Podle příspěvku režiséra Jana Hřebejka jste kvůli promítání filmu Obchodu na korze, od jehož premiéry uplynulo 8. října 60 let, předvolán před Etickou komisi. Je to tak?
Je to trochu složitější. Anonymní studenti - nevím, kolik jich bylo - na mě v rámci evaluace na naší katedře režie napsali stížnost. Chtějí, abych byl předvolán před Etickou komisi senátu a že budou bojkotovat moji výuku. Situace na FAMU je ale pro mě a kolegy, kteří s propalestinskými aktivitami nesouhlasí, tristní.
A to i vzhledem k děkanovi, vedení a akademickému senátu. Zmíněné aktivity schvalují, naše reakce považují za nevhodné a tak podobně. Vzniká dojem, jako by svoboda slova platila jen pro některé.
Mohl byste to rozvést?
Stanovisko děkana, jak ho citovaly Seznam Zprávy, považuji za velmi nefér. V rozhovoru řekl, že u několika jednotlivců z pedagogického sboru zaznamenala fakulta nevhodné nebo politizující projevy ve výuce. Doslova ho cituji:
"Vnímám jako problematické, pokud se takové postoje objevují z pozice vyučujícího, který je vůči studujícím v hierarchicky nadřazeném postavení. Tyto případy řešíme interně, v souladu s vnitřními předpisy a s ohledem na důstojnost výuky i důvěru mezi vyučujícími a studujícími."
O co vlastně šlo?
Mě se dotkla ta palestinská výzdoba (6. října se na několika budovách českých uměleckých škol včetně FAMU objevily palestinské vlajky, na některých místech pokračovala i o den déle. Do akce iniciativy Prague4PalestineYouth se zapojili rovněž studenti UMPRUM či AVU - pozn. red.), tak jsem se rozhodl promítat film Obchod na korze (československý oscarový film z roku 1965 autorské dvojice Ján Kadár a Elmar Klos o holocaustu v tzv. Slovenském štátu - pozn. redakce) a promluvil jsem o různých formách antisemitismu a proč vlastně Izrael existuje. To se některých studentů dotklo, takže odešli z výuky.
Kolik jich odešlo?
Z přibližně dvanácti studentů jich odešlo osm. I když jedna z těch studentek, která odcházela první, se mi pak omluvila, třebaže je propalestinská.
A jak to pokračovalo?
Ve čtvrtek jsme měli schůzi katedry, kde probíhalo nějaké vyjasňováni, což nakonec skončilo takovou plichtou. Emoce se snížily a o Etické komisi nic nepadlo.
Jaká je tedy atmosféra na fakultě? Vyhrocená?
Záleží, jak to kdo vnímá. Když tam byla ta výzdoba, než jí srdnatí kolegové strhnuli, tak to bylo hrozné. Pro mě to vypadalo jak v centru (teroristické organizace) Hamásu, ta výzdoba byla všude.
Dá se určit nějaké "rozložení sil" na fakultě?
Já nemám přehled o celé škole, takže to nemůžu říct. Někomu je to jedno, někdo je tam, někdo jinde. Ale troufnu si říct, že FAMU je tím poměrně dost zasažená. Ale jak to tak bývá, těch nejhlučnějších je málo, ale jsou nejvíc slyšet. A my, co jsme proti, nás je taky málo…
Jde jen o dění ve městě Gaza?
Je to asi součást širší vlny aktivismu, související s tou "woke" kulturou a progresivismem. Takže genderové věci či záchrana planety, a to všechno s podporou vedení. Ono je to hodně společné i s dalšími uměleckými školami. Dokonce i mimo Prahu někteří kolegové čelili etickým komisím z důvodu proizraelského názoru.
Co studenti, kteří mají jiný názor než jejich radikální kolegové?
Jen málokdo se odváží říct opoziční názor. Na téhle škole studenti musejí spolupracovat na společných projektech, takže je náročné říct vlastní názor. Asi někdy nestačí ani být neutrální. Jeden ze studentů mi třeba prozradil, že když řekne, že není propalestinský, tak ho spolužáci nařknou, že podporuje genocidu.
Ten student se na škole v takové situaci opravdu necítí dobře a pochopitelně je pod tlakem "hlasatelů jediné pravdy", a to je alarmující. Zdá se, že ta propalestinská atmosféra podporovaná vedením je převažující.
Opravdu?
Občas je to docela hysterické. Jak se mluví o téhle generaci jako o tzv. sněhových vločkách, tak je to pravda. A speciálně na těchto uměleckých školách. Na medicíně nebo na technice je to okrajové. Ale tady mají někteří studenti reakci jak Pavlovův pes. Ukážete - hypotetický příklad - vyhublé dítě, napíšete "Gaza" a oni dostanou záchvat.
