


Moderní pistole CZ P-10 se stává jedním z nejúspěšnějších artiklů domácího zbrojního průmyslu. Nejenže si ji jako novou osobní zbraň už dříve vybrala česká armáda. Pár dnů před koncem roku 2025 potvrdil i německý bundeswehr, že si za zhruba 1,4 miliardy korun pořídí až 203 tisíc těchto zbraní z České zbrojovky. Jak vyplývá z dostupných informací, Berlín tedy bude za pistole platit méně než Praha.

Před dvěma roky to byli právě příslušníci 4. brigády rychlého nasazení, kteří se mezi prvními v české armádě dostali k nové pistoli. „Jsou pro nás skvělou volbou,“ rozplýval se tehdy na webu ministerstva obrany Jiří Pazděra, velitel jedné z jednotek lehké brigády.
„Díky lepší ergonomii jsou velmi pohodlné při držení a dobře se s nimi střílí. Velkým plusem je jejich kompaktní velikost a kapacita zásobníku, kam se vejde 15 nábojů. Určitě jde o moderní pistole, které představují generační posun,“ chválil si Pazděra zbraň CZ P-10 C.
Po této generační obměně výzbroje se pak starší a dlouhodobě používané pistole CZ 75 Phantom začaly přesouvat ze zbrojnic profesionálních vojáků do skladů aktivních záloh.
Modernizaci osobní výzbroje příslušníků českých ozbrojených sil umožnila rámcová dohoda z dubna 2020 mezi ministerstvem obrany a uherskobrodskou Českou zbrojovkou. Její celkový objem činil 2,9 miliardy korun a kromě tisícovek kusů jiných zbraní z Uherského Brodu vojsku umožnila pořídit i 20 300 nových pistolí CZ P-10 C.
Před třemi roky pak byla původní dohoda - uzavřená, aniž by předtím proběhla otevřená soutěž - navýšena o další 1,4 miliardy korun. „Celkově si Armáda ČR objednala 33 243 těchto pistolí a již těmito pistolemi disponuje,“ sumarizuje současný stav Karel Čapek, mluvčí ministerstva obrany.
I když obrana v posledních pěti letech dle registru smluv vyzvala Českou zbrojovku hned k několika dodávkám ručních zbraní, většina dokumentů je začerněná. Pořizovací cenu pistole CZ P-10 C tak nelze ze zveřejněných smluv zjistit. Reportér deníku Aktuálně.cz ji získal až poté, co oslovil ministerstvo. „Jednotková cena se pohybovala od 9519 do 9662 Kč,“ prozradil Karel Čapek. Jde o cenu bez daně, po jejím započtení jde o 11 500 Kč za zbraň.
Stejnou osobní zbraň jako čeští vojáci by měli v blízké době obdržet i jejich kolegové z bundeswehru. Z Německa už loni na podzim začaly prosakovat informace o tom, že Česká zbrojovka je jedním z horkých adeptů na vítězství v zakázce v přepočtu za zhruba 1,4 miliardy korun. Berlín tak chce pro své vojáky pořídit až 203 tisíc pistolí s příslušenstvím.
Krátce před loňskými Vánoci pak přišlo potvrzení. Bundeswehr si skutečně vybral Českou zbrojovku. „Úspěch v tomto přezbrojovacím tendru představuje jeden z nejvýznamnějších milníků v novodobé historii České zbrojovky. Těšíme se na dlouhodobou spolupráci s německou armádou,“ pyšnil se Jan Zajíc, generální ředitel a předseda představenstva uherskobrodské zbrojovky.
Jak slovácká společnost informovala v tiskové zprávě, „pistole pro bundeswehr označená jako CZ P 13 vychází z modelu CZ P-10 C OR (…), vyniká také ergonomickým provedením, vysokou kapacitou zásobníku a precizní konstrukcí, díky čemuž patří mezi preferované volby ozbrojených složek v mnoha zemích.“
I když by se tedy dalo čekat, že německé ozbrojené síly budou za zbraň platit podobně jako česká armáda, ceny pro obě země se výrazně liší. A to tak, že Praha musí dát za pistole z Uherského Brodu hned o několik tisícovek víc než Berlín.
Podle informací německých médií by každá jedna zbraň s příslušenstvím, daní a maržemi pro dodavatelskou firmu Pol-Tec měla v přepočtu vyjít na sedm tisíc korun. Samotná pistole bez všech ostatních položek by pak neměla v přepočtu stát ani pět tisíc korun.
Jak je tak velký rozdíl v ceně vůbec možný? „Nekomentujeme obchodní podmínky jednotlivých kontraktů,“ reaguje Jakub Sondel, mluvčí České zbrojovky, na dotaz reportéra deníku Aktuálně.cz. „Zakázka pro bundeswehr představuje objednávku ve velkém objemu, která nám umožňuje maximálně zefektivnit výrobu. Kombinace objemu a standardizované konfigurace na přání zákazníka nám umožnila nabídnout konkurenceschopnou cenu,“ tvrdí Sondel.
Dva dny poté, co Jakub Sondel odpověděl, se reportérovi deníku Aktuálně.cz ozval znovu. Napsal, že srovnání pistolí pro české vojsko a Bundeswehr by mohlo být zkreslující. Prý kvůli sortimentu, který si Praha narozdíl od Berlína ke každé jedné zbrani naporoučela.
„Armáda ČR republiky požaduje pistole CZ P-10 a příslušenství v jiné konfiguraci, než požaduje německá armáda u pistolí CZ P 13. Pistole CZ P 13 pouze vychází z modelu CZ P-10, podmínky tendru co do specifikace a objemu nám umožnily zjednodušení a optimalizaci ve výrobě, technologiích a nákupu,“ vysvětluje rozdíl v ceně.
České ministerstvo obrany, tehdy vedené současným ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), se pro Českou zbrojovku v dubnu 2020 rozhodlo, aniž by její nabídku srovnalo s konkurenčními firmami. Rámcovou dohodu chtěl resort podepsat už v roce 2019, ale nedovolil to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Ten totiž právě posuzoval stížnost firmy MPI CZ, konkurenta České zbrojovky, který by české armádě rád dodával jiné značky zbraní. Protože však ministerstvo obrany využilo pro přímý nákup konkrétní výzbroje z Uherského Brodu výjimku ze zákona, MPI CZ se ohradil. Antimonopolní úřad ovšem návrhu společnosti nevyhověl, a obrana tak mohla uzavřít miliardovou dohodu právě s Českou zbrojovkou z Uherského Brodu.
Reportér deníku Aktuálně.cz chtěl vědět, jak se k zakázce staví současný ministr Jaromír Zůna (za SPD) a zda mu výrazně vyšší cena pistolí pro české vojáky nevadí. Zůna, shodou okolností bývalý seniorní poradce firmy MPI, odepsal: „Poptám se, ale pokud to tak je, půjde asi o souběh několika faktorů majících vliv na obchodní případ.“
Loni v září, jen pár dnů před sněmovními volbami, uzavřelo ministerstvo vedené ještě Janou Černochovou (ODS) s Českou zbrojovkou další několikaletou rámcovou dohodou na dodávky ručních zbraní včetně pistolí CZ P-10 C. Maximální hodnota kontraktu platného až do roku 2031 činí 5,2 miliardy korun.



