Rozhovor - Na ministra obrany Vlastimila Picka lze mít dvojí náhled. Je to zrádce, když přijal nabídku premiéra Jiřího Rusnoka, jehož vláda vznikla navzdory ODS, která před rokem Pickovi pomohla do ministerského křesla v koaliční vládě?

Anebo mu máme věřit motivaci vlastence, který dává všanc svoji pověst jen proto, že mu záleží na kondici armády a obranyschopnosti země?

"Premiérovu nabídku na křeslo ministra obrany jsem hodně dlouho zvažoval. Všechna pro a proti jsem vážil celý týden," vysvětluje Vlastimil Picek v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "A jen připomínám, že do vlády Petra Nečase jsem vstupoval jako nestranický odborník - ať se to někomu líbí či ne. A udělal jsem to tehdy proto, abych dotáhl do konce velmi důležité obranné projekty, u jejichž počátků jsem stál už jako náčelník generálního štábu. Stejné pohnutky převážily i teď. Nikoho jsem nezradil."

Proč jsem to vzal

Aktuálně.cz: O jaké důležité, projekty jde?

Vlastimil Picek: Chtěl bych konečně dokončit branné zákonodárství, které se nezměnilo od poloviny devadesátých let minulého století. Jde o osm zákonů, z nichž ten o vojácích z povolání je pro armádu zcela zásadní. Jedná se o klíčovou normu, která mění honorování vojáků, kdy plat bude spojen s hodností. Tento zákon dává navíc vojákům konečně jasnou představu o jejich kariérním růstu. Každý bude vědět, jakou má v armádě budoucnost, když splní požadovaná kritéria na vzdělání i praxi. Na premiérovu nabídku jsem kývl i proto, že jsme začali s rozsáhlými organizačními a dislokačními změnami. Jedná se - laicky řečeno - o velké stěhování posádek, a tudíž i vojáků, přičemž nejdůležitější část těchto změn se odehrává právě v tomto roce. A konečně mediálně nejvděčnější projekt se týká stíhaček JAS-39 Gripen. Po roce a půl jednání je hodně důležité předložit výsledky české vládě, protože ta Nečasova to už nestihla, ač se samotný premiér o dobrý výsledek velmi zasloužil.

A.cz: Tyhle tři věci jsou pro vás tedy mnohem důležitější než fakt, že vás teď mnozí politici odepsali a mluví o vás dost nelichotivě?

V. P.: Komentáře na mou adresu mě dost mrzí. Ale dokončení projektů, které jsem zmínil, mi opravdu stálo za to, abych nabídku Jiřího Rusnoka přijal. Možná to teď vyzní jako fráze, ale celý svůj aktivní život jsem strávil v armádě a je pro mě hodně důležité, aby se alespoň uvedené tři základní věci, které budou významně ovlivňovat život vojáků, dotáhly do konce.

A.cz: Promiňte, ale bez Picka by to opravdu nešlo?

V. P.: Všichni jsou samozřejmě nahraditelní. Ministerstvo obrany nemůže stát na jedné osobě občana Picka. Snad ale nevyzní neskromně, když řeknu, že jsem dostatečně kvalifikován k tomu, abych brannou legislativu, stěnování armády i zajištění ochrany vzdušného prostoru Česka posunul ke zdárnému konci.

A.cz: Radil jste se s někým, zda to znovu vzít, či ne?

V. P.: Samozřejmě - s různým odborníky, ale také náčelníkem generálního štábu Petrem Pavlem.

A.cz: A co vám řekli?

V. P.: Většinou mi doporučili, abych na nabídku kývl.

Gripeny potřebujeme

A.cz: Jaký je tedy výsledek jednání o gripenech?

V. P.: Vládě navrhuji, abychom si čtrnáct gripenů pronajali na více než deset let a za cenu, která je pro nás přijatelná (za nynější desetiletý kontrakt Česko zaplatí Švédsku 19, 8 miliardy korun - pozn. red.)

