


Nejdéle vězněný trestanec v Česku Zdeněk Vocásek, který se později přejmenoval na Navrátila, má další naději na propuštění. Brutální vrah začátkem dubna stane před soudem v Mostě, kam se jeho případ vrátil poté, co mu předchozí soud propuštění na podmínku zrušil. Muž má na svědomí dva lidské životy.

Vše začalo den po Silvestru v roce 1987. „Zaútočil na hlavu oběti nejprve kladivem, kterému však upadla násada. Pak pachatel k útoku na hlavu oběti použil dva pivní půllitry, které se roztříštily. Další těžká a smrtelná zranění vznikla bodnutím šroubovákem do hrudníku, břicha a do pravého oka. Z neznámého důvodu pachatel pečlivě vysbíral z podlahy střepy skla a položil je do umývadla,“ popisuje vraždu web kriminalistika.eu. Jak později vyšlo najevo, sklo vrah vysbíral, aby si o něj nepořezal tlapy jeho pes, který byl v době vraždy na místě. Zmíněným vrahem byl Zdeněk Vocásek, nyní Navrátil.
Nešlo o jeho jediný zločin. Vocásek jen o čtyři později zavraždil 12 bodnými ranami nožem náhodného známého v důchodcovském věku. A právě tato vražda se mu stala osudnou. „Se zavražděným se náhodně potkal v restauraci a nikdy předtím se neviděli. Ferdinand K. byl alkoholikem se všemi průvodními znaky. Byl vděčen každému, kdo mu dělal společnost či poslouchal jeho opilecké řeči. Před uzavřením restaurace zaplatil za svého budoucího vraha útratu, koupil láhev vína a pozval ho na ubytovnu," popisuje web Vocáskův poslední zločin.
Když chtěl host z ubytovny odejít, Ferdinand K. mu v tom údajně bránil. A tak jej ubodal nožem. A jak později řekl Vocásek policistům, když jeho oběť ležela pobodaná na zemi a se vztaženou rukou žádala o pomoc, řekl muži: „Máš smůlu, umřeš.“
Nůž, kterým svou oběť ubodal, se mu stal osudným. Našli jej u něj policisté, když ho v noci zastavili ke kontrole na Praze 9. Hned jej zadrželi. Spojit ho s vraždami pak už bylo snadné. K druhé vraždě se téměř okamžitě sám přiznal, k první jen o pár dní později. Nakonec se přiznal i k pokusu o vraždu, kdy napadl dalšího muže údery kladivem. Jeho oběť ale přežila a čin nenahlásila. Vocásek často cílil na lidi pohybující se na okraji společnosti.
Vocáska tak v roce 1988 za dvojnásobnou vraždu a jeden pokus o ni odsoudil Městský soud v Praze k trestu smrti. Milost muži tehdejší prezident Gustav Husák odmítl udělit. Vocásek tak měl být popraven na konci prosince 1989. Už k tomu ale díky sametové revoluci nedošlo. Nový prezident Václav Havel vykonání trestu pozastavil. O rok později pak byl Vocáskovi trest změněn na doživotí. Stal se tak prvním doživotně odsouzeným vězněm v porevolučním Česku.
To ale znamená, že po uplynutí dvaceti let trestu má Vocásek právo žádat o podmínečné propuštění. A to také opakovaně udělal. Uspěl až loni. Okresní soud v Mostě tehdy vyhověl. Zkušební dobu soud stanovil na sedm let. Státní zástupkyně Dagmar Bušovská požadovala zamítnutí návrhu a proti rozhodnutí soudu se odvolala.
Krajský soud rozhodnutí okresního soudu pak v loni v prosinci v neveřejném zasedání zrušil. Uplynutí lhůty dvaceti let totiž není jedinou podmínkou. Druhou je, že svým chováním a plněním povinností ve výkonu trestu prokázal polepšení. Třetí podmínkou je to, že lze od odsouzeného očekávat, že povede řádný život.
Za odsouzeného se zaručil spolek Oikia, Vocásek spolupracuje s církví adventistů, která mu zajistila bydlení v Karlovarském kraji. Předtím by absolvoval pobyt v probačním domě v Jihočeském kraji. Trest si teď Vocásek odpykával v Bělušicích na Mostecku. Nyní podle justiční databáze podniká další pokus. Jeho podmíněným propuštěním se bude začátkem dubna opět zabývat soud v Mostě, spis se prvoinstančnímu soudu vrátil zkraje února z odvolacího soudu v Ústí nad Labem. Vocásek je nyní nejdéle vězněný Čech, za mřížemi dosud strávil téměř 40 let.



Na kurtu s ní cloumaly emoce, před novináři házela vtípky. Čerstvá kapitánka české reprezentace Billie Jean King Cupu Barbora Strýcová slaví v sobotu 40. narozeniny. Projděte si její slavné hlášky a někdy i kontroverzní momenty její kariéry.






„Stěrače stírají!", „Hliník se odstěhoval do Humpolce,", „Kde jsou moje blatníky?“, „To neděláš dobře, Jaromíre, s tou sirkou.“ Všechny tyto legendární hlášky pocházejí z filmů scenáristy, herce, textaře, spisovatele a cimrmanologa Zdeňka Svěráka. Jeho filmy patří ke zlatému fondu české kinematografie a řada z nich má na svém kontě nejedno ocenění. Otestujte si, jak dobře je znáte i vy.





