Praha - Dvaačtyřicáté výročí sebeupálení Jana Palacha si dnes připomněly desítky lidí u jeho hrobu na pražských Olšanských hřbitovech.
Dalších okolo 150 osob se sešlo na setkání, které každý rok pořádá Společnost Jana Palacha ve Všetatech. Nejvyšší ústavní činitelkou, která Palachovu oběť letos uctila, byla předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS).
Její jmenovkyni a disidentce Daně Němcové ale na pražských Olšanech politici nechyběli. "Nemusíme mít všechno oficiálně. Záleží na občanské společnosti, nakolik je schopna převzít toto dědictví a tohle poselství," řekla novinářům.
Palach se narodil 11. srpna 1948 ve Všetatech. Odtud se z rodinného domku, kde bydlel, vydal 16. ledna 1969 na Václavské náměstí. Tam se pod Národním muzeem polil hořlavinou a zapálil na protest proti okupaci Československa zeměmi Varšavské smlouvy a proti začínající normalizaci.
Zemřel tři dny po svém činu. Jeho pohřeb 25. ledna se stal velkou demonstrací proti vývoji v Československu. Jeho ostatky byly v roce 1973 z iniciativy StB z Olšan vyzvednuty a zpopelněné uloženy o rok později ve Všetatech. V roce 1990 byla urna znovu uložena na Olšanských hřbitovech.
Příbuzní Jana Palacha domek ještě za komunismu prodali. Přestože je na něm pamětní deska, připomínající studentův čin, současný majitel nechává dům chátrat.
Předsedkyně sněmovny Němcová se ve Všetatech zmínila o odkazu mladého studenta. Časový odstup od Palachova upálení podle ní umožňuje plastické a úplné zhodnocení období komunismu. "Jeho rozhodnutí padlo v době, kdy zřejmě věděl, že je osud okupované země zpečetěn," uvedla.
Předsedkyně správní rady společnosti Janua Jaroslava Čajová, která pořádala pražskou vzpomínku, upozornila, že dnešní akce mají být především výzvou ke vzpomínce na Jana Palacha. I proto jsou už tradičně pořádány v předstihu před samotným výročím jeho oběti. "Lidé si to uvědomí a pak se tady zastaví," vysvětlila.
