Jak je to možné?
První, příznivější číslo udává počet lidí, kteří zahynuli do 24 hodin po havárii. To druhé zahrnuje všechny, kteří zemřeli do 30 dní po autonehodě.
Stejně tomu bylo i v minulých letech. "Skutečných" mrtvých bylo nakonec více, než uváděla první statistika. Pokaždé šlo o desítky osob, s výjimkou posledních dvou let narostl počet usmrcených vždy o více než sto lidí.
Policejní prezídium však odmítá, že by zprávy o usmrcených vylepšovalo. "My ta čísla netajíme," řekl Aktuálně.cz Josef Tesařík, který statistiky o dopravních nehodách připravuje.
Údaje až na jaře
Tesařík dodal, že údaje o usmrcených do třiceti dní po havárii v uplynulém roce má policie v centrální evidenci k dispozici vždy až na jaře.
A pak je i zveřejní v komplexní ročence dopravních nehod, která je nyní k dispozici i na internetových stránkách policie.
"Jde řádově o deset procent usmrcených, nemá to zásadní vliv," tvrdí Tesařík. Dodal, že upřesněná čísla o mrtvých slouží například k mezinárodnímu srovnání.
Kolik lidí zahynulo
Údaje o usmrcených do 24 hodin po nehodě a do 30 dní
- 2000: 1336 - 1486
- 2001: 1219 - 1334
- 2002: 1314 - 1431
- 2003: 1319 - 1447
- 2004: 1215 - 1382
- 2005: 1127 - 1286
- 2006: 956 - 1063
- 2007: 1123 - 1222
- 2008: 992 - 1076
Běžná mezinárodní praxe
Také v zahraničí se běžně sleduje počet lidí, kteří nepřežijí vážné úrazy třeba až několik týdnů po tragické dopravní nehodě.
"Zavedení třicetidenní doby pro sledování osob zúčastněných na nehodách umožňuje objektivnější a ucelenější pohled na následky nehod zaviněných jednotlivými účastníky silničního provozu," uvádí se v poslední policejní ročence v kapitole s názvem Počty následně zemřelých osob.
"Tato praxe je v souladu s doporučením Evropské hospodářské komise OSN a je běžná ve většině zemí EU," stojí v ročence.
