


Někteří zákonodárci v Poslanecké sněmovně chyběli na více než polovině hlasování. Naopak jedenáct z nich nevynechalo ani jediné. A premiér Andrej Babiš (ANO) sedí ve „žvanírně“ častěji, než když byl šéfem opozice.

U řečnického pultíku promluvila až 10. března, tedy více než čtyři měsíce po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny. Nebyla členkou žádného výboru. Místo toho nahrávala přímo na půdě dolní komory videa, ve kterých propagovala nákup zlata přes svou firmu.
Přesto Markéta Šichtařová (SPD), která před dvěma týdny rezignovala na poslanecký mandát, nepatří mezi největší absentéry během hlasování ve sněmovně.
A v absolutní špičce se nenachází ani poslanec a vládní zmocněnec vysedávající v kanceláři ministra životního prostředí Filip Turek (Motoristé sobě), který schytává na sociálních sítích silnou kritiku mimo jiné za svou nepřítomnost ve sněmovně.
Datová redakce Aktuálně.cz se po schválení každoročního nejdůležitějšího zákona, tedy státního rozpočtu, podívala na oficiální data parlamentu o tom, jak často poslanci a poslankyně chyběli při hlasování o zákonech. Markéta Šichtařová v tomto žebříčku obsadila desátou pozici ze dvou set, Filip Turek dvacátou pátou.
Nejvíc absencí nasbíral poslanec vládního hnutí ANO za Plzeňský kraj Hubert Lang, který chyběl na více než polovině hlasování.
„Byl jsem na závažné operaci kolene, nemohl jsem opravdu na nohu. Musel jsem na zákrok a teď se dávám dohromady,“ reagoval na dotaz Aktuálně.cz. Faktem je, že všechny neúčasti na zasedání má omluvené a v minulé sněmovně patřil naopak mezi premianty, když byl dvanáctým nejčastěji hlasujícím poslancem.
Na druhé příčce mezi největšími absentéry aktuální sněmovny se umístil poslanec, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Vynechal také více než polovinu hlasování. V době třetího čtení státního rozpočtu byl nicméně na oficiální návštěvě ve Spojených státech.
A obecně platí, že ministři patří mezi největší absentéry bez ohledu na politickou příslušnost. V minulé sněmovně tak obsadila druhou příčku mezi nepřítomnými tehdejší ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a třetí vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (předseda STAN)



Ten je spolu se svým stranickým kolegou Janem Svitákem na čtvrté, respektive třetí pozici mezi nejvíce nepřítomnými i v aktuálním funkčním období sněmovny.
„Propad v účasti na hlasování u pana předsedy Rakušana je primárně způsoben nepřítomností při projednávání státního rozpočtu, kdy se hlasovalo nejen u rozpočtu 190 návrhů. V té době byl s rodinou na jarních prázdninách. Do té doby měl pan předseda účast na hlasování ze 70,7 procenta,“ uvedla jeho poslanecká asistentka Lucie Hofmanová.
V případě Jana Svitáka se na nepřítomnosti podepsalo podobně jako u Huberta Langa zdraví. „V důsledku dlouhodobých následků své sportovní minulosti jsem 1. března 2026 podstoupil operaci – totální endoprotézu kyčle. V současnosti procházím rehabilitací, která bude ještě nějakou dobu trvat,“ odpověděl Aktuálně.cz.
Naopak na druhé straně řebříčku lze najít jedenáctku poslanců, kteří prozatím nechyběli u žádného hlasování. Naprostá většina z nich se rekrutuje z poslanců hnutí ANO. Ostatně i v minulé sněmovně patřili mezi ty nejméně absentující právě zástupci Babišova hnutí.
Zajímavou změnu ukázala data u nynějšího premiéra Andreje Babiše. Přestože by měl mít v současnosti coby předseda vlády méně času než jako někdejší šéf opozice, ve sněmovně je při hlasováních častěji než v minulém volebním období.
Babiš, známý svým výrokem o tom, že sněmovna je „žvanírna“, obsadil v minulém období v neslavném žebříčku absentérů první pozici s 54procentní nepřítomností při hlasování. V současném volebním období, kdy se mu logicky na rozdíl od toho minulého daří prosazovat své návrhy zákonů, je až 21. nejvíce absentujícím poslancem s třetinovou nepřítomností.
V aktuální „žvanírně“ tak hlasuje častěji než v minulém období tehdejší premiér Petr Fiala (ANO), který byl šestým největším absentérem se 47procentní nepřítomností při hlasování.
Při hodnocení dat o nepřítomnosti poslanců během hlasování je třeba brát v potaz nejen jejich případné dlouhodobější zdravotní problémy či pozici ve vládě, ale i to, že hlasování o zákonech je jen jednou z podstatných rolí poslance. Důležitá je také jejich práce ve výborech, regionálních poslaneckých kancelářích, množství předložených návrhů zákonů či frekvence vystupování na plénu u řečnického pultu.



Ruská protivzdušná obrana během noci na dnešek sestřelila 389 ukrajinských dronů. Podle agentury Reuters to oznámilo ruské ministerstvo obrany, které ale informace o případných škodách neuvedlo. Ukrajinské údery mířily na Moskevskou a Leningradskou oblast a také na ruské regiony hraničící s Ukrajinou, která se od února 2022 brání ruské invazi.



Kočky napěchované elektronikou jako špioni. Netopýři s miniaturními bombami. Umělý prstenec kolem Země z milionů kovových jehliček. Nebo také slon, kterému vědci podali smrtící dávku LSD. Ne, to není sci-fi — to je skutečná historie okamžiků, kdy se věda spojila s armádou a hranice rozumu se nebezpečně rozostřily.



Úterní parlamentní volby v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové, kteří ale zaznamenali nejhorší výsledek od roku 1903. Po sečtení všech hlasů o tom ve středu informovala dánská stanice TV2. Zemi čekají zřejmě složitá koaliční jednání, neboť levicové strany sice těsně porazily ty pravicové, ani jeden z bloků ale nezískal ve 179členném jednokomorovém parlamentu většinu.



Americký prezident Donald Trump před nadcházejícími dubnovými parlamentními volbami v Maďarsku podpořil tamního premiéra Viktora Orbána. Na své síti Truth Social vyzval obyvatele Maďarska, aby svůj hlas dali Orbánovi. Toho označil za silného a mocného lídra, bojovníka, vítěze a svého přítele a zároveň mu vyslovil svou plnou podporu ve volební kampani.



Americká společnost Lockheed Martin začne s výrobou letounů páté generace F-35 pro českou armádu v roce 2027. Letouny F-35 nahradí v české armádě pronajaté stíhačky JAS-39 Gripen. První F-35 mají být hotové v roce 2029.