A to vše, aniž by zkoumali, zda ta fotografie je pravdivá, zda je z Gazy nebo jestli to dítě není postižené nějakou nemoci, která nemá nic společného s hladověním, zejména když takové dítě drží v náručí dobře živená matka. Opravdu si nemyslím to, co pan děkan, že snad všichni studenti umějí pracovat s informacemi.
Máte nějaký příklad?
Všiml jsem si, že ti propalestinští nadšenci vlastně odmítají jiný názor i vyslechnout a hned pobouřeně opakují fráze o jednostranných informacích a izraelské propagandě. Ale sami se drží svých jednostranných informačních zdrojů zuby nehty.
Cítíte se nyní na FAMU dobře?
Necítím se tu dobře. Ale já tu nejsem od toho, abych se cítil dobře. Já nepotřebuji "bezpečný prostor". Beru to jako součást života, ale připomíná mi to něco z normalizace…
"Vyvěšení palestinských vlajek na školách? Antisemitismus"
Skupina 21 senátorů vnímá nedávné vyvěšení palestinských vlajek na některých českých vysokých školách jako jasný projev antisemitismu, který nelze tolerovat. Senátoři proto podpořili nedávný otevřený dopis adresovaný vedení vysokých škol, v němž někteří umělci, absolventi FAMU, UMPRUM a AVU či vědci protestovali proti vyvěšení palestinských vlajek ve školních budovách 7. října v den výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. ČTK o tom dnes informoval místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS).
"Protestujeme proti tomu, aby v den výročí masakru Hamásu proti židovským obyvatelům Izraele byly na těchto vysokých školách vyvěšeny vlajky symbolizující teroristické hnutí. Je to naprosto jasný projev antisemitismu, který naše společnost nemůže tolerovat. Ukazuje to na nedostatky ve vzdělávání kritického myšlení na těchto prestižních školách," uvedl Oberfalzer.
Otevřený dopis podepsalo více než 100 absolventů FAMU, UMPRUM a AVU, například režiséři Jan Hřebejk a Jan Svěrák, architekt a herec David Vávra, malíř a sochař Jaroslav Róna, grafický designér Aleš Najbrt a další osobnosti. Umělci poukázali na to, že akademické obce místo toho, aby vyjádřily pietu se zavražděnými židovskými civilisty, například vyvěšením vlajky Izraele, propagují teroristickou organizaci.
Akce měla podle iniciativy Prague4PalestineYouth upozornit na utrpení civilistů v Gaze a vyzvat české univerzity k přerušení spolupráce s izraelskými akademickými institucemi. Konala se 6. října, tedy před výročím brutálního útoku Hamásu, podle organizátorů na 29 fakultách po celé zemi a v souvislosti se začátkem zimního semestru. Podle mluvčích škol šlo o individuální aktivity studentů, většina vysokých škol se od akce distancovala, jiné argumentovaly akademickou svobodou.
Prohlášení absolventů FAMU a dalších škol proti takzvanému akademickému antisemitismu odmítla skupina několika Židů a Izraelců žijících v Česku. V otevřeném dopise napsali, že palestinská vlajka není vlajka Hamásu a činy Hamásu by neměly vrhat stín na palestinskou vlajku, stejně jako činy izraelské vlády by neměly vrhat stín na symbol Davidovy hvězdy. Odpor proti apartheidu a genocidě ani vyvěšení vlajky na znamení solidarity s utlačovaným národem není antisemitismus, napsali v dopise.
Vyvěšení palestinské vlajky podle odborníka na extremismus Miroslava Mareše z brněnské Masarykovy univerzity automaticky není projevem extremismu. Záleží podle něj ale na kontextu. Vyvěšení této vlajky v den výročí teroristického útoku Hamásu na Izrael se může jevit jako neetické, řekl Mareš.
Palestinu jako stát nyní uznává téměř 150 ze 193 zemí OSN, Česko mezi nimi není. "Palestina je někým uznávaná jako stát. Takže samotná palestinská vlajka může jednoduše symbolizovat i neextrémistické proudy palestinského politického hnutí. Jiná věc je ale kontext, ve kterém to bylo vyvěšeno," uvedl. Palestinské vlajky vyvěšené v den či před výročím útoku ze 7. října se řadě lidí může jevit jako neetické. "Neznám motivaci těch lidí, kteří je vyvěsili, a je možné a já to chápu, že se někteří lidé domnívají, že je vyvěsili na oslavu toho útoku. To se ale problematicky dokazuje," dodal Mareš.
Nejvyšší státní zastupitelství na dotaz ČTK odkázalo na své stanovisko z roku 2023. V něm tehdy v souvislosti se shromážděními na podporu Palestiny uvedlo, že samotné mávání vlajkou Palestiny jako podněcování k nenávisti vůči židovskému národu posoudit nelze, ledaže by bylo doprovázeno například protižidovskou symbolikou nebo hesly.
