V Česku poslední dny panují tuhé mrazy. Zamrzají rybníky i další vodní plochy a lidé se vydávají bruslit. Ne vždy je to ale bezpečné. Před několika dny se tak například na Kladensku ledem probořili tři mladíci. Mluvčí pražských hasičů Miroslav Řezáč pro Aktuálně.cz popisuje, jak se takové situace vyvarovat i co dělat ve chvíli, když led neudrží vás nebo někoho jiného.
Má člověk šanci jen tak, „od oka“, poznat tloušťku ledu na rybníce nebo na řece?
Doporučujeme, aby si člověk před vstupem na zamrzlou plochu ověřil tloušťku ledu například v prostoru, kde vytéká voda. Pokud už se nám na ledě pohybují lidé, tak bychom asi dokázali říci, že led je bezpečný.
Doporučujeme, aby led měl tloušťku minimálně deset centimetrů.
A od oka to poznat nejde?
Myslím, že například nějací zkušení bruslaři to asi poznat dokážou. Ale pokud si člověk neudělá své vlastní měření nebo třeba sondu, kdy by vysekal kus ledu, aby si změřil tu tloušťku – tak to nejspíš poznat nedokáže.
Mrzne už několik dní v kuse. Jsou stojaté vody v tuto chvíli v Praze bezpečné?
Nejde říct, že na všech rybnících a vodních tocích je teď bezpečné bruslení. Do spousty vodních toků nám vtékají další dešťové kanalizace nebo dešťové stoky, takže tam voda může být teplejší a může nám to tloušťku toho ledu zmenšovat.
Nejde to říct úplně plošně, ale v podstatě většina stojatých vod už by k tomu bruslení mohla být vhodná.
Přesto – jak postupovat, pokud člověk vstoupí na led a proboří se?
Pokud je přítomný příbuzný, kamarád či blízký, měl by zavolat o pomoc, aby lidé věděli, že se do vody propadl. Je dobré roztáhnout ruce, aby se zachytily o hranu ledu. Kopáním ve vodě by se pak měl člověk snažit vyhoupnout zpět na ledovou plochu a kutálením se dostat od vody co nejdále do bezpečné tloušťky ledu, tedy tam, kde ho led unese.
Pokud se staneme svědkem toho, že se někdo propadne, měli bychom se mu samozřejmě snažit pomoct dostat z vody. Ještě předtím bychom ale neměli zapomenout zavolat na tísňovou linku, ať už tedy 150, nebo 112, kde bychom měli oznámit, že se ta osoba do ledu propadla.
Potom se můžeme pokusit toho člověka vytáhnout ven. Měli bychom samozřejmě dbát i na svoje bezpečí, aby se nám nestalo, že se ze zachránce staneme sami zachraňovaným. Můžeme k tomu využít nejrůznější předměty. Pokud bychom měli v blízkosti třeba lano nebo větev, můžeme to člověku podat.
Pokud se k němu přibližujeme, měli bychom se pohybovat co nejblíže ledu. Měli bychom na ledu rozložit svou váhu tím, že se budeme například plazit. A pokud se nám člověka podaří dostat vody, tak bychom mu měli zajistit tepelný komfort, a pokud to je možné, i suché oblečení.
A mají lidé tedy v takovém případě volat hasiče či záchranku?
Úplně nejlepší je zavolat na tísňovou linku 112. Operátoři si to mezi sebou předají, takže informaci dostanou v jednu chvíli jak hasiči, tak samozřejmě zdravotnická záchranná služba. I policisté, pokud by byli někde poblíž.
Říkal jste, že pokud se člověk dostane z vody na led, má se kutálet. Je to lepší než se plazit?
Je to v podstatě to samé. Akorát tam jde o to, aby se člověk nesnažil stoupnout si a utéct, protože tím by zase svou váhu soustředil na chodidlo nebo koleno, čímž by mohlo dojít opět k prolomení ledu.
Pokud by se člověku nedařilo dostat se ven z ledové vody, jak dlouho v ní vydrží?
Záleží na fyzické zdatnosti člověka a také na klimatických podmínkách. Pokud se člověku nedaří dostat z vody a nezapluje pod led, tak nějakých deset minut stoprocentně vydrží, ale jeho síly potom začnou docházet velice rychle (po deseti minutách člověk v ledové vodě začíná ztrácet motoriku – pozn. red.). Samozřejmě, čím dříve se nám toho člověka podaří zachránit, tím je to pro něj lepší.
Jaká je šance, že se člověk, který propadl ledem, dostane ven bez pomoci?
Ve většině případů, když se člověk propadne, je tam s někým dalším, takže ta záchrana se daří poměrně dobře.
Pokud si netroufneme člověku ve vodě pomoci sami, záchranné složky na místo dokážou dorazit během několika jednotek, ale i desítek minut…
Letošní zimu ještě hasiči v Praze nikoho, kdo by se probořil ledem, nezachraňovali, že?
Ano, my v Praze jsme zatím během letošních mrazivých dnů nezachraňovali žádnou osobu, která by se nám propadla ledem. Zatím jsme zachraňovali pouze zvířata, která nám uvízla někde na zamrzlých hladinách.
O která šlo?
Byl to jeden případ se psem, pod kterým se prolomil led, a potom to byly kachny.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Neboj, dýchej, čaruj. Do kin míří dokument o výjimečném hudebníkovi Davidu Stypkovi
Premiéra celovečerního snímku Neboj, dýchej, čaruj v režii Dana Svátka proběhne 16. dubna 2026 a divákům nabídne intimní a velmi otevřený pohled na osobnost umělce Davida Stypky, který před pěti lety podlehl vážné nemoci.
BBC se omluvila za rasistický výrok diváka s Tourettovým syndromem
Britský vysílatel BBC se omluvil za rasistickou urážku, kterou při nedělním udílení filmových ocenění BAFTA vykřikl divák s Tourettovým syndromem. Připomněl, že tiky spojené s onemocněním jsou mimovolné, a výrok tak nebyl záměrný.
Olympijský bizár. Jílek a spol. pojedou příště o medaile v úplně jiné zemi
Příští olympiádu sice budou hostit francouzské Alpy, závod rychlobruslařů se ale pojede v úplně jiné zemi. Stane se tak poprvé v historii zimních olympiád.
ŽIVĚAkt nepřátelství, zuří Orbán kvůli zastavenému tranzitu ruské ropy
Zastavení tranzitu ruské ropy do Maďarska je ze strany Ukrajiny nevyprovokovaný akt nepřátelství, který podkopává energetickou bezpečnost Maďarska. V dnešním dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi to napsal maďarský premiér Viktor Orbán. Orbána to prý přimělo přehodnotit předchozí postoj k unijní půjčce pro Ukrajinu a Budapešť její schválení nyní blokuje.
Německá armáda dostane nečekaný výcvik. Ukrajinci jim ukáží, jak bojovat s Rusy
Německo chce k výcviku svých vojáků využít ukrajinské instruktory. Váleční veteráni mají Bundeswehru předat zkušenosti z bojů s ruskou armádou. Například je naučí, jak využívat drony na bojišti nebo jak naopak zničit nepřátelské bezpilotní stroje. O cvičení přitom mají zájem také ostatní evropské země.