Ruská agrese na Ukrajině trvá už čtyři roky. Pokračující invaze stojí Putinův režim kromě statisíců životů také miliardy eur, respektive rublů. I po mnoha vlnách mezinárodních sankcí zůstávají fosilní paliva stěžejním zdrojem financování ruského státního rozpočtu. Na seznamu zemí, které z Moskvy stále odebírají ropu a plyn, jsou přitom také dvě středoevropské země.



Tenista Jakub Menšík se po semifinálové účasti na turnaji v Dauhá posunul ve světovém žebříčku na životní 13. místo. Maximum si vylepšil také Vít Kopřiva, který poskočil o 22 pozic na 65. příčku. Jedničkami jsou stále Španěl Carlos Alcaraz a Běloruska Aryna Sabalenková.



Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zastaví v úterý výběr cel uložených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA). Vyplývá to z oznámení zveřejněného v systému CSMS, což je oficiální komunikační platforma americké celní správy. V pátek Nejvyšší soud USA označil tato cla za nezákonná.



Ministerstvo vnitra vynaložilo víc než 870 milionů korun na profesionalizaci a zvyšování kvality státní služby a výkonu státní správy, ale nepodařilo se mu dosáhnout požadovaného účinku. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole peněz na profesionalizaci a zvyšování kvality státní služby a výkonu státní správy.



Česko je podle sociologa Daniela Prokopa zemí s relativně stabilní ekonomikou, ale se zhoršujícím se duševním stavem společnosti. „Ekonomicky jsme na tom lépe než v roce 2022, 2023. Vrátili jsme se do stavu před ekonomickou krizí, nebo už jsme trošku i nad ní. Duševní stav obyvatelstva je horší než v roce 2021,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.