


Chrání nejvyšší ústavní činitele, obě parlamentní komory i ambasády. O Ochranné službě Policie ČR se říká, že patří mezi elitní útvary, v posledních letech v ní ovšem bujel jeden skandál za druhým. Došlo na šmírování kolegyň ve sprchách, kuriózní bouračku s odsouzeným vrahem Jiřím Kajínkem i na „útěk“ od amerického velvyslance. Co všechno se dělo v útvaru končícího ředitele Jiřího Komorouse?

První problémy začaly vyplouvat na povrch v první polovině roku 2024. Tehdy se především řešilo podezření z fiktivních přesčasů. Díky tomu, že si zkrátka vykázali výrazně více odpracovaných hodin, než kolik měli ve skutečnosti na kontě, si někteří pracovníci OS PČR přišli až na milion korun ročně. To se pak podepsalo i na výsluhách, když dotyční později nenápadně odešli od policie.
Třebaže se na prohřešek někteří kolegové snažili upozornit, vedení ochranky s tím nakonec nic neudělalo – podle nich i proto, že se vše dělo s jejich vědomím přinejmenším na úrovni vedoucích odborů. Řada pracovníků proto odešla do jiného útvaru, nebo zcela opustila bezpečnostní sbory. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) si vzala případ na starost, dodnes ale nechce říct, zda se dobrala nějakého výsledku.
K nejtřaskavějším průšvihům uvnitř Ochranné služby patřilo tajné natáčení kolegyň, na které upozornil web CNN Prima News. Kamery ukryté v prostoru sprch nainstaloval tehdejší vedoucí skupiny Odboru technického a ekonomického zabezpečení Martin Michael Tuháček, Komorousův blízký muž, se kterým spoluzakládal i motorkářský klub. Jak se později ukázalo, Tuháček tajně natáčel i svou partnerku a děti, v pracovním počítači se následně našly stovky hodin pornografie.
Od policie odešel náhle na vlastní žádost, třebaže se o něj již zajímala GIBS. Nejprve Tuháček pracoval v mateřské škole, neprošel ale zkušebním obdobím. Později se uchytil na Mezinárodní škole v Praze jako člen ostrahy, tedy v elitním institutu, kam chodí i ratolesti diplomatů. Jak redaktorovi potvrdil minulé léto Petr Draxler z vedení školy, expolicista byl přijat na základě pozitivní reference od jeho bývalých vedoucích.
Poté co byl Tuháček vyhozen, požadovala škola odškodné od ministerstva vnitra za to, že byla „uvedena v omyl“ Ochrannou službou, nakonec ale neuspěla. Zde visela ve vzduchu ještě jedna linka – a to ta, že mezi Mezinárodní školou v Praze a Komorousem existuje bližší vazba, jelikož sám pobýval kousek odtud v Nebušicích. Draxler poté s médii přerušil komunikaci a odmítal reagovat.



Případ měl soudní dohru. Expolicista Tuháček se hájil slovy, že je „naturalistou“ a má potěšení z nahého ženského těla. Rovněž ale odmítl, že by záběry distribuoval dál. Nalezené jednotky materiálů, které by se daly označit za dětskou pornografii, prý „stáhl v balíku“, ale neotevřel. Výsledek soudu byl pro poškozené ženy smutný – odvolací řízení uznalo dvěma policistkám 60 tisíc odškodného, expartnerka dostala dokonce jen 20 tisíc. Tuháček vyvázl s roční podmínkou.
Další přešlap se podle Seznam Zpráv odehrál v malebném Hřensku. V létě roku 2023 tam zamířil dnes již bývalý americký velvyslanec Bijan Sabet, vedle stálé ochranky ho doprovázeli další policisté. Dva z důstojníků však bez nahlášení odjeli na soukromou akci, a co víc, později si vykázali přesčasy až do pozdních večerních hodin.
Na pochybení se přišlo ještě v Hřensku, kdy velvyslanec potřeboval náhle přistavit auto kvůli nevolnosti jiné osoby, policejní vozidlo ale nebylo nikde k nalezení. „Opuštění strážního stanoviště“, jak byl incident označen, rovněž řešila GIBS, o rozuzlení ale odmítla veřejně mluvit. Jeden ze „zběhlých“ policistů byl později povýšen do hodnosti plukovníka.
Šéfka dolní komory se ještě před svým koncem ve funkci dostala do křížku přímo s Komorousem. Jádrem problému byla podoba ochrany po vypršení jejího mandátu, útvar měl totiž přinejmenším čtyřikrát změnit své stanovisko a jednal na poslední chvíli.
Přitom se o konci Pekarové v čele dolní komory vědělo od května roku 2025, tedy téměř půl roku dopředu. Nakonec se za Ochrannou službu musel předsedkyni sněmovny omluvit policejní náměstek Tomáš Lerch takříkajíc „na koberečku“.
Se sněmovnou se váže ještě jeden případ. Jeden z pracovníků Ochranné služby, který měl na starosti ochranu izraelské delegace, si v květnu zapomněl na záchodě svou služební zbraň. Za pochybení se musel omluvit i sám ředitel Komorous. Bylo to též podruhé za krátkou dobu, kdy se našla zapomenutá zbraň na sněmovních toaletách – o dva měsíce dříve byl viníkem zastupitel hnutí ANO v Praze 7.
Ještě předtím se Komorous opět dostal do sporu s Pekarovou. Důvodem byl nalezený papírek se zbytkem kokainu na záchodech. Šéf ochranky o tom ale neinformoval nikoho z vedení dolní komory. I to řeší GIBS – a i zde odmítá jakýkoliv komentář o postupu v prověřování.
Do poněkud bizarní nehody na dálnici D1 u Domašova se v listopadu 2024 dostala ochranka tehdejšího premiéra Petra Fialy. Ta totiž při návratu do Prahy nabourala policejním BMW do mercedesu odsouzeného vraha Jiřího Kajínka – bodyguardi jeli příliš rychle a nedodrželi bezpečnou vzdálenost. Předseda vlády v době nehody naštěstí nebyl v autě.
Fialova ochranka pak v srpnu 2025 musela řešit další problém. Když se vracela ze střídání směn v Itálii, kde Fiala trávil dovolenou, někdo jí vykradl služební vozidlo. Během jedné ze zastávek si odskočili krátce pro jídlo, a třebaže služební vozidlo měli údajně na placeném parkovišti s bezpečnostní kamerou, po návratu k autu se jim naskytl pohled na rozbitá okna a poškozený zámek.



