![["Closeup cropped portrait young woman with breast pain touching chest colored isolated on background"]](https://media.eco-files.cz/economia/production/files/2025/12/15/04/30/02/41d74d39-93fe-4789-a96b-e5b5ffd84e6d/naked-woman-covering-herself.jpg)
![["Closeup cropped portrait young woman with breast pain touching chest colored isolated on background"]](https://media.eco-files.cz/economia/production/files/2026/01/13/19/52/30/742149f4-8462-48f0-b3f7-99bbf7584d9a/naked-woman-covering-herself.jpg)
![["Closeup cropped portrait young woman with breast pain touching chest colored isolated on background"]](https://media.eco-files.cz/economia/production/files/2026/01/13/19/52/30/742149f4-8462-48f0-b3f7-99bbf7584d9a/naked-woman-covering-herself.jpg)
Změňme způsob, jakým u žen hledáme rakovinu děložního čípku. Je nevhodně nastavený, tvrdí lékař a vědec Marián Hajdúch.

Poctivě chodila na prevenci a podstupovala všechna vyšetření. Přesto u ní propukla rakovina děložního čípku. „Gynekoložka riziko neodhalila. Cytologické stěry, které mi každým rokem dělala, žádné nebezpečí neukázaly. Nádor tak ve mně mohl růst celá léta bez povšimnutí,“ popisuje dvaačtyřicetiletá Sylva.
Přišla kvůli tomu o dělohu i lymfatické uzliny. „Lékaři z pražského Apolináře mě museli operovat okamžitě,“ říká. Od té doby má jasno: „Spoléhat se jen na cytologii je čirá loterie.“
A není sama. Podle lékařů se najdou podobných případů desítky. Třeba šéf onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice Jiří Sláma tvrdí, že běžné cytologické stěry neukážou až 30 procent všech tumorů.
„Nezjišťují totiž primární příčinu karcinomu,“ potvrzuje i lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny Marián Hajdúch. Tou je podle něj nákaza lidským papilomavirem.
„Cytologické testy, které u nás většina žen podstupuje, ukážou ale až následek – tedy že už buňky začaly měnit svou morfologii a tvar,“ dodává. Velmi také podle něj záleží, odkud lékař stěry odebere – tedy jestli se trefí do postiženého místa. Velkou roli tedy hraje náhoda a lidský faktor.
Mnohem praktičtější by podle něj bylo, kdyby se rozšířily takzvané HPV DNA testy. „Ty jsou mnohem citlivější a účinnější, riziko rakoviny odhalí ve více než 95 procentech případů,“ říká Hajdúch. Onemocnění se navíc podaří rozpoznat dříve.
Pojišťovny přesto tyto testy ženám platí jen omezeně – třikrát za život. Ženy je podstupují konkrétně ve věku 35, 45 a 55 let.
„HPV DNA testy by se přitom vyplatily. Vyhledávají totiž vysoce rizikové typy papilomaviru, které mohou odstartovat vznik rakoviny děložního čípku,“ popisuje Hajdúch. Papilomaviry to podle Hajdúcha dělají tak, že vklouznou do některé z buněk a začnou v ní narušovat funkci takzvaných tumor-supresorových genů. „To jsou geny, které tlumí buněčné dělení a pomáhají opravovat poškozenou DNA. Fungují jako brzdy, které brání rozvoji nádoru. Papilomavirus je ale dokáže vyřadit z provozu,“ vysvětluje lékař.
Testy by se podle něj měly ženám nabízet už od 25. roku věku. Pokud by byl výsledek negativní, měly by je pacientky nadále podstupovat každých pět let. „Takto to má nastavené většina vyspělých evropských zemí,“ připomíná Hajdúch. V některých zemích ženy docházejí na test ke gynekologovi či praktickému lékaři, jinde dostávají odběrové sady do poštovní schránky. Nebo si je vyzvednou v lékárně. „Žena si pak vzorek sama odebere doma a pošle ho do laboratoře. Výsledek přijde nejenom jí, ale i jejímu ošetřujícímu lékaři,“ vysvětluje Hajdúch.
S tím souhlasí i onkogynekolog Jiří Sláma. I podle něj by se měly HPV DNA testy dělat většímu množství žen. „Zhruba 20 až 30 procent pacientek, u kterých propukla rakovina děložního čípku, totiž předtím pravidelně chodilo na prevenci a absolvovalo cytologické stěry. Přesto se u nich karcinom nepodařilo odhalit včas,“ uvedl Sláma.
