Dvojice poslanců ODS navrhla zpřísnění pravidel pro oddlužení. Novela Pavla Staňka a Karla Haase upravuje posuzování úsilí dlužníka k úhradě pohledávek věřitelů. Do insolvenčního zákona v podstatě vrací dřívější předpoklad, podle kterého dlužník své povinnosti splnil, pokud splatil aspoň 30 procent dluhů. Už nyní je jisté, že zákonodárci předlohu nestihnou do konce volebního období projednat.

Vládní tábor prosadil v tomto volebním období zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Osvobození od zbývajících dluhů už není podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se posuzují individuálně. Před touto změnou byly možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládala uhrazení aspoň 30 procent dlužné částky za pět let, jinak na konci procesu rozhodoval o oddlužení soud. Ve druhé variantě museli lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů.

Staněk a Haas tvrdí, že vládní novela podmínky pro oddlužení významně liberalizovala. Dlužníci mají podle nich minimální povinnosti při prokazování plnění svých závazků vůči věřitelům a zákon dost nezohledňuje jejich možnosti výdělku. Proto chtějí rozšířit informační povinnosti dlužníka vůči insolvenčnímu soudu a stanovit právní domněnky splnění oddlužení.

Dlužníci by museli podle novely opět předkládat čestné prohlášení o vzdělání, kvalifikaci a pracovních zkušenostech. Insolvenční správci by o nich zjišťovali informace od daňové správy, bank, z katastru nemovitostí či z živnostenského rejstříku. Předloha by uvolnila pravidla pro podávání návrhů na prodloužení nebo zrušení oddlužení, rozšířila by možnosti prodloužení oddlužení a umožnila by insolvenčnímu soudu zvýšit míru splacených dluhů, pokud by dlužník některé povinnosti neplnil. Poslanci ODS také chtějí zavést princip, podle kterého by mohl dlužník využít oddlužení jen jednou. "Cílem má být pomoc, ale současně též motivace k dalšímu zodpovědnému chování dlužníka v budoucnu," napsali ve zdůvodnění.

Zkrácení doby oddlužení na tři roky vyvolávalo spory. Kritici poukazovali na zhoršení pozice věřitelů, mezi nimiž jsou třeba i samoživitelé, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva. Zastánci tvrdili, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky.