I mladá žena na zahrádce restaurace Švejk nedaleko "stovek" si postěžuje, že potíže se sociálně vyloučenými lokalitami ve městě narůstají, slogany jako “vesnice pro lůzu” hned odsoudí jako přemrštěné. "Nedovedu si představit, jak to chtějí udělat, není to proveditelné. Sloganem chtějí jen zaujmout lidi," mávne rukou Veronika Zörnerová. Sama s Romy špatnou zkušenost nemá a neházela by je "do jednoho pytle". Na dotaz, čím tedy nyní Mostečané žijí, se zasměje. "Ničím. Není kam jít, chybí tu kulturní vyžití. To by se mělo také změnit," uzavírá.