Česko sevřely arktické mrazy. Teple se proto oblečte a nepřeceňujte své síly, radí lidem s nemocným srdcem kardiolog Josef Veselka. Nejvíc infarktů totiž podle něj připadá právě na leden, kdy teploty klesají hluboko pod nulu.
Důvody jsou podle lékaře jednoduché: cévy se v chladném počasí stahují, mohou se proto snáze ucpat. „K tomu navíc přibývá infekcí, které srdce zatěžují,“ dodává Veselka.
Kdo by si na to měl dávat největší pozor?
Nejvíce ohroženi jsou starší lidé a pacienti s již nemocným srdcem, vysokým tlakem, cukrovkou a samozřejmě také kuřáci. Riziko je vyšší u těch, kteří mají zúžené srdeční cévy, i když o tom třeba ještě nevědí. Zvlášť nebezpečný je pro ně studený vítr, který tělo ochlazuje rychleji než samotný mráz - může proto způsobovat zúžení věnčitých tepen. Problém mohou mít i lidé, kteří nejsou zvyklí na fyzickou námahu, ale v zimě ji náhle vykonají.
Proč jsou u nás vlastně infarkty v zimě častější?
To je dobrá otázka, na niž ale stále nemáme definitivní odpověď. Víme, že chlad způsobuje stažení cév a zvýšení krevního tlaku. Studený vítr a rychlé změny počasí, včetně kolísání atmosférického tlaku, tento efekt ještě zesilují. Současně přibývá infekcí, které srdce zatěžují a zvyšují riziko komplikací.
Dalo by se laicky popsat, co se v lidském těle v takovém okamžiku děje?
Věnčité tepny, které přivádějí do srdečního svalu krev, se zužují aterosklerotickým procesem. Při něm se ve stěnách tepen usazují tukové látky a zužují tím jejich průsvit. Když se věnčitá tepna náhle stáhne nebo ucpe krevní sraženinou, krev se k části srdce nedostane. Tato oblast začne velmi rychle strádat a po krátké době se nenávratně poškodí. Odumře.
Jak to poznat? Dá se vysledovat, že se blíží infarkt?
Typickým příznakem je tlak, svírání nebo pálení nejčastěji uprostřed hrudníku. Bolest se může šířit do levé ruky, zad, krku, břicha nebo čelisti. Téměř nikdy nemá bolest charakter píchání. Někdy je přítomna pouze dušnost a nevolnost. Občas mají pacienti menší potíže již několik dní předem. U části lidí ale infarkt přijde náhle, bez jasného varování.
V lednu obyčejně vrcholí i chřipková epidemie. Může to nebezpečí infarktu zvýšit?
Ano, chřipka riziko infarktu skutečně zvyšuje. Spustí v těle silný zánět, který mění chování cév a zvyšuje srážlivost krve. Zánět může také narušit povrch tukového plátu v cévě a usnadnit jeho prasknutí. Horečka a zrychlený tep navíc srdce zatěžují.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚNerespektuje právní řád. Prezident napsal Babišovi, proč odmítá jmenovat Turka
Žádné ojedinělé excesy. Filip Turek opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči právnímu řádu, napsal prezident Pavel v dopise Babišovi, proč odmítl Turka jmenovat ministrem.
ŽIVĚMám svou morálku, nepotřebuji mezinárodní právo, vzkázal Trump
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho moc jako vrchního velitele Spojených států je omezena pouze jeho vlastní morálkou a že nepotřebuje mezinárodní právo.
Něco takového nemělo existovat. Vědci objevili mrtvou galaxii, po hromadě ji drží temná hmota
Vypadá jako galaxie, která nikdy nevznikla. Astronomové objevili v blízkém vesmíru podivnou strukturu, která neobsahuje žádné hvězdy a pohromadě ji drží obrovské množství temné hmoty. „Je to okno do temného vesmíru,“ říká o útvaru Cloud-9 astronom Andrew Fox. Podle vědců jde o jeden z nejzásadnějších důkazů toho, jak se mohly rodit galaxie a proč některé z nich selhaly dřív, než vůbec vznikly.
ŽIVĚSilné sněžení děsí řidiče. Doprava v Česku kolabuje, stojí i část dálnic
Od pátečního rána postupuje od jihozápadu přes západní Čechy k severovýchodu pásmo intenzivního sněžení, uvedl Český hydrometeorologický ústav. Sněžení a nízké teploty komplikují dopravu v řadě krajů, silničáři jsou v terénu a policie hlásí první nehody. Meteorologická výstraha platí v některých regionech do 11:00.
