které sem pozval ještě Masaryk. Nemyslím si, že by někteří z nich podporovali válku – od jejího zahájení už nechodí v krojích, nemají tu zbraně, nemají tu nic,“ brání Neubauerová kozáky. „Vím, že podporují ukrajinskou stranu, část tu měla ubytované Ukrajince, i výtěžek jde na nějaká děcka, co jsou tady na školách,“ pokračuje.

Rychle ale připouští, že pokud se plesu zúčastnili i lidé z Ruského domu, který je zařazen na sankčním seznamu, je to prý problém a „další akce nebudou“.

Reklama
Reklama

Protože sál Na Marjánce patří soukromým majitelům, vedení Prahy 6 se od kozáckého plesu, na němž se podílel i ruský dům, distancuje. „Tento objekt není v majetku města a informace o pořádání shromáždění se týkají venkovních veřejných prostranství, což není tento případ. Tím pádem městská část nebyla (ani nemusela být) informována,“ sdělil Aktuálně.cz Marek Zeman, mluvčí Prahy 6.

A rovnou dodal: „Kdybychom ale – čistě teoreticky – měli možnost se k takové akci vyjádřit, pak ji rozhodně neschvalujeme. Tím spíš, že Praha 6 od počátku invaze významně finančně i materiálně podporuje naše partnerské město Chmelnyckyj.“

Jsme apolitičtí, tvrdí kozáci

Šéfem svazu českých kozáků, respektive atamanem, jak kozáci říkají svým vůdcům, je Mikhail Dzyuba. Ten setrvale tvrdí, že jde o nepolitickou organizaci. „Co se týká naší organizace, Všekozáckého svazu Českých zemí a Slovenska, tak ta je nepolitická a otázky týkající se Ukrajiny mají pouze politický charakter,“ uvedl Dzyuba již před více než deseti lety krátce po nelegální ruské anexi Krymu.

Přesto je Dzyuba spojován s ruskými vlivovými skupinami. Jde například o takzvané Noční vlky. V roce 2015 se například spolu s dalšími zástupci českého Všekozáckého svazu a proruskými motorkáři účastnil pietního aktu u příležitosti konce druhé světové války na Prachaticku. I tehdy na místě tvrdil, že čeští kozáci jsou apolitičtí. „Máme jiné úkoly a cíle,“ uvedl.

Reklama
Reklama

To nyní tvrdí i Irena Dzjubová: „Máme členy napříč různými národy. Prostě vedle sebe fungujeme: Češi, Slováci, Rusové, Ukrajinci, Bělorusové, Kazaši,“ uvádí s tím, že sdružení pořádá dobročinné akce nebo se například účastní rekonstrukcí bitev.

„Teď jsme byli na velké rekonstrukci u Austerlitz ve Slavkově u Brna. Je to prostě na téma ‚kdo si hraje, nezlobí‘. Děláme to, co máme napsané ve stanovách, a hlavně opakujeme to, co by si asi přáli vidět naši předkové,“ popisuje činnost organizace Dzjubová.

Organizace pak v posledních letech nebyla příliš aktivní, zdá se však, že v měsících předcházejících plesu obnovila svou činnost. „Nevím o tom, že by došlo k nějaké významné intenzifikaci jejich aktivit, ale jistě není ani náhodné, ani přehnané, že se o ně zajímá česká BIS,“ říká k českým kozákům rusista Tomáš Glanc.

Dzyuba je pak spojen například i s poslanci vládního hnutí SPD. V roce 2021 se tak například účastnil konference pořádané dalším z českých kozáckých sdružení, které vede jeho manželka Irena Dzjubová, společně s tehdejšími poslanci SPD Jiřím Kobzou a Jaroslavem Foldynou. Poslední z jmenovaných je pak příznivcem Nočních vlků a pravidelně se účastnil jejich akcí.

Reklama
Reklama

České kozáky taktéž pojí přátelské vztahy s organizací zvanou Velká donská armáda. „Kozáci z České republiky a Slovenska, se kterými mají donští kozáci dlouholeté bratrské vztahy (…),“ píše se na webu této ruské organizace.

„Donští kozáci dnes například aktivně vraždí Ukrajince – podle dostupných údajů jich ve válce za posledních několik let sloužilo více než 40 tisíc,“ popisuje donské kozáky Glanc.

S ruskými kozáky je pojí přátelství

S českou organizací pojí ruské kozáky takzvaná dohoda o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, kterou uzavřeli v roce 2016. „Strany se přitom řídily odpovědností za budoucnost kozáctví, bratrských slovanských národů a pravoslaví, zdůraznily podobnost názorů na cíle a cesty rozvoje přátelských států,“ uvádí se v prohlášení, které následně zveřejnili Rusové. Za českou stranu dohodu uzavřel Dzyuba, který se pak účastnil i akcí pořádaných Rusy.

Jak říká Dzjubová, kozácké organizace mají v Česku dlouholetou historii. „My jsme se začali organizovat v roce 2010 a tím jsme navázali na tradici předků,“ uvádí. S tím, že čeští kozáci se angažují v historických a kulturních akcích, mají i vlastní folklorní soubor.

Reklama
Reklama

„A co se týče historie a současnosti, tak ano, přátelíme se s různými kozáckými organizacemi po celém světě,“ říká Dzjubová ohledně donských kozáků. Spolupracují prý s kozáckými spolky napříč celým světem.

„Státní ideologie v Rusku začlenila ‚kozácký faktor‘ do své agendy jako  hybrid historického mýtu, pravoslavně-nacionalistické symboliky a  reálně fungujícího paramilitárního represivního nástroje,“ popisuje pak současné fungování kozáků rusista Glanc.

Kozáci jsou podle něj nejen v zahraničí, ale i v Rusku vnímáni jako historický a v jistém smyslu exotický jev. „To ale neznamená, že by jejich činnost byla redukovatelná na folklor a vzpomínky. Prostřednictvím historických odkazů rozvíjejí paramilitarismus a státní úřady to vítají,“ říká odborník.

Donští kozáci skutečně nejsou pouze folklorní organizací. Jejich atamanem je Sergej Nikolajevič Bodriakov, který je současně zástupcem guvernéra Rostovské oblasti. Donští kozáci taktéž aktivně bojují proti Ukrajině. „Velká donská armáda zřídila Kozáckou národní gardu odpovědnou za boj proti ukrajinským vládním silám na východní Ukrajině, čímž narušuje územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a ohrožuje stabilitu nebo bezpečnost Ukrajiny,“ varují například před organizací úřady Evropské unie.

Reklama
Reklama

Garda bojovala na východě Ukrajiny od roku 2014. Ruští kozáci ale proti Ukrajině bojují i v současnosti. Ruská kozácká organizace tak například na začátku letošního února začala shromažďovat materiální pomoc včetně vojenského vybavení pro jednotky formované proruskými kozáky. 

Čeští kozáci se pak v tuzemsku dostali do středu pozornosti v roce 2012, kdy před jejich spolkem varoval návrh zprávy o národnostních menšinách v Česku. Dokument je popisoval jako „uniformované a ozbrojené oddíly, které si na základě zdánlivé historické tradice ruských kozáků kladou za cíl pronikat na pokyn Kremlu do společenských a státních struktur, jako jsou parlament, vláda a orgány místní samosprávy“. Kozáci se následně proti znění zprávy ohradili a vláda ji smetla ze stolu. Finální verze pak vyšla bez pasáže o kozácích.

Reklama
Reklama
Reklama