


Poplatky za obnovitelné zdroje od příštího roku lidé a firmy už na svých účtech za energie neuvidí. Začne je za ně platit stát. Nová vláda o tom rozhodla hned na svém prvním zasedání. Podle některých to ale znamená, že později mohou elektřina i plyn začít zdražovat rychleji než dosud.

Hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš označil rozhodnutí kabinetu Andreje Babiše (ANO) za „takticky pochopitelné“, vzhledem k tomu, jak masivně chce dotovat ceny energií vláda v sousedním Německu.
„Chápu, že je rozumné tu hru dorovnat,“ konstatoval Bureš. „Odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje dlouhodobě ale situaci s drahým energiemi neřeší,“ varuje Bureš.
Státní rozpočet vyjde tento plán v příštím roce na 17 miliard a stát tak celkově za podporu obnovitelných zdrojů zaplatí už 41 miliard korun za jediný rok.
Domácnostem by opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než 15 procent, firmám ještě výrazněji.
„Já třeba tímhle rozhodnutím v mé domácnosti ušetřím ročně 1121 korun, a rozhodně to nepotřebuji,“ poznamenal ekonom a jednatel společnosti Capitalinked.com Radim Dohnal.
„Pokud nová vláda tvrdí, že se tři roky na vládnutí připravovala, tak zároveň mohla připravit i to, že sníží ty poplatky jen někomu a opatření zacílí,“ namítá Dohnal.
Například energeticky náročných firem je podle něj v Česku do stovky a zacílení by se zvládlo připravit.
Stát ale nakonec pomůže i výrazně ziskovým společnostem nebo vysokopříjmovým domácnostem.
„Ta úleva míří i na lidi, kteří běžně používají saunu, vířivku nebo pěstírnu marihuany. A nyní budou mít ještě menší motiv svoji spotřebu snižovat obecně nebo alespoň v hodinách, kdy je elektřina drahá,“ tvrdí Dohnal.
„Když už bych poplatek za obnovitelné zdroje rušil, pak bych to doplnil o podmínku, že by ti lidé měli mít zároveň nějakou úsporu na elektřině nebo plynu, zkrátka na spotřebě. Nebo by museli přejít na tarif, kdy jsou silně motivováni ke spotřebě v době levné elektřiny, tedy v létě přes den a v zimě v noci,“ domnívá se Dohnal.
Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň podobně jako Radim Dohnal varuje, že díky nižší ceně domácnosti ztratí motivaci s energiemi šetřit. A naopak ji budou spotřebovávat o něco více.
Data totiž ukazují, že při rostoucí ceně spotřeba energií poklesne a naopak, připomíná Bartoň.
„Když teď budeme muset vyrobit více energie, protože vláda ji lidem bude dotovat, a lidé tak nebudou brát v potaz její plnou cenu, tak odkud se ta extra energie vezme?“ ptá se Bartoň.
Jaderné elektrárny jedou na plný výkon a produkci podle Bartoně nezvýší ani sluneční nebo například větrné zdroje
„Jediní, kdo mohou dodat tu extra energii, jsou uhelné elektrárny, případně plynové. Takže kvůli vládní dotaci zaplatíme nakonec více na emisních povolenkách, protože se budeme o své spotřebě rozhodovat podle pokřivené ceny a budeme se méně snažit vyhnout se vysokým cenám,“ konstatuje Petr Bartoň.
Jinými slovy vyšší spotřeba dražší energie, která pochází z uhelných elektráren zatížených emisními povolenkami, by mohla vyústit v o něco rychleji rostoucí ceny.
„Třešinkou na dortu pak zůstává ten negativní následek, že vláda si na tu dotaci bude muset půjčit, sama žádné peníze nemá, a stávající rozpočet už rozdává maximum, co může, aniž by zvýšil daně, což také vláda odmítá,“ doplňuje ekonom, který zároveň označil za lež, že Česko má jedny z nejdražších cen energií, což jako důvod zavedení zmíněného opatření uvedla nová vláda.
Podle srovnatelných dat Eurostatu při jednotné metodice ty nejvyšší ceny elektřiny platí jen jeden úzký typ českých domácností, ne firem, a to ty, které spotřebovávají elektřiny nejméně, tvrdí Bartoň. „A jen při přepočtu na kupní sílu,“ podotýká.
„Český průmysl naopak platí až 14. nejvyšší ceny v Evropské unii, a je tedy v té levnější polovině 27 členských zemí. To neznamená, že levnější energie mu nepomůže. Samozřejmě že pomůže. Ale je to krok zaváděný skrze použití nepravdy,“ uzavírá ekonom Petr Bartoň.
Peníze použité na plošné odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje budou podle ekonomů chybět jinde. Například na investicích do energetické infrastruktury, které Česko akutně potřebuje.
I kvůli zanedbaným investicím do modernizace sítí, aby infrastruktura zvládla rostoucí potřebu energií, šla cena elektřiny a plynu v Česku rychle nahoru.



Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) musí opustit palestinské Pásmo Gazy do konce února, rozhodlo v neděli izraelské ministerstvo pro diasporu. Organizace totiž podle ministerstva odmítla poskytnout izraelským úřadům seznam svých palestinských zaměstnanců, uvedla agentura AFP.



Těsně po ruském útoku dronem Šáhid na civilní vlak v Charkovské oblasti byla dobrovolnice Laura Przybyláková jen několik stovek metrů od místa dopadu. Do oblasti přijela s humanitární pomocí spolu s dobrovolníkem Macem.



Pokud USA zaútočí na Írán, tentokrát z toho bude regionální konflikt, varoval v nedělním živém televizním vysílání íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí. Jde zatím o nejdůraznější hrozbu, kterou 86letý ajatolláh směrem k Washingtonu pronesl. Krátce předtím předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf prohlásil, že Teherán považuje ozbrojené síly zemí EU za teroristické skupiny.



V jihoturecké provincii Antalya havaroval v neděli dálkový autobus, který sjel ze silnice. Devět lidí zahynulo a dalších 26 bylo zraněno, uvedla místní média. Češi mezi nimi nebyli, sdělilo ČTK ministerstvo zahraničních věcí. Turecká média pak informovala, že při jiné nehodě dvou vozidel v sousední provincii Burdur zahynulo sedm lidí a dalších pět se zranilo.



Fotbalisté Slavie v dlouhém oslabení neudrželi náskok a v úvodu jarní části ligové sezony pouze remizovali v Pardubicích 1:1. Pražané vedli zkraje utkání 20. kola zásluhou Lukáše Provoda, od 15. minuty ale dohrávali bez vyloučeného Oscara Dorleyho. Dělbu bodů zařídil v 84. minutě střídající Filip Vecheta.