A.cz: Tedy za méně než dosud?

V. P.: Vyčkejte na rozhodnutí vlády. Jediné, co k tomu mohu říct, že pronájem by měl být delší než deset let. Neproděláme na tom.

A.cz: Stále však platí verdikt britské protikorupční služby, že za domlouvání koupě či pronájmu gripenů se v Česku a Maďarsku utratily obrovské částky. Punc korupce ty letouny zkrátka mají.

V. P.: Já tu ale mluvím o novém, svými parametry odlišném a absolutně čistém kontraktu. Navíc se nám podařilo s Američany dojednat, že gripeny budou mít software LINK-16, čím se stanou plně interoperatibilní s nejvyspělejšími letectvy NATO.

A.cz: Dovolte laickou otázku: Potřebujeme nadzvukové letectvo?

V. P.: I takový stát, jako je Česká republika, by měl dokázat chránit svůj vzdušný prostor. A za téměř devět let nasazení gripenů se to mnohokrát potvrdilo: nejenom při ochraně našich pobaltských spojenců, ale také při pomoci dopravním letounům v nouzi, kterou poskytujeme dnes a denně.

Skandál nechme soudu

A.cz: Nemohu se nezmínit o skandálu, který se týká Vojenského zpravodajství. Jak si vysvětlujete, že jeho bývalí šéfové jsou vyšetřováni ze zneužití svých špionů, kteří měli protizákonně šmírovat expremiérovu manželku Radku Nečasovou? A to jen proto, že si to přála Nečasova nová partnerka Jana Nagyová, která k tomu šéfy vojenské špionáže podle všeho i úkolovala...

V. P.: Vůbec jsem o těchto akcích nevěděl, ačkoliv může něco podobného povolovat jen ministr obrany. Přesto bych ale rád řekl - a na tom mi velmi záleží -, že jde o selhání jednotlivců, a nikoliv Vojenského zpravodajství.

A.cz: Dobře, ale ti jednotlivci stáli v čele Vojenského zpravodajství, úkolovali ho... zatčen byl dokonce i šéf zpravodajské kontroly Jan Pohůnek, který měl dohlížet, aby tato služba nepřekračovala zákon.

V. P.: To je pravda.

A.cz: Nejedná se tedy přece jen o větší průšvih, než přiznáváte?

V. P.: Hlavní části Vojenského zpravodajství - rozvědné a kontrarozvědné služby - se skandál vůbec nedotkl. Tito lidé pracují dál na svých úkolech. Proto trvám na tom, že selhali jednotlivci - za tím si prostě stojím. I sněmovní komisi pro kontrolu Vojenského zpravodajství jsem řekl, že selhal ředitel zpravodajství a část lidí z odboru kontroly, která je v přímé podřízenosti řediteli této služby. Nikdo jiný v tom skandálu nefiguroval. Nechme to prosím na soudu. Ať ten rozhodne o míře viny konkrétních lidí.

A.cz: Dovolím si připomenout, že podle vrchního státního zástupce Ivo Ištvana se bývalý šéf rozvědky Milan Kovanda při výslechu přiznal a řekl, že to dělal pro republiku. Kde teď vzít jistotu, že Vojenské zpravodajství nešmírovalo protizákonně i jiné nepohodlné lidi?

V. P.: Nechal jsem si vše prověřit. Služba selhala pouze v případě, o němž tu hovoříme.

Až jednou skončím

A.cz: Obraťme list: máte už jasno o tom, co budete dělat až na ministerstvu skončíte?

V. P.: Vůbec se tím nezabývám a volby neřeším. Vláda se teď především pokusí získat důvěru sněmovny. No a své priority jsem vám už řekl.

A.cz: Možná dostanete od vítěze příštích voleb třetí nabídku... Ale vážně - jako stratég, který promýšlí své jednání na mnoho kroků dopředu, mi tvrdíte, že nevíte, co budete dělat? To vám ani trochu nevěřím.

V. P.: Ale přesto je to tak.