Ve výčtu pochybení nechybí ani případ, v němž „kancelářský policista“ z Ochranné služby zajišťoval bezpečnost ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému při jeho návštěvě Prahy. Problém? Neměl adekvátní výcvik – na roli ochránce totiž policista musí projít pekelným výcvikem, což se zde ovšem nestalo.
Aby toho nebylo málo, stejný policista, jehož identitu redakce Aktuálně.cz zná, doprovodil i šéfa české diplomacie Jana Lipavského na Ukrajinu – tedy do země, kde momentálně panuje válka i vyšší bezpečnostní riziko. Ochranná služba argumentovala slovy, že k pochybení nedošlo.
Poté co se v médiích objevily první články o dění uvnitř útvaru, ředitel Komorous napsal svým podřízeným ostrou zprávu. „Těm pár bývalým a současným krysám, kteří zradili a zaútočili na svůj útvar s pomocí zaplaceného novináře, vzkazuji, že už jste víceméně všichni ustanoveni! Kdo seje vítr, sklízí bouři!“
Později se za svá slova v SMS částečně omluvil. „Zpráva, kterou jsem rozeslal vedoucím představitelům našeho útvaru a jejíž pasáže jsou nyní ve veřejném prostoru, měla dva cíle. Podpořit útvar jako takový a v druhé řadě šlo o jakýsi test integrity,“ hájil se Komorous.
Nyní i něco ze zaprášeného archivu. Během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze v roce 2016 měli dva policisté v civilu zasáhnout proti vyvěšené tibetské vlajce na budově FAMU na Smetanově nábřeží.
Od pracovníka školní kanceláře chtěli vidět povolení k vyvěšení vlajek se slovy, že „naštvaly Číňany“. Třebaže se policisté představili jako kriminalisté, jeden z nich byl podle informací Aktuálně.cz příslušníkem policejní ochranky – a šlo o stejnou osobu, která o několik let později „zběhla“ od amerického velvyslance.
Celkově má GIBS na stole ještě několik pochybení, která se měla odehrát uvnitř Ochranné služby. Jmenovitě jde například o zneužívání služebních vozidel v rámci karlovarského filmového festivalu, kdy si policisté nechali přivézt své manželky a ubytovat je za policejní peníze.
Podobným způsobem měl zhřešit i jeden z již bývalých členů ochranky premiéra Fialy. Pod záminkou, že si „jde vyzvednout dokumenty na Úřad vlády“, měl odjet služebním vozidlem z Brna do Prahy a vystřídat se s kolegou.
Inspekce rovněž prověřovala „pyrotechnické cvičení“ na pohřbu Komorousova tchána. Policisté měli v obřadní síni zkoumat, zda se tam nenachází například bomba. Jiní příslušníci Ochranné služby ale celý incident označili za pokus se předvést před pozůstalými.
Na jakékoliv dotazy ke kauzám OS PČR ale GIBS reaguje stejnými slovy. „Generální inspekce bezpečnostních sborů se k dotazům tohoto typu zpravidla nevyjadřuje.“



Při požáru v baru ve švýcarském lyžařském středisku Crans-Montana v noci na dnešek zemřelo zřejmě několik desítek lidí a dalších zhruba sto utrpělo většinou závažná zranění. Oznámila to místní policie.



Nejlépe placení jsou v Česku řídící letového provozu s měsíční mzdou 271 tisíc korun, naopak stavební dělníci si nevydělají ani desetinu této částky. Datová redakce Aktuálně.cz zanalyzovala podrobná data statistiků. Podívejte se, komu v posledních dvanácti letech nejvíce rostly mzdy a kdo naopak přidáno nedostal.



Kouč hokejové dvacítky Patrik Augusta měl po závěrečném utkání ve skupině B mistrovství světa v Minneapolisu ke spokojenosti daleko. Čeští mladíci sice porazili Lotyšsko 4:2, ale v jejich výkonu byly rezervy, jak přiznal Augusta v rozhovoru na svazovém webu.



Ve středu zemřel herec Pavel Nečas, který byl známý zejména svými rolemi v televizních seriálech. S odvoláním na rodinu a další zdroje to dnes uvedly CNN Prima News a server Expres.



Vláda udělá vše pro to, aby se česká rozdělená společnost začala sjednocovat, hlavně v otázce hrdosti a vlastenectví. V novoročním projevu, zveřejněném dnes na sociálních sítích, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).