Každá z pacientek potom musela kvůli rakovině absolvovat fyzicky i finančně náročnou léčbu. Ta často zahrnovala nejenom chirurgické odstranění dělohy, ale také chemoterapii a radioterapii.
I podle Slámy by se proto měla hledat cesta, jak screeningový program pro karcinom děložního hrdla upravit.
„Je fakt, že každoroční cytologické stěry přispěly k postupnému snižování počtu nových případů karcinomu. Problém je v tom, že i s těmito stěry jsme tu stále měli kolem 300 úmrtí ročně,“ řekl. Teprve až po zavedení HPV DNA testů přišla skoková změna: během jednoho roku se počet vyhaslých životů snížil o stovku. „Jasně to ukazují poslední dostupná data Národního screeningového centra z roku 2023,“ uzavřel Sláma.
Podle Mariána Hajdúcha je ale třeba ještě jedna věc: posunout věkovou hranici pro testování žen. Dnešní nastavení totiž není ideální. „Jeden z hlavních problémů je v tom, že dívky vstupují do screeningového programu příliš brzy. Preventivní gynekologické prohlídky, při kterých se provádí i cytologické vyšetření, absolvují už kolem patnácti let,“ říká. U tak mladých dívek se přitom rakovina děložního čípku objevit nemůže, protože toto onemocnění spouští infekce přenášená pohlavním stykem. „A patnáctileté dívky ještě sexuální život většinou nevedou,“ vysvětluje.
Mezi infekcí a vznikem karcinomu je navíc dlouhá časová rezerva – rakovina podle Hajdúcha „zraje“ pět až deset let. „I kdyby se tedy nějaká patnáctiletá dívka HPV infekcí nakazila, nádor se u ní objeví nejdříve ve dvaceti až pětadvaceti letech,“ míní Hajdúch. Tomu podle něj odpovídají i záznamy v onkologickém registru: pacientky s rakovinou děložního čípku do dvaceti let se v něm prakticky nevyskytují.
Naopak starší věkové skupiny žen, u kterých se pokročilých tumorů vyskytuje nejvíce, se testují nedostatečně. „Právě u nich má přitom prevence mimořádně vysoký význam,“ říká Hajdúch. Screening citlivými HPV DNA testy by se proto měl posunout i nad pětapadesát let.
Podle Hajdúcha by ale mohly být všechny tyto změny jen dočasné. „Jednoho dne by se mohl screeningový program teoreticky vypnout,“ říká. Kromě testování totiž podle něj existuje ještě jedna mnohem účinnější prevence, a tou je očkování. „To poskytuje plnou ochranu,“ říká lékař, který nově působí i jako poradce ministra Adama Vojtěcha.
Například v Austrálii už se díky němu objevují tumory na děložním čípku zřídka - alespoň to platí u nejmladších ročníků očkovaných žen. Do roku 2035 by tam měl tento typ karcinomu prakticky vymizet. „Ačkoliv nás čeká ještě dlouhá cesta, jsem přesvědčený, že něco podobného se nakonec stane i u nás,“ dodává Hajdúch.



Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.



Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině. Po jednání lídrů stran vládní koalice to řekl předseda SPD Tomio Okamura s tím, že tak rozhodla koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) později řekl, že koalice o věci nerozhodovala, pouze konstatovala, co jí řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda podle Babiše letadla potřebuje. "Česko blíží spíše sobectví než solidaritě," reagoval kriticky prezident.



Ve věku 93 let zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, zakladatel značky Valentino, informovala v pondělí tisková agentura ANSA. Valentino zemřel pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.



Na kurtu strávili čtyři a půl hodiny a jen míček scházel k tomu, aby Australian Open v pondělí slavilo další velkou senzaci. Dalibor Svrčina měl mečbol na zkušeného Jaume Munara. Tenista z Barcelony si s českým outsiderem dlouho nevěděl rady a nervy měl na pochodu.



Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své úsilí nedostal Nobelovu cenu. Evropě pak v pondělním rozhovoru vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska s Ukrajinou, nikoliv na Grónsko. Zároveň podotkl, že naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.