


Podle serveru Politico se Česko může stát „padouchem“ NATO, a to kvůli plánovanému snížení výdajů na obranu pod hranici 2 % HDP. Návrh státního rozpočtu Babišovy vlády na letošní rok počítá v resortu obrany se škrty kolem 900 milionů eur, alespoň v porovnání s návrhem rozpočtu, který předkládala ještě předchozí Fialova vláda.

Podle ministra zahraničí Petra Macinky jde o nutné kroky: „Předchozí návrh byl plný podvodů… museli jsme to řešit,“ řekl ministr v pátek během svého pobytu ve Washingtonu. „Museli jsme provést určité škrty – nejen v obraně… pokud bychom to neudělali, museli by přestat financovat zdravotnictví a sociální systémy,“ doplnil.
Zároveň však Macinka ujišťoval, že závazek vůči NATO trvá a Česko se k hranici dvou procent vrátí.
Rozpočtové změny současné české vlády vyvolávají kritiku mezi spojenci. „Zůstávat kolem dvou procent bez plánů na navýšení, nebo dokonce jít zpět, NATO neposílí,“ cituje Politico anonymně diplomata aliance.„Nemyslím si, že by to (šéf NATO Mark) Rutte nechal jen tak,“ dodává zmiňovaný diplomat.
Babišova vláda navíc riskuje, že změnou výdajových priorit rozzlobí Bílý dům. „Prezident Trump očekává, že spojenci NATO dodrží svůj slib pětiprocentních výdajů na obranu,“ řekla mluvčí Bílého domu Anna Kellyová serveru Politico, když se jí ptal na české výdajové plány.
Česká vláda na žádost o komentář nereagovala, píše dále Politico.
Motivací pražského „kreativního účetnictví“ je především touha utrácet více jinde, včetně sociální péče, a také historicky nízký Babišův zájem o otázky obrany, uvedla pro server Petra Guasti, docentka politologie na pražské Karlově univerzitě.
Dalším faktorem může být podle ní to, že ministerstvo obrany je ovládáno menším koaličním partnerem (SPD Tomia Okamury), který má „zájem o snížení výdajů na obranu v rámci své ideologické averze k NATO.“
Obecně vzato to však „není zlomyslnost, ale nekompetence,“ uvedla politoložka pro server Politico. Podle dalších expertů by škrty mohly zastavit modernizační projekty armády a ohrozit plnění závazků vůči NATO.
Prezident Petr Pavel rozpočtový návrh označil za „nezodpovědný“ a varoval, že by mohl poškodit důvěryhodnost Česka jako spojence.
Je pravděpodobné, píše dále Politico, že Praha pobouří další evropské vlády, které také čelí obtížným kompromisům ve snaze posílit svou vlastní obranu, často na úkor sociálních výdajů. Na loňském každoročním summitu NATO v Haagu si spojenci vylili zlost na Španělsku poté, co Madrid odmítl formálně zavázat se k pětiprocentnímu zvýšení.



Nejméně 16 zraněných, včetně dvou dětí, si v noci na čtvrtek vyžádal ruský útok na Charkov, oznámili záchranáři. Ve městě Kryvyj Rih byli zraněni dva lidé, 89letý muž a 82letá žena. Výbuchy byly během noci slyšet také v Kyjevě či Záporoží. Polsko kvůli rozsáhlému ruskému útoku na Ukrajinu preventivně vyslalo do vzduchu stíhačky a letoun včasné výstrahy, oznámilo velitelství ozbrojených sil.



Ukrajina není prioritou jeho kabinetu, válku musí vyřešit americký prezident Donald Trump s lídry Evropy a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, řekl v rozhovoru pro Deník.cz premiér Andrej Babiš. Uvedl také, že Česká republika určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu.



K francouzské letadlové lodi Charles de Gaulle se ve středu u přístavu ve švédském Malmö přiblížil ruský dron, informovala švédská veřejnoprávní televize SVT. Signál bezpilotního letounu zablokovala švédská armáda. Švédský ministr obrany Paal Jonson večer v SVT prohásil, že dron je pravděpodobně ruského původu.



Ukrajinské síly provedly historicky nejvzdálenější útok pomocí vlastní střely Flamingo. Zasáhly votkinský strojírenský závod hluboko v ruském vnitrozemí, zhruba 1700 kilometrů od hranic. Jde o jediné místo, kde Rusko vyrábí strategické rakety Jars nebo Iskander. Podle analytika Antona Geraščenka útok ochromí výrobu těchto klíčových zbraní na několik měsíců.



Americká první dáma Melania Trumpová bude v pondělí předsedat schůzce Rady bezpečnosti OSN, oznámil podle agentury Reuters Bílý dům. Spojené státy totiž přebírají měsíční rotující předsednictví. Trumpová chce na jednání zdůraznit význam vzdělání jako cesty k posílení tolerance a udržení světového míru. Podle její kanceláře půjde o historicky první případ, kdy první dáma USA takové jednání povede.