Každý sedmý obyvatel Prahy se dostane do práce, školy či k lékaři do patnácti minut. Praha tak vychází z projektu Friendly City Index, mapujícího kvalitu života v zemích střední a východní Evropy, výtečně. Podle architekta a urbanisty Petra Bednára má ale metropole co zlepšovat.
„Města používají zastaralé územní plány, koncepčně z padesátých let minulého století,“ poukazuje na jednu ze zásadních chyb architekt a urbanista Peter Bednár.
Nelze kvůli tomu efektivně stavět ani bytové či parkovací domy. A lidé pak musí dojíždět, často na delší vzdálenosti a každý den.
To se následně odráží i v dostupnosti základních služeb. Podle dat Friendly City Indexu se k většině každodenních cílů, jako je práce, škola, obchody nebo zdravotní péče, dostane do 15 minut jen 13,82 procenta Pražanů.
I Praha, která patří mezi nejlépe hodnocené metropole ve střední a východní Evropě, tak zůstává spíše „třicetiminutovým městem“.
V zácpách navíc v Česku tráví více než dvě hodiny týdně víc než pětina obyvatel, ukazuje zmíněný index. „To je hodně. Když lidé tráví neproduktivní čas v zácpě, je to obří ztráta času a peněz, navíc se zvyšuje agrese a celkové naštvání na stát,“ upozorňuje architekt.
Zároveň je to ale výrazně méně než regionální průměr střední a východní Evropy, kde je to víc než třetina obyvatel. Praha má totiž i tak podle Bednára nejplynulejší dopravu ze všech metropolí v regionu. „Je to relativní úspěch, ale tím se nedá zlehčovat komplikovaná situace lidí, kteří toto musí denně zažívat,“ domnívá se Bednár.
Zácpy přitom většinově nezpůsobují Pražané, ale ti, kteří do metropole dojíždějí, připomíná Bednár. To, co se podle něj často podává jako kolaps pražské dopravy, je přitom spíše kolaps regionu okolo města.
„Ve veřejném prostoru se používá k veřejnému politickému boji, že Praha kolabuje, protože ji vedou Piráti nebo Praha sobě,“ tvrdí. Za zácpy v hlavním městě tak byl často pranýřován na sociálních sítích Zdeněk Hřib (Piráti) coby pražský náměstek primátora pro dopravu.
Praha by ale podle Bednára dopravně kolabovala, i kdyby ji vedl kdokoli jiný. A to právě kvůli tomu, jak se desítky let přistupuje k výstavbě ve městě i v jeho širším okolí.
„Myslím, že Zdeněk Hřib je v tom absolutně nevinně. Naopak jeho práce a práce jeho předchůdce je pro mě jako obyvatele velmi viditelná, oceňuji například zlepšení tramvajových spojů,“ uzavírá architekt.
Sdílet
Nejnovější videa
