Cyklisté, nebo řidiči aut? Zjistili jsme, kdo je častějším viníkem nehod

Pouze necelá pětina řidičů jízdních kol vyjde ze srážky s automobilem bez zranění. Vyplývá to z analýzy Portálu nehod, který dlouhodobě sleduje riziková místa na českých silnicích. Data za roky 2010 až 2024 ukazují, že na českých silnicích došlo k téměř 62 tisícům dopravních nehod, při nichž figuroval cyklista. V posledních letech navíc jejich počet meziročně narůstá.

Podle statistik vina častěji leží na řidičích aut. "Pokud vezmeme pouze nehody, u kterých došlo ke střetu cyklisty s osobním vozidlem, je podíl nehod zaviněných cyklistou 42 procent. Řidiči osobních vozidel mohou za 58 procent těchto střetů," informuje Václav Hána ze společnosti Data Friends.

Přitom to jsou právě cyklisté, kteří na srážku doplatí nejvíc. Přes 73 procent cyklistů vyvázne ze srážky s lehkou újmou na zdraví. Téměř desetina však utrpí těžké zranění a 1,51 procenta nehod končí smrtí. Na straně automobilů bez následků vyvázne 99,3 procenta řidičů.

K největšímu počtu havárií cyklistů došlo v Moravskoslezském kraji, kde se jich událo přes osm tisíc. Následuje Středočeský a Jihomoravský kraj. V obou se počty pohybují okolo šesti a půl tisíc.

Podíl na celkové nehodovosti je však nejvyšší ve Zlínském kraji, kde cyklisté figurují v 8,64 procenta všech dopravních nehod. Nadprůměrné hodnoty vykazuje také Olomoucký a Jihočeský kraj. Dlouhodobě nejrizikovější jsou frekventované křižovatky v centrech měst.

V rámci regionů je nejrizikovější Břeclav, Hodonín a Jindřichův Hradec. "Jde o regiony, kde se jízda na kole těší velké oblibě - často i díky rozvinuté síti vinařských nebo turistických stezek. Kombinace vysokého počtu cyklistů a běžného silničního provozu pak přináší zvýšené riziko střetů," vysvětluje datová analytička Petra Marková z Portálu nehod.

Statistiky ukazují, že nehod cyklistů je v zimě méně, a to i přesto, že může být horší viditelnost a hrozí větší nebezpečí smyku nebo podklouznutí. S příchodem jara roste počet cyklistů, a tím pádem i pravděpodobnost střetů.

K nejvíce kolizím dochází v letních měsících. Právě červenec a srpen jsou pomyslným vrcholem v nehodovosti. "Tyto měsíce jsou pro cyklisty nebezpečné. Lidé vyrážejí na výlety, jezdí rychleji a často v neznámém terénu," informují statistici z Portálu nehod.

Víkend a odpoledne jsou rizikové

Nejvyšší množství havárií je hlášeno v pátek. Z hlediska podílu z celkové nehodovosti je však nejvíce rizikový víkend, a to i kvůli tomu, že na silnice vyjíždí více rekreačních jezdců. V sobotu i neděli tvoří nehody cyklistů více než 5,3 procenta všech dopravních kolizí.

Kromě dne v týdnu má však vliv i denní doba. "Nejvíce nehod se odehrává odpoledne mezi 15. a 18. hodinou, tedy v době, kdy je provoz nejhustší, přibývá únavy a soustředění často polevuje," přibližují statistici z Portálu nehod. Oproti odpoledni je počet dopravních neštěstí ráno při cestě do práce zhruba třetinový.

Čím nejvíc chybují?

Nejčastější příčinou je nesprávný způsob jízdy, ke kterému dochází ve více než polovině případů. Obvykle jde o nezvládnutí nebo nevěnování se řízení.

„Společným jmenovatelem bývá nedostatečné vnímání druhého. Cyklista předpokládá, že ho řidič vidí. Řidič zase spoléhá na to, že cyklista pojede opatrně. Tento klam obou stran je častou příčinou střetu," informují statistici.

V bezmála třetině případů je na vině nedání přednosti. "Typicky jde o situace, kdy cyklista nebo řidič nerespektuje značku 'Dej přednost v jízděְ', odbočuje vlevo bez ohledu na protijedoucí vozidla nebo vjíždí z vedlejší silnice na hlavní bez patřičné opatrnosti," uvádí Petra Marková. U desetiny střetů je pak na vině nepřizpůsobená rychlost.

Více než třetina všech cyklistických nehod se však obešla bez účasti aut nebo dalších osob. Šlo například o pády způsobené nezvládnutím řízení, náhlou zdravotní indispozicí nebo přehlédnutím nerovnosti v terénu. Celkově nejčastěji havarují cyklisté ve věku 39 až 45 a 32 až 38 let.