Dokud se k ní nepřisálo klíště, byla úspěšnou právničkou. Parazit jí ale převrátil život naruby, vzpomíná na případ pacientky epidemiolog Roman Prymula. Encefalitida, která u ženy propukla, totiž zanechala vážné následky. "Žena přestala mluvit a ztratila veškeré vědomosti," popisuje Prymula. Aby se mohla vrátit k původní profesi, musela podle něj znovu vystudovat všechny své školy.
Případ právničky ukazuje, jak může být encefalitida nebezpečná. O to varovněji působí statistika Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která mapuje zamořenost jednotlivých zemí klíšťovou encefalitidou. Česko se v ní každoročně umisťuje na špici.
"Pokud pomineme Pobaltí, Česko má dlouhodobě suverénně nejvyšší výskyt případů klíšťové encefalitidy z celé Evropské unie," potvrzuje Prymula. Infekcí se tady každoročně nakazí okolo 500 až 800 lidí, což podle něj bývá až šestina celoevropské statistiky. Třeba podle posledních dat z roku 2023 nás kromě zmíněných pobaltských zemí předběhlo už jenom Švédsko.
Příhodné klima a nechuť k očkování
Důvodů je podle Prymuly několik. "Pro klíšťata tu máme ideální podnebí. V krajině je poměrně hodně lesů, což tito parazité vyhledávají. Poskytuje jim to optimální vlhkost," vysvětluje epidemiolog.
Příznivá je i nadmořská výška, která se u nás pohybuje okolo průměrných 450 metrů. "To nás odlišuje například od Slovenska, které je položeno výrazně výš. Na klíšťata tam proto může být v některých místech zima," připomíná Prymula.
Stanovišť, na nichž se pijákům líbí, navíc po celém Česku každoročně přibývá. Může za to oteplování klimatu. "Zatímco ještě před čtvrt stoletím jsme klíště na Sněžce nepotkali, teď si ho odtamtud klidně můžeme přinést," říká epidemiolog. To se ostatně promítá i do statistiky OECD - množství hlášených případů se jen za posledních třináct let zvedlo v Evropě až o šedesát procent.
Kateřina Fabiánová z Oddělení epidemiologie infekčních nemoc Státního zdravotního ústavu pak zmiňuje i přemnožená divoká prasata, která podle ní parazity po krajině pomáhají roznášet.
Zdroj: ČHMÚ
Zamoření Česka encefalitidou má ale podle Prymuly ještě jeden důvod - lidé se tady neradi očkují. "Zatímco třeba v Rakousku podstupuje vakcinaci na encefalitidu skoro devadesát procent obyvatel, u nás je to sotva čtvrtina," připomíná. Stejně to vidí i další epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar. "Proočkovanost, jakou máme v Česku, k redukci případů zdaleka nestačí," domnívá se.
Čtvrtina lidí má následky
Očkování je přitom podle něj jedinou ochranou proti klíšťové encefalitidě, léčba nemoci totiž neexistuje. Zdravotníci dokážou jen tlumit její příznaky.
Vakcína se na začátku aplikuje ve třech dávkách, poté by se měli lidé nechat každých pět let přeočkovat. "Pojišťovny látku hradí všem nad padesát let, ostatní si ji musí zaplatit sami," připomíná Maďar. Jedna dávka podle něj stojí kolem tisíce korun, za podání vakcíny si pak poskytovatelé účtují další jednotky stovek korun.
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, které postihuje mozek a mozkové blány. Mívá dvě fáze - nejprve se projevuje jen jako obyčejná chřipka, později přicházejí i neurologické příznaky. Lidé začnou trpět poruchami spánku, rovnováhy, sluchu a paměti. Při postižení mozku a míchy se můžou objevit obrny.
Zhruba 26 až 46 procent pacientů mívá trvalé následky a jedno procento končí úmrtím, většinou jde o lidi ve vyšším věku.
