Nejvíc nemocných je v Praze, kde je 1108 zachycených případů, což představuje 42 procent všech případů v Česku. "V posledních týdnech je evidován nárůst počtu případů zejména v Praze, kde se epidemie rozšířila i mimo komunitu rizikových osob," uvedl ústav. Ve Středočeském kraji bylo případů 418, v Moravskoslezském kraji 201.
Dosud nejvíc nemocných za rok lékaři zaznamenali při velké epidemii v roce 1979, kdy jich bylo přes 32 tisíc. V roce 1989 jich bylo 2624, poté kromě tří let řádově stovky. Mezi letošními více než 2500 nakaženými hygienici evidovali 300 osob bez domova, 239 uživatelů drog a 34 vězňů.
Na infekčních odděleních nemocnic pobývalo kvůli žloutence A 2032 osob, dalších 150 v jiných zdravotnických zařízeních. Zemřelo dosud 29 pacientů, osm úmrtí přibylo v říjnu, v listopadu zatím žádné. Mezi zemřelými jsou častěji muži, průměrný věk je 55 let. Jsou mezi nimi často uživatelé drog, bezdomovci nebo alkoholici.
"Riziko závažného průběhu a úmrtí narůstá s věkem a je vyšší u osob s chronickým onemocněním jater nebo oslabenou imunitou," napsali odborníci Státního zdravotního ústavu. Dostatečné protilátky mají podle nich většinou lidé nad 65 let, kteří se s nemocí setkali v mládí.
Loni se podle údajů, které poskytlo ministerstvo zdravotnictví, nechalo 66 tisíc lidí očkovat proti žloutence A monovalentní vakcínou, kombinací s žloutenkou B dalších 18 tisíc. Letos bylo podáno 155 tisíc dávek vakcíny proti žloutence A a téměř 50 tisíc kombinací.
Očkování není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, lidé si vakcíny platí sami. Jedna monovalentní dávka stojí asi 1500 korun, potřeba jsou dvě. Pojišťovny lidem část ceny proti dokladu o zaplacení hradí zpětně.
Kvůli zvýšenému zájmu je v současné době vakcín nedostatek. Státní ústav pro kontrolu léčiv na webu informoval, že schválil použití jejich cizojazyčných šarží. Do ordinací lékařů by mělo směřovat 27 tisíc vakcín pro děti a přes 50 tisíc vakcín pro dospělé. Jejich označení na obalu budou podle úřadu v němčině, francouzštině, švédštině, angličtině, španělštině, polštině, chorvatštině, řečtině nebo nizozemštině. "Ty budou mezi ordinace distribuovány v nadcházejících dnech," řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
