Podle porodní asistentky a jedné z autorek knihy Rodit násilím ženy u porodů zažívají často situace, někdy i traumatické, kterým by se dalo vyhnout. "Někdy k tomu oddělování dítěte od matky dochází zbytečně. Nedávno to otevřela třeba herečka Denisa Pfauserová. Dochází tam pak k narušení společného propojení. Po narození definujeme, jak se dítě bude na světě cítit. Jestli bezpečně v náručí své matky, nebo nebezpečně, když na něj zbytečně sahají cizí lidé a svítí na něj. Když dítě brečí, máme pocit, že se tak projevuje, ale ignorujeme to, že jde o volání o pomoc," říká.
Do fyzického porodnického násilí spadají třeba nástřihy hráze bez informování dané ženy, nucení rodit v pozici na zádech či Kristellerova exprese (když si porodník lehne na břicho rodičky), objevuje se ale i takzvaný "husband stitch", česky "steh pro tatínka". "Už na škole se to 'vtipně' glosovalo, že pak bude žena pro muže jako nová. Opomíjí se při tom, co by si žena přála, a stavíme ji do role, kdy má všechno přetrpět a plnit své úlohy - v tomto případě být dobrou milenkou pro manžela," popisuje Ezrová praktiku, kdy zbytečně zdravotníci používají stehy při opravě hráze po porodu.
S porodnickým násilím podle Ezrové souvisí i předávané "generační trauma", kdy matky a babičky šíří narativ "my jsme to taky zvládly, musíš to vydržet". "U mladších žen ale vnímám, že už si chtějí víc stát samy za sebou a chtějí mluvit o tom, jak porodí, a uchopit mateřství do svých rukou. Pro mnohé lidi je to 'trigger' a myslí si, že porodit podle sebe znamená poškodit dítě. Aktivní zapojení matky do porodu je ale zásadní, významně se pak podle výzkumů zkracuje doba porodu i snižuje bolestivost," upozorňuje s tím, že i když je porod náročný, ale žena se podílí na rozhodování, objevuje se nižší riziko poporodní deprese.
Porodnické násilí je institucionální problém, tvrdí prezidentka Unie porodních asistentek. "Chybí péče o zdravotníky, nejenom v porodnictví. Protože neexistuje systém supervizí a podpory, zdravotníci často z oboru odchází, protože nedokážou ten tlak vydržet. Nebo si vytvoří takovou "krustu", aby přežili, a pak poskytují péči, která není empatická. Vezměte si, že jste jeden den na službě u porodu mrtvého dítěte a další den jdete na službu a nikdo se vás neptá, jestli náhodou něco nepotřebujete, protože to se nedělá. Jede se takové to 'Práci sis vybrala, tak ji dělej'," uvádí Ezrová.
Jaký má porodnické násilí vliv na klesající porodnost a ovlivňují negativní zkušenosti z porodů i prvorodičky? Jak si má žena vybrat místo porodu, kde bude cítit stoprocentní důvěru, a mají smysl porodní plány a "instruování" partnera, který je u porodu? A proč si trauma ze špatného zacházení při porodu mohou odnést i samotné děti? Dozvíte se v rozhovoru v úvodu článku.
