


Zákon o zabavování majetku bez rozhodnutí soudu, že byl získán nelegálně, vstupuje do dalšího dějství. Poté co vláda Andreje Babiše (ANO) novou legislativu hladce schválila, připravilo ministerstvo vnitra nezbytná pravidla pro vyhledávání podezřelého majetku. Ta dávají policii nové a zcela mimořádné nástroje, před kterými varuje například Česká advokátní komora.

Resort vnitra v čele s Lubomírem Metnarem předložil návrh, který zjednodušeně řečeno říká: Pokud máme vyhledávat a zajišťovat podezřelý majetek, policie musí umět prolomit bankovní tajemství. A mít neomezený přístup ještě k dalším „chráněným“ údajům.
„Úřad pro vyhledávání majetku musí mít podle konfiskační směrnice rychlý přístup také k fiskálním údajům, včetně údajů, které mají v držení daňové orgány, informacím o cenných papírech a informacím o bezhotovostních převodech a zůstatcích na účtech,“ píše se v důvodové zprávě k legislativě, kterou navrhuje Lubomír Metnar v podobě novely trestního řádu, novely zákona o policii a novely zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
Takzvanou konfiskační směrnici schválila Evropská unie, aby v rámci boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti uměly členské státy zabavovat majetek, u kterého sice není průkazné, že byl získaný nelegálně, ale je to vysoce pravděpodobné.
Z Metnarova návrhu například vyplývá, že na policii by vznikl nový útvar označený jako orgán pro vyhledávání majetku. Ten by pak měl bez rozhodnutí soudu neomezený přístup nejen například k bankovním údajům, ale i k datům finanční správy či zdravotních pojišťoven.
Právě kvůli zmíněné směrnici už vláda schválila zákon o odčerpání podezřelého majetku a zabránění jeho dalšímu protiprávnímu použití. A ze směrnice vychází i Metnarova legislativa. Ta přináší nástroje, aby policie mohla vyhledávat a zajišťovat podezřelý majetek.
Česká advokátní komora (ČAK) v připomínkovém řízení nešetřila kritikou. „Prolomení bankovního tajemství bez jakéhokoli justičního dohledu nad činností policejního orgánu nelze považovat za přiměřené, a to ani s ohledem na požadavky konfiskační směrnice, která nepožaduje takovou úroveň přístupu, tedy v podstatě online a bez kontroly,“ píše se v připomínkách ČAK.
Podle advokátů totiž Metnarův návrh znamená, že policie získá „přímý a nezprostředkovaný přístup k údajům chráněným bankovním tajemstvím a k údajům z evidence investičních nástrojů a zaknihovaných cenných papírů, a to bez dalších kontrolních mechanismů stanovených zvláštními zákony“.
Česká advokátní komora zdůrazňuje, že Česko dělá něco, co po něm EU nechce. „Návrh transpozice jde v některých ohledech nad rámec požadavků směrnice a omezuje základní práva,“ varuje hned v úvodu svého připomínkového materiálu Česká advokátní komora.
„Tento přístup představuje zásadní rozšíření pravomocí policejního orgánu bez odpovídajícího soudního přezkumu či alespoň předchozího souhlasu státního zástupce,“ píší advokáti.
Ministerstvo vnitra se tak za poslední rok dostává opět pod palbu kritiky kvůli návrhu, který by podle některých umožnil neadekvátně zasáhnout do práv občanů.
Loni vnitro ještě pod vedením Víta Rakušana coby ministra za STAN čelilo kritice kvůli návrhu takzvané šmírovací vyhlášky. Podle ní by měli operátoři nově uchovávat informace o tom, které webové stránky lidé navštívili, a sdílet je se státem.

