Začalo to nenápadně: lehkým otokem tváře a bolestí zubu. Do deseti dnů se ale u pacientky rozvinul tak těžký zánět, že jí lékaři museli amputovat kus čelisti. Infekce způsobená vláknitými houbami zvanými mucorales totiž napadla nejenom měkké tkáně v obličeji, ale i zuby a kosti. Postupovala přitom tak agresivně, že ji ani léky dlouho nedokázaly zastavit. Čelist se jí postupně začala drolit.
Pacientka oslabená předchozí léčbou rakoviny tak nakonec přišla o část kosti. Musela dostat snímatelnou náhradu, popsal Zdeněk Daněk z Kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie ve Fakultní nemocnici Brno.
Podobných případů přibývá. Počet lidí, kteří kvůli plísňové infekci skončili až v nemocnici, se podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyšplhal v posledních deseti letech k 7,5 tisíce. V minulosti přitom byly tyto nákazy spíš vzácné.
"Vykázaná data jsou navíc hodně podhodnocená. Mykotické infekce se totiž sledují jen u pacientů s velmi oslabenou imunitou, například po transplantaci kostní dřeně. Nikoliv v celé populaci," podotýká analytik ústavu Tomáš Májek.
Plísňové infekce přitom můžou snadno napadnout i naprosto zdravé lidi. Dokládá to příběh pacientky, kterou měl nedávno v péči přednosta Stomatologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice René Foltán.
"I tato žena měla rozsáhlý defekt obličeje a nikdo dlouho nevěděl, co za tím je. Nakonec se ukázalo, že ho způsobila vláknitá houba," popisuje Foltán. Do těla se zřejmě dostala už před několika lety, když měla pacientka nehodu na motorce. "Ležela v poli, kde jí houba pronikla do otevřené rány. Odtud doputovala až do obličeje a začala tam růst," přibližuje Foltán.
Způsobila zánět a začala rozkládat tkáně. "Něco takového jsme ještě před třiceti lety vůbec nevídali, nebo jenom vzácně. Dnes už stojí vláknité mikroorganismy za zhruba pěti procenty všech komplikovaných obličejových zánětů, se kterými se setkáme," dodává Foltán.
To už se začíná propisovat i do nákladů nemocnic. Podle přednosty IV. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Pavla Žáka je zvyšují řádově o miliony. "Třeba nám se léčba hematoonkologických pacientů za čtvrt roku prodražila o dva miliony korun. Museli jsme jim totiž začít podávat preventivně antimykotika, což jsou poměrně drahé léky," říká.
Nové kmeny na běžnou léčbu nereagují
Pokud by to ale lékaři neudělali, řada pacientů by na to podle něj doplatila. "Úmrtnost lidí s podlomenou imunitou se v takovém případě zvedá až trojnásobně," vysvětluje.
Plísňové infekce jsou totiž velmi úporné a těžko se jich zbavuje. "Rychle se navíc objevují nové kmeny, které už jsou ke stávající léčbě rezistentní - to znamená, že na ně běžně používané přípravky nezabírají. Je proto třeba nasadit novější a dražší," vysvětluje Žák.
Část expertů už proto volá po tom, aby se zavedlo povinné hlášení a sledování těchto infekcí. Údaje by měl podle nich sbírat orgán ochrany veřejného zdraví. S oteplováním klimatu totiž budou počty mykotických nákaz bobtnat. "Přibývá navíc lidí, kteří můžou být k těmto infekcím vnímaví. Jde třeba o diabetiky, jejichž imunita je oslabená, takže s tím můžou mít problém," říká Žák a připomíná, že lidí s cukrovkou už je v české populaci skoro milion.
S tím souhlasí i expert na zdravotnictví a poradce tří předchozích ministrů Pavel Vepřek. Povinným hlášením by se podle něj zefektivnila i práce lékařů. "Naučili by se s tím lépe pracovat. Získali by také cenná data o tom, kde už se začaly objevovat rezistentní kmeny a mohli by na to lépe reagovat," domnívá se.
Lékaři na to často nemyslí
Dnes podle něj musí lékaři, kteří podobné případy řeší, obvolávat své kolegy z jiných nemocnic. A zjišťovat, jak to u nich s plísněmi a bakteriemi vypadá. "Stačil by přitom jeden sdílený registr, ve kterém by všechna tato data našli," uzavírá.
Podle hematologa Pavla Žáka by se taky zabránilo řadě úmrtí. "Dnes je to tak, že lékaři na plísně moc nemyslí. I když k nim přijde senior se zápalem plic, u kterého nezabírá standardní léčba, neudělají mu výtěr kvůli mykotické infekci. Nenapadne je to," říká. Senior pak na infekci zemře. "Mělo by se to začít brát v úvahu a mělo by se to hlásit," uzavírá.
Vedení resortu zdravotnictví prozatím na tuto výzvu nereagovalo.
Naléhavý problém
Plísňových infekcí už si začíná všímat i Světová zdravotnická organizace (WHO). V dubnu vydala zprávu, v níž apeluje na rychlý vývoj nových diagnostických metod i léků. "Je třeba napnout síly a narůstající riziko mykotických infekcí naléhavě řešit," píše se v ní. Ani podle WHO nemá řada zdravotnických pracovníků o plísňových nákazách dostatek informací, po světě se navíc objevují stále nové a odolnější kmeny mykóz. "Ty nemusí na stávající léčbu reagovat," varuje organizace.
Podle hlavního epidemiologa pražského Institutu klinické a experimentální medicíny Petra Smejkala navíc přibývá lidí, kteří se potýkají s oslabenou imunitou. Větší množství lidí taky cestuje do exotických zemí, odkud si mohou novou mykotickou nákazu přivézt.
