


Ministerstvo financí počátkem týdne začalo určovat maximální ceny benzinu a nafty. Předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček toto opatření kritizuje. Na aktuální situaci podle něj reaguje špatně a bez většího efektu.

Aktuální nařízení, které zastropovalo ceny u stojanů čerpacích stanic, se podle Indráčka dostává do střetu s nadřazeným zákonem. Ten totiž říká, že cenová regulace musí být proporcionální. Výklad proporcionality ale není jasný.
„Zákon o cenách nemůže nutit prodejce, aby prodával za cenu nižší, než za kterou zboží pořídil, plus odůvodněné náklady,“ říká Indráček. V současnosti ale podle něj většina čerpacích stanic prodává pod cenou, za kterou zboží nakoupily, což, jak soudí, vytváří onen rozpor. Podle něj celá situace začala početní chybou premiéra při výpočtu marží.
Pumpaři tak podle něj mají v podstatě tři možnosti, jak současnou situaci řešit. První z nich je zůstat provozu a ten dotovat z vlastního, aby pumpa neztratila věrné zákazníky a lokální trh. Druhou možností je spoléhat na to, že je nařízení neplatné, jelikož není proporcionální. Tehdy ale musí pumpaři počítat s pokutou a případných soudním sporem, který by ale podle Indráka měly ustát.
„Anebo další varianta je, že sice budete prodávat pod cenou, ale poté budete následně požadovat po státu cenovou kompenzaci,“ uvádí expert. Poslední variantou je pak pumpu neotevřít vůbec. I na to někde došlo, některé čerpací stanice v Česku skutečně v pátek neotevřely.
Situaci na trhu komplikuje fakt, že Česko má již od března problémy se zásobováním naftou. Zhruba 20 procent české spotřeby tvoří dovoz, přičemž slovenská cesta kvůli místním problémům s ropovodem Družba příliš nefunguje.
K tomu se přidala plánovaná odstávka rafinérie v Kralupech nad Vltavou, která trvá od poloviny března a skončí v závěru dubna. Obchodníci tak začátkem března začali shromažďovat zásoby a více nakupovat.
A jak dodává Indráček, velcí dodavatelé nyní začali svým zákazníkům krátit dodávky zhruba o deset procent. Kdyby pumpy výrazně zlevnily, zásoby paliva se jim začnou příliš tenčit. „Situace v Česku je trošku napjatá, ale pořád vše nějakým způsobem funguje, respektive fungovalo do té doby, než se začalo zastropovávat palivo,“ dodává Indráček. Zastropování totiž podle něj vede k prodeji pod cenou.
Vláda uvedla, že zastropování cen bude zatím platné do konce dubna. Jak uvádí Indráček, záležet bude ale také na tom, jak se bude vyvíjet situace v Íránu.
Pochybnosti podle něj vyvolává i efektivita snížení spotřební daně, o které vláda rozhodla v minulém týdnu. Průměrná rodina s nájezdem tisíc kilometrů měsíčně podle Indráčka uspoří díky tomuto opatření zhruba 140 až 150 korun „A moje otázka je, zda je to opravdu záchrana pro ty rodiny. Mně přijde, že to je prostě iracionální číslo,“ uzavírá odborník.



Provoz německé letecké společnosti Lufthansa a tří jejích divizí v pondělí ochromila dvoudenní stávka pilotů. Začala minutu po půlnoci a potrvá do úterní půlnoci. Omezení, která z ní vyplývají, se dotkla letišť po celém Německu. Zrušeno bylo i 18 spojů mezi Prahou a dvěma největšími německými letišti ve Frankfurtu nad Mohanem a v Mnichově.



Ve věku 90 let zemřel v neděli trumpetista, aranžér a kapelník Václav Hybš. Vystupoval s řadou známých interpretů populární hudby včetně Karla Gotta a Waldemara Matušky.



Nadcházející týden v Česku bude spíš oblačný, srážek bude málo a teplotní maxima přes den většinou pod 20 stupni Celsia. Vyjasnit by se mohlo koncem týdne. Zejména na Českomoravské vrchovině dnes bude vítr s nárazy o rychlosti až 55 kilometrů v hodině. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu.



Spor mezi Hradem a ministrem zahraničí, odmítnutí smlouvy s Vatikánem i vlastní ambice na pražský magistrát. „To, co se teď děje, je hnáno osobou Petra Macinky, který prostě rád provokuje,“ říká senátor Václav Láska v pořadu Spotlight Zuzany Tvarůžkové.



Evropské srdce dnes v Maďarsku bije silněji, země si vybrala evropskou budoucnost. V reakci na vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách to napsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, jejíž instituce měla s dosavadní vládou premiéra Viktora Orbána dlouholeté spory.