Rakušan sliboval, že „přes něj vyhláška neprojde“, což se nakonec nestalo. Letos ale nejvyšší soud řekl, že plošný sběr a půlroční uchovávání dat je nelegální. Ministerstvo průmyslu tvrdí, že se chystá změna těchto pravidel.
Rakušan musel odvracet kritiku i kvůli nařízení známému pod označením „Chat Control“. To by umožnilo prolomit šifrování soukromé komunikace v aplikacích, jako jsou WhatsApp nebo Signal. Chat Control nakonec prošel, ale v mírnější verzi.
Podle některých by ale zabavování majetku bez rozhodnutí soudu o tom, že se jedná o nelegálně nabytý majetek, mohlo mít mnohem závažnější důsledky. Zákon sice dává nástroje na to, aby se dotyčný majitel mohl bránit, ale zabavit takový „podezřelý“ majetek půjde velmi rychle.
Zmíněný zákon o odčerpání podezřelého majetku a zabránění jeho dalšímu protiprávnímu použití schválila vláda Andreje Babiše (ANO) první únorové pondělí. Například místopředseda ODS Karel Haas označil zákon za hrůzostrašný s tím, že se v podstatě jedná o konfiskaci soukromého majetku bez rozsudku o vině a trestu. Legislativu přitom předložila už vláda Petra Fialy, nicméně kvůli volbám návrh „spadl pod stůl“.
A fakt, že zákon začala připravovat i vláda Petra Fialy (ODS), vysvětluje Haas tak, že „my jsme to navrhli, protože to po nás vyžaduje Evropská unie, ale na rozdíl od Babišovy vlády jsme to neschválili“.
Legislativu přitom kritizovali i někteří experti. „Chystaná právní úprava se zcela míjí s potřebou řešit konkrétně označený problém,“ napsal například soudce Jiří Říha, předseda senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu.
„Jedině snad by návrh mohl v tomto směru dávat logiku, pokud by se zcela účelově zahajovalo trestní řízení, ač zde vůbec nebude podezření na spáchání konkrétního zdrojového trestného činu,“ varoval Říha. „Takové zcela účelové řešení by však bylo porušováním trestně procesních pravidel ze strany orgánů činných v trestním řízení, které by mohlo hraničit se zneužíváním pravomoci konkrétním osobám svěřené,“ dodal.
Proti zákonu se postavilo i ministerstvo financí v čele ještě se Zbyňkem Stanjurou (ODS).
„Máme pochybnosti o souladu tohoto materiálu s ústavou a Listinou základních práv a svobod, neboť zásadním způsobem narušuje ochranu práva na vlastnictví majetku,“ napsali Stanjurovi experti z ministerstva financí v připomínkovém řízení.
„Svým klientům teď budu radit, aby si pečlivě dokládali, jak k majetku přišli, a archivovali si to nejméně deset let. Včera bylo pozdě, protože zákon by mohl působit i zpětně,“ konstatoval například před několika dny v rozhovoru pro DVTV advokát Martin Richter.
„Váš majetek nebude v bezpečí, ani když nic nespácháte. Nevíte, komu padnete do oka. Dopadne to na osoby, které byly ve špatný čas na špatném místě,“ dodal.



Liberecký kraj dnes podepsal smlouvu o koupi hotelu a vysílače Ještěd. Za budovu kraj Českým Radiokomunikacím (ČRa) zaplatí 181 milionů korun, další téměř tři miliony korun přidá za mobiliář, vybavení a příslušenství a odkoupí také zbylé množství lehkých topných olejů v nádrži na pozemku.



Teploty podobné letním naměřili v úterý v některých oblastech na jihozápadě Francie. Rekordy pro 24. únor padly na řadě míst, někde se rtuť teploměru zastavila těsně pod třicítkou, napsala agentura AFP.



Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak, řekla v úterý v Kyjevě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska.



Na severovýchodě Spojených států jsou po sněhové bouři nadále desetitisíce lidí bez proudu. Celý region se potýká s nízkými teplotami a pokračuje v odklízení desítek centimetrů sněhu, píší místní média. Bouře, která na východní pobřeží dorazila v neděli večer místního času, byla nejsilnější v pondělí.



S návrhem letošního obranného rozpočtu ve výši 155 miliard korun neudělal ministr Jaromír Zůna radost svým zastáncům ani odpůrcům. Byť Okamurova SPD, jejímž nominantem Zůna je, bojuje proti pořízení amerických letounů F-35, resort na ně letos uvolní dalších téměř pět miliard. V roce 2027 chce Zůna na obranu o 60 miliard korun více, což překvapilo jak opoziční politiky, tak i premiéra.