Foto: Shutterstock/Aktuálně.cz

Hlavní novinkou letošní letní sezony je pro motoristy, kteří vyrážejí do Chorvatska z území Čech, prodloužení dálnice D3 u Českých Budějovic. Celkem 21 kilometrů otevřených loni v prosinci zrychlí cestu o přibližně čtvrt hodiny, v případě silného provozu v jihočeské metropoli ještě výrazněji. Výstavba dálnice D3 nicméně pokračuje jižněji u hranic s Rakouskem. V Dolním Dvořišti tak řidiče zbrzdí probíhající stavební práce.

Sbohem, Brno!

Zrychlení na jihu Čech přimělo aplikaci ViaMichelin, kterou redakce Aktuálně.cz používá pro hledání ideální cesty k moři, aby přesměrovala Pražany z tradiční trasy přes Brno a Vídeň na tah ve směru na Linec. Tato trasa přitom bývala vhodnou volbou jen při cestách s cílem v západním Slovinsku či v severovýchodní Itálii. Obyvatelé Čech se díky této „jižní trase“ vyhnou kritickým úsekům – dálnici D1, kde na 24. kilometru probíhá rekonstrukce mostu Šmejkalka, další omezení číhá na 112. kilometru, dále pak samotnému Brnu a přetížené silnici I/52, která stále čeká na dostavbu dálnice.

Cesty z Prahy

„Pražské“ i „brněnské trasy“ se spojují u Štýrského Hradce, od něhož pokračují přes slovinský Maribor a Záhřeb na autostrádu A1, která propojuje většinu hlavních letovisek v Chorvatsku. Výjimkou jsou trasy na Istrii, které vedou přes Lublaň. V případě cesty z Prahy doporučuje ViaMichelin méně známou trasu přes Taury, Friesach, Celovec (Klagenfurt) a Ljubleljské sedlo. Ačkoli je o 80 kilometrů kratší než trasa přes Štýrský Hradec, Google Maps ji vůbec nenabízejí. Teprve po ručním přesměrování ukážou, že je zároveň i o pár minut rychlejší. Pro řidiče a posádku bude navíc jízda přes dvoje horská pásma atraktivnější než sice pohodlná, ale fádní cesta po dálnici. Vhodná není pouze pro ty, kterým zatáčky nedělají dobře.

Zdražení bez zdviženého obočí

Pro ty, kteří do Chorvatska cestují z Brna, potažmo Moravy a Slezska, se letos mění jen málo. Vzhledem k tomu, že Rakousko, Slovinsko i Chorvatsko mají dálniční síť téměř dostavěnou, Chorvatsko je součástí tzv. schengenského prostoru a nápor uprchlíků na chorvatsko-slovinské hranici citelně opadl, zůstávají klíčová úzká hrdla v tuzemsku. Pomalý přejezd přes Novomlýnskou nádrž se však nevyplatí objíždět přes Břeclav. V případě komplikací v Rakousku, které může vyvolat například probíhající omezení na dálnici A2 za Vídní, představuje alternativu trasa přes Bratislavu a Maďarsko.

Cesty z Brna

Rakušané i letos mírně zdražili dálniční známky, cena jednodenní se zvýšila z 8,60 na 9,30 eura. Pro krátké pobyty se vyplatí desetidenní známka za 12,40 eura. Elektronické viněty lze koupit na e-shopu společnosti Asfinag, na rozdíl od minulosti už není nutný nákup v předstihu.

Vedle dálniční známky je u tras vedoucích přes Linec nutné počítat také s mýtem za dvojici tunelů na dálnicích A9 a A10. Cena za průjezd každého z nich se meziročně zvýšila o 50 centů. Objížďky stojí za zvážení zejména v případě Katschberského a Bosruckého tunelu, kde představují zajížďku jen několika málo kilometrů a zdržení zhruba do deseti minut. Placenému tunelu pod Karavankami se pak vyhýbá doporučená trasa přes Ljubleljské sedlo.

Rakouské tunely

Foto: Michal Janko, Aktuálně.cz

Slovinci ponechali cenu dálniční viněty beze změny – tedy 16 eur stojí ta s platností na týden, dvojnásobek – tedy 32 eur – ta s platností na 30 dnů. Obě lze koupit na webu společnosti Dars. Vedle nepraktické délky (1 týden namísto 10 dní v Rakousku nebo v Česku) zamrzí i absence jednodenní známky.

Čtyři koruny na kilometr

Chorvaté na období letní sezony (od začátku července do konce září) znovuobnovili desetiprocentní přirážku k mýtnému. V praxi to může znamenat až jedno euro na sto kilometrů oproti cenám platným po zbytek roku. V součtu lze u auta se spalovacím motorem a spotřebou sedm litrů na sto kilometrů počítat s celkovými náklady okolo čtyř korun na kilometr.

Samotná cesta autem tak zatíží rozpočet průměrné české rodiny méně než kdykoli v minulosti. Až dvě třetiny nákladů totiž stále tvoří pohonné hmoty. Litr benzinu Natural 95 se v současnosti prodává v průměru za méně než 34 korun, litr nafty ještě o půldruhé koruny levněji. Loni v létě byly pohonné hmoty o více než desetinu dražší. V prvním roce ruské agrese na Ukrajině, která vypukla v únoru 2022, atakovaly dokonce hranici 50 korun.

Ceny benzinu a nafty v Evropě

Ceny na čerpacích stanicích v Česku navíc patří k nejnižším v Evropě. Levnější pohonné hmoty jsou v současnosti jen na Maltě a v Bulharsku. Natankovat plnou nádrž se tak vyplatí ještě na českém území, zatímco v Rakousku, Slovinsku i Chorvatsku je potřeba počítat s cenami vyššími zhruba o deset procent. Z této trojice zemí je nejlevnější benzin ve Slovinsku, diesel vyjde nepatrně výhodněji v Chorvatsku.