Bahruz Samadov se narodil v Ázerbájdžánu, od roku 2019 působí jako doktorand na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. V minulosti pro česká média komentoval dění ve své rodné zemi. Coby pacifista veřejně vystupoval za mír v Náhorním Karabachu, o který Ázerbájdžán vede spory se sousední Arménií. Svár eskaloval před dvěma lety, kdy Ázerbájdžán spornou enklávu vojensky obsadil.
Krátce nato, na konci srpna 2024, se z Prahy do své rodné země vydal i doktorand české univerzity Samadov. V hlavním městě Baku jej zadržela místní policie. Při domovní prohlídce mu policie zadržela notebooky, mobilní zařízení a cestovní pas. Úřady jej dva dny držely v izolaci, načež byl obviněn z velezrady. Soudili jej podle článku 274 ázerbájdžánského trestního zákoníku, který zahrnuje trestné činy jako například podpora nepřítele, špionáž, vydávání státního tajemství cizímu státu a poskytování pomoci cizímu státu nebo zahraniční organizaci při přípravě nepřátelské činnosti proti Ázerbájdžánu.
"Krátce před svým zatčením 21. srpna publikoval Bahruz Samadov článek s názvem 'Ochlazení vztahů Ázerbájdžánu s Tureckem', který se zabývá tím, jak se kdysi 'bratrské' spojenectví mezi Ázerbájdžánem a Tureckem vyostřilo kvůli rozdílným postojům k současným konfliktům na Blízkém východě," popisuje Mezinárodní federace pro lidská práva možné důvody, proč byl akademik zadržen.
Podle české pobočky organizace na ochranu lidských práv Amnesty International se obvinění, jimž Samadov čelí, týkají veřejné podpory dialogu s Arménií, kritiky násilného vysídlení arménského obyvatelstva z Náhorního Karabachu a výzev k míru v oblasti Jižního Kavkazu. Coby důkaz pro obvinění měla posloužit akademikova korespondence. Jak Aktuálně.cz potvrdila mluvčí Amnesty International Martina Nejedlá, od konce letošního června nemají o Samadovovi další informace. Kvůli snahám o jeho propuštění organizace iniciovala vznik petice, kterou doposud podepsalo přes 2000 lidí. O akademikův osud se pak zajímá i české ministerstvo zahraničí.
Obžaloba požadovala pro akademika z pražské univerzity šestnáct let vězení, soud mu nakonec vyměřil o rok kratší trest. Samadov se krátce před vynesením rozsudku pokusil o sebevraždu. Úřady jej nechaly převézt do vazební věznice, kde zahájil hladovku. Soudní proces probíhal za zavřenými dveřmi, zúčastnit se jej mohla jen mužova babička a někteří z jeho přátel.
"Zneužívají zákon a obvinění z vlastizrady a extremismu, jak už to bohužel známe," říká Nejedlá. K podobným trestům uděleným na základě podobných paragrafů se uchylují i další autoritářské země, například Rusko. Jak ale mluvčí Amnesty International dodává, nelze vyloučit, že si akademik na základě mezinárodního tlaku nebude muset odsedět trest celý.
"Případ Bahruze Samadova, ázerbájdžánského doktoranda na Fakultě sociálních věd UK, který byl ve své vlasti odsouzen k patnácti letům odnětí svobody za údajnou vlastizradu a extremismus, sledujeme s hlubokým znepokojením," uvedla v reakci na akademikovo odsouzení jeho domovská Univerzita Karlova. "Stojíme za Bahruzem Samadovem a vyjadřujeme jemu i jeho rodině naši solidaritu. Případ budeme i nadále monitorovat a hledat další možnosti mezinárodní podpory napříč partnerskými univerzitami," uvedla dále univerzita.
"Na Fakultě sociálních věd se případem intenzivně zabýváme od podzimu loňského roku a podnikáme konkrétní kroky k jeho podpoře. Jsme v pravidelném kontaktu s organizacemi, které se zaměřují na ochranu lidských práv a akademických svobod, a s dalšími příslušnými institucemi s cílem dosáhnout co nejpříznivějšího výsledku celého případu," uvádí Kristýna Springorum, mluvčí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
