


Být to někdy jindy, nemuseli by předseda Motoristů sobě Petr Macinka a poslanec Filip Turek odpovídat na žádné otázky - patrně by totiž žádné novináře nepotkali. Jenže, když ve středu prezident Petr Pavel prostřednictvím možného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) potvrdil svůj nesouhlas s Turkem ve vládě, probíhala zrovna schůze sněmovny. A Macinka s Turkem tak stále naráželi na novináře.

První středeční srážka takřka nerozlučné dvojice Petr Macinka - Filip Turek s novináři v kuloárech skončila takřka kalamitou. Hrozen novinářů čekal na zmíněnou dvojici jen několik minut poté, co Andrej Babiš vyšel od prezidenta Petra Pavla a veřejně oznámil: "Prezident má výhrady k Filipu Turkovi."
Turek s Macinkou se v těch chvílích objevili v kuloárech a zájmem novinářů byli viditelně zaskočeni. Zrychlili svůj krok, zamířili z předsálí jednacího sálu po schodišti o patro výš a rychle se zavřeli za dveřmi svého poslaneckého klubu. Novináři odešli s nepořízenou. Tedy s výjimkou jedinců, kteří si nahráli alespoň obraz popisovaného dění.
Následnou hodinu byl klid, jediné, co bylo možné ve sněmovně pozorovat, byla debata o návrhu státního rozpočtu, která ale skoro žádného poslance ani poslankyni nezajímala. To hlavní pro českou politickou scénu se stejně odehrávalo v místnosti, kde jednali Babiš, Macinka a Turek. Zástupci Motoristů se od Babiše dozvídali podrobnosti toho, proč je prezident stále proti nim, přestože podle jejich názoru ustoupili, když Turka nově navrhli nikoliv na ministra zahraničí, jak avizovali dříve, ale "jen" na ministra životního prostředí.
"My jsme chtěli udělat nějaké vstřícné gesto, které by mohlo vést k odblokování nějakých případných problémů při vzniku vlády. Od nás tento krok směřoval k tomu, aby nová vláda vznikla a byly odstraněny případné problémy," vysvětloval o něco později Petr Macinka. To už měl za sebou jednání s Babišem a sám uznal, že bude nejlepší, když půjde za novináři a bude čelit jejich otázkám.
Mimochodem, i když je Aktuálně.cz zachytilo při odchodu z jednání, jak jdou vedle sebe, Turek se při cestě za novináři "odpojil" a Macinka zůstal osamocený. I když čelil celé řadě dotazů, držel své emoce pod kontrolou a nedával na sobě znát, že je z postupu prezidenta zklamaný. Stejně tak se vyhýbal odpovědím na spekulace novinářů, zda by hnal prezidenta až k Ústavnímu soudu, pokud by ten odmítl jmenovat Turka členem vlády.
Podle Macinky je přece jen rozdíl mezi postem šéfa diplomacie a ministrem životního prostředí. "To, co se skloňuje v médiích okolo Filipa Turka, tak rozumím tomu, že to pro někoho může být problém třeba na poli diplomacie. Na druhou stranu na resortu životního prostředí to tak dramatické být nemusí. Tak jsme se dohodli my Motoristé, protože nejsme slepí a hluší," uvedl Macinka.
Ten už byl u prezidenta Pavla před několika dny právě kvůli Turkově nominaci. A je zřejmé, že už tehdy od prezidenta na vlastní uši slyšel jeho výhrady. Zda tomu tak bylo, ale nechtěl potvrdit. "Nezlobte se, není mým stylem, abych veřejně komentoval obsah důvěrné schůzky," omluvil se. Každopádně, jak sám přiznal, teď by se rád objednal u prezidenta co nejdříve ještě jednou. Prý věří, že ho přesvědčí, aby na Turka ve vládě nakonec přece jen kývl.



Fotbalisté Lyonu s Pavlem Šulcem a Adamem Karabcem ve Francouzském poháru zvítězili v Lille 2:1 a postoupili do osmifinále. V Anglickém poháru pomohli k postupu svých týmů Matěj Jurásek a Tomáš Souček.



Fotbalisté Barcelony ve finále španělského Superpoháru porazili Real Madrid 3:2. Obhájili vítězství z minulého roku a vylepšili svou rekordní bilanci v soutěži o 16. trofej. Trenér Hansi Flick zvítězil i v osmém finálovém zápase v kariéře.



Při masových protestech proti teokratickému režimu v Íránu za poslední dva týdny zahynulo nejméně 538 lidí, uvedla dnes nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící ve Spojených státech. Místní úřady za stejnou dobu zadržely více než 10 600 osob, doplnili podle agentury AP aktivisté.



Lesní požáry v argentinské Patagonii od pondělí zpustošily téměř 15 tisíc hektarů porostu. Stovky hasičů a dobrovolníků i dnes pracovaly na jejich zvládnutí, informovala agentura AFP.



Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to dnes britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností 200 kilogramů a budou mít dolet přes 500 kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.