


Poplatky za obnovitelné zdroje od příštího roku lidé a firmy už na svých účtech za energie neuvidí. Začne je za ně platit stát. Nová vláda o tom rozhodla hned na svém prvním zasedání. Podle některých to ale znamená, že později mohou elektřina i plyn začít zdražovat rychleji než dosud.

Hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš označil rozhodnutí kabinetu Andreje Babiše (ANO) za „takticky pochopitelné“, vzhledem k tomu, jak masivně chce dotovat ceny energií vláda v sousedním Německu.
„Chápu, že je rozumné tu hru dorovnat,“ konstatoval Bureš. „Odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje dlouhodobě ale situaci s drahým energiemi neřeší,“ varuje Bureš.
Státní rozpočet vyjde tento plán v příštím roce na 17 miliard a stát tak celkově za podporu obnovitelných zdrojů zaplatí už 41 miliard korun za jediný rok.
Domácnostem by opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než 15 procent, firmám ještě výrazněji.
„Já třeba tímhle rozhodnutím v mé domácnosti ušetřím ročně 1121 korun, a rozhodně to nepotřebuji,“ poznamenal ekonom a jednatel společnosti Capitalinked.com Radim Dohnal.
„Pokud nová vláda tvrdí, že se tři roky na vládnutí připravovala, tak zároveň mohla připravit i to, že sníží ty poplatky jen někomu a opatření zacílí,“ namítá Dohnal.
Například energeticky náročných firem je podle něj v Česku do stovky a zacílení by se zvládlo připravit.
Stát ale nakonec pomůže i výrazně ziskovým společnostem nebo vysokopříjmovým domácnostem.
„Ta úleva míří i na lidi, kteří běžně používají saunu, vířivku nebo pěstírnu marihuany. A nyní budou mít ještě menší motiv svoji spotřebu snižovat obecně nebo alespoň v hodinách, kdy je elektřina drahá,“ tvrdí Dohnal.
„Když už bych poplatek za obnovitelné zdroje rušil, pak bych to doplnil o podmínku, že by ti lidé měli mít zároveň nějakou úsporu na elektřině nebo plynu, zkrátka na spotřebě. Nebo by museli přejít na tarif, kdy jsou silně motivováni ke spotřebě v době levné elektřiny, tedy v létě přes den a v zimě v noci,“ domnívá se Dohnal.
Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň podobně jako Radim Dohnal varuje, že díky nižší ceně domácnosti ztratí motivaci s energiemi šetřit. A naopak ji budou spotřebovávat o něco více.
Data totiž ukazují, že při rostoucí ceně spotřeba energií poklesne a naopak, připomíná Bartoň.
„Když teď budeme muset vyrobit více energie, protože vláda ji lidem bude dotovat, a lidé tak nebudou brát v potaz její plnou cenu, tak odkud se ta extra energie vezme?“ ptá se Bartoň.
Jaderné elektrárny jedou na plný výkon a produkci podle Bartoně nezvýší ani sluneční nebo například větrné zdroje
„Jediní, kdo mohou dodat tu extra energii, jsou uhelné elektrárny, případně plynové. Takže kvůli vládní dotaci zaplatíme nakonec více na emisních povolenkách, protože se budeme o své spotřebě rozhodovat podle pokřivené ceny a budeme se méně snažit vyhnout se vysokým cenám,“ konstatuje Petr Bartoň.
Jinými slovy vyšší spotřeba dražší energie, která pochází z uhelných elektráren zatížených emisními povolenkami, by mohla vyústit v o něco rychleji rostoucí ceny.
„Třešinkou na dortu pak zůstává ten negativní následek, že vláda si na tu dotaci bude muset půjčit, sama žádné peníze nemá, a stávající rozpočet už rozdává maximum, co může, aniž by zvýšil daně, což také vláda odmítá,“ doplňuje ekonom, který zároveň označil za lež, že Česko má jedny z nejdražších cen energií, což jako důvod zavedení zmíněného opatření uvedla nová vláda.
Podle srovnatelných dat Eurostatu při jednotné metodice ty nejvyšší ceny elektřiny platí jen jeden úzký typ českých domácností, ne firem, a to ty, které spotřebovávají elektřiny nejméně, tvrdí Bartoň. „A jen při přepočtu na kupní sílu,“ podotýká.
„Český průmysl naopak platí až 14. nejvyšší ceny v Evropské unii, a je tedy v té levnější polovině 27 členských zemí. To neznamená, že levnější energie mu nepomůže. Samozřejmě že pomůže. Ale je to krok zaváděný skrze použití nepravdy,“ uzavírá ekonom Petr Bartoň.
Peníze použité na plošné odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje budou podle ekonomů chybět jinde. Například na investicích do energetické infrastruktury, které Česko akutně potřebuje.
I kvůli zanedbaným investicím do modernizace sítí, aby infrastruktura zvládla rostoucí potřebu energií, šla cena elektřiny a plynu v Česku rychle nahoru.



Nová vláda Andreje Babiše na svém prvním zasedání odmítla migrační pakt EU. Podle koalice jde o zadní vrátka k povinným kvótám na migranty. Podle bývalého ministra vnitra Rakušana tím vláda naopak odmítla přísnější kontrolu nelegální migrace.



Prezident Petr Pavel přijme v pondělí v 11:00 na Pražském hradě čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka. Hrad to oznámil ve čtvrtek na svém webu. Motoristé chtějí, aby se Turek stal ministrem životního prostředí, přestože prezident má k jeho jmenování výhrady. Pavel novou vládu ANO, SPD a Motoristů jmenoval v pondělí, resort vede dočasně ministr zahraničí a šéf strany Petr Macinka.



Hokej není balet. Ale stává se snad taneční soutěží ve chvíli, kdy přestanou děti hrát do těla? I o kontroverzním svazovém nařízení je nová epizoda podcastu Bago. A stihne se hala v Miláně? A kdo tam pojede v českých barvách? To jsou otázky, na které padnou odpovědi.



Snowboardistka Zuzana Maděrová skončila čtvrtá v paralelním obřím slalomu v Carezze. I ve čtvrtém závodě aktuálního ročníku Světového poháru postoupila do semifinále, ale potřetí se umístila těsně pod stupni vítězů.



Blahopřání mohou být upřímná, mohou být formální, ba i škrobená. A mohou být taky (skrytě) výhrůžná. Trumpovo blahopřání Andreji Babišovi patří do té poslední kategorie. Bylo to jasné připomenutí: „Jestli se chceš kamarádit, koukej koupit naše ef-pětatřicítky!“