Začíná platit například novela školského zákona, která zpřísňuje pravidla odkladů školní docházky. Žáci vybraných maturitních oborů budou moci konat školní maturitu formou takzvané komplexní profilové práce.
Účinnosti nabývá i novela, která mimo jiné od ledna 2026 převádí financování kuchařek, školníků a dalších nepedagogů na obce a kraje.
Odklad povinné školní docházky bude nově možný například tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce.
Žádost o odklad bude třeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení.
Pediatři už doporučení dávat nebudou. Nová pravidla začnou platit postupně podle data narození dětí. Novela také posunuje termín zápisu do první třídy základních škol z dubna zpět na 15. leden až 15. únor. Mění také termín zápisu do mateřských škol z první poloviny května na 15. březen až 15. duben.
Od nového školního roku mohou základní a mateřské školy vyučovat podle nových vzdělávacích programů. ZŠ budou podle nového programu muset začít učit v prvních a šestých třídách od září 2027, povinnost pro MŠ bude od září 2026.
Pro maturanty se rozšiřuje možnost nahradit zkoušku školní části maturity certifikátem, kromě jazyků by mohlo jít například i o informatické znalosti. Jaké certifikáty lze uznat, stanoví ředitel školy.
Novela také ukotvuje sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka, který bude pomáhat školám například s řešením šikany. Od ledna se ruší takzvané hybridní přihlášky na SŠ, žáci si budou moci vybrat mezi papírovou a elektronickou přihláškou.
Převod placení nepedagogů na obce a kraje jakožto zřizovatele škol přinese novela školského zákona od ledna 2026. Změnu kritizovali zástupci odborů, obcí, krajů i opozice. Samosprávy, které školy zřizují, mají financovat také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze.
Novela od ledna zároveň zajistí financování školních psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách ze státního rozpočtu. Přinese také možnost poslat více peněz školám, které například vzdělávají více dětí z chudších rodin. Novela také počítá se slučováním menších škol jedné obce v příštích třech letech.
Ve školním roce 2025/2026 by mělo do základních škol v Česku chodit zhruba 1,001 milionu žáků, o tisíc méně než v tom uplynulém. Ve středních školách by se v denní formě studia mělo vzdělávat asi 487,3 tisíce žáků, zhruba o 10.5 tisíce více než loni, odhaduje ministerstvo. Ze středních škol v posledních letech vychází slabší ročníky absolventů, nově nastupující ročníky jsou početnější.
