"S hlubokým zármutkem oznamujeme, že dnes, 6. 10. 2025, zemřela po vážné nemoci ve věku 64 let předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, paní Dana Drábová," oznámil v pondělí navečer zmíněný úřad.
Ještě před polednem se na jejím profilu na sociální síti X objevila zpráva, že si její denní hlášení dávají přestávku. "Radiační situace na Ukrajině zůstává normální," zmínil účet, který Drábová používala od začátku války na Ukrajině k informování o radiační situaci na Ukrajině.
"Hlášení o radiační situaci budou již navždy jiná. Dana Drábová 3.6.1961 - 6.10.2025. Odešla doma po krátké těžké nemoci v kruhu nejbližších," napsal pak účet kolem 18. hodiny.
Denní hlášení si dávají přestávku. Informace o radiační situaci na Ukrajině a v celé Evropě najdete na @SUJBofficial
— Dana Drábová #KeepCalmAndCarryOn (@DrabovaDana) October 6, 2025
Radiační situace na Ukrajině zůstává normální.
Dana Drábová se narodila se v roce 1961, její alma mater se stala Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT, kde vystudovala obor dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, pak absolvovala doktorské studium v oboru jaderná fyzika.
V roce 1999 ji jmenovala vláda ČSSD Miloše Zemana do čela Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, který od té doby řídila. O rok později média zaujala fotografie, na níž ji tehdejší premiér líbá při návštěvě jaderné elektrárny Temelín. Přátelský vztah se Zemanem ale po letech skončil.
Například v roce 2018 jí tehdy už jako prezident vzkázal, že by se "neměla plést do věcí, do kterých jí nic není". Drábová totiž prohlásila, že nejlepší reference na stavbu nových jaderných bloků Jaderné elektrárny Dukovany měla jihokorejská společnost KHNP. Ta je nejspíš opravdu bude stavět.
Během 26 let často vystupovala v médích a snažila se o edukaci ohledně jaderné bezpečnosti, vyjadřovala se například k různým incidentům, budoucnosti jaderné energie či haváriím - například podle ní byla černobylská katastrofa spíše havárií komunismu než jadernou havárií.
Pro Aktuálně.cz komentovala například spekulace ohledně znovunastartování provozu šesti německých jaderných elektráren z jara letošního roku či omezení provozu největší západoevropské JE ve Francii v létě, kterou tehdy odstavil incident s medúzami.
Na sociálních sítích byla Drábová poměrně aktivní až do letošního července. "Nemíním nadále zvyšovat dosah lhářům a buranským sprosťákům. Trpěla jsem to dost dlouho. Stačilo," napsala v jednom z příspěvků v roce 2023 důvody, proč se některé uživatele rozhodla blokovat.
"Můj svět je založen na tom, že se pravidla až na naprosté výjimky dodržují. A ruští okupanti na Ukrajině od začátku na veškerá pravidla, veškeré závazky, které dobrovolně přijali v rámci mezinárodního práva, kašlali," vysvětlila loni v srpnu pro Aktuálně.cz na debatě iniciativy Dárek pro Putina, která vybírá finance na zbraně pro Ukrajinu. Sama aktivně vystupovala proti ruské válce.
Na Drábovou v pondělí odpoledne začali vzpomínat politici i další osobnosti českého veřejného života. "Odešla osobnost, která pro bezpečí naší země vykonala opravdu výjimečnou práci. Měl jsem ji rád za její odvahu, lidskost, smysl pro humor. Vážil jsem si její odbornosti a obdivoval její bezprostřednost a charisma," napsal na síť Facebook prezident České republiky Petr Pavel.
Lítost nad jejím odchodem vyjádřil i současný premiér Petr Fiala, bývalý (a zřejmě i budoucí) premiér Andrej Babiš či další členové vlády. Do politiky Drábová vstoupila na komunální rovině, byla krátce zastupitelkou Středočeského kraje a od roku 2010 místostarostkou Pyšel na Benešovsku.
