Češi televizi věří. Plánovaný krok vlády však může všechno změnit

Nižší důvěra v televizní zprávy a ohrožená svoboda médií. Právě to by podle některých odborníků mohl znamenat návrh nastupující vlády na změnu financování médií veřejné služby. Koalice chce zrušit koncesionářské poplatky za Českou televizi a Český rozhlas a převést jejich rozpočet pod stát. To by však mohlo výrazně ovlivnit, co a jak se Češi dozvídají.

Přitom je to právě televize, odkud nejvíce Čechů získává informace o aktuálním dění. A to i přesto, že všude ve světě narůstá síla sociálních sítí. Podle dvou nezávislých výzkumů, Eurobarometeru a Reuters, televizi jako hlavní zdroj zpráv považují zhruba dvě třetiny obyvatel.

Češi se tak řadí pouze lehce pod průměr Evropské unie, který činí 71 procent. Zároveň si však tuzemsko drží nejvyšší pozici ve srovnání se zeměmi visegrádské čtyřky. Češi tak sledují televizní zprávy více než Slováci, Poláci a Maďaři.

Důležitost televize jakožto hlavního zdroje zpráv však ve všech zemích V4 klesá. Zatímco v roce 2017 televizní zprávy sledovalo ještě 72 procent Maďarů, dnes je to pouze necelá polovina obyvatel. Právě v Maďarsku jsou média silně provázána s vládou – ta určuje ředitele, financování i to, co dostane prioritu ve vysílání.

„V zemích, které přijaly model státního financování, jsou veřejnoprávní média často pod silnou vládní kontrolou, jako je tomu na Slovensku, či v krajních případech fungují jako nástroj vládní propagandy, jako to vidíme v Maďarsku,“ upozorňuje Václav Štětka, profesor médií a politické komunikace na Loughborough University ve Velké Británii, který se podílel na výzkumu pro Reuters Institute.

Právě v Maďarsku se už v roce 2010 k moci opětovně dostala strana Fidesz v čele s Viktorem Orbánem, který změnil mediální zákon a přesunul financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Mnoho médií začalo být postupně pod kontrolou provládních stran a regulace se nevyhnuly ani soukromým médiím. Ty tak pouze zřídka přináší opoziční perspektivu. Proti „propagandistické mašinérii“ se konaly loni na podzim v Budapešti rozsáhlé protesty, situace však zůstává beze změny.

Po vzoru Skandinávie? Ne tak docela

Při zrušení poplatků se Andrej Babiš odvolává především na skandinávské státy. V nich se ale zavedla individuální mediální daň, která má za cíl veřejnoprávní média chránit. Vláda nijak nezasahuje do programu a není ani v její pravomoci měnit vedení.

Ve střední a východní Evropě je situace odlišná, což přibližuje mediální expert Jan Potůček ze serveru Médiář. „Je rozdíl, když poplatky zruší vyspělá demokratická země, která stanoví jasná pravidla, jak média veřejné služby financovat ze státního rozpočtu, anebo postkomunistická země s autokratickým premiérem, u které lze dopředu předpokládat, že bude při každém skládání státního rozpočtu licitovat, za co s řediteli veřejnoprávní televize a rozhlasu vymění odpovídající sumu na jejich provoz,“ řekl ČTK.

A data tyto závěry dokazují. Maďarská veřejnoprávní stanice Magyar Televízió (MTV) vykazuje nejnižší důvěru ze všech televizí v zemi, spolu se soukromou TV2. Polské stanici Telewizja Polska (TVP), do jejíhož chodu v posledních letech výrazně zasahovala konzervativní strana Právo a spravedlnost, důvěřuje pouze třetina obyvatel.

Změny se dotkly i Slovenska

Slovensko teprve loni prošlo změnou veřejnoprávního vysílání. Ministryně kultury Martina Šimkovičová podala návrh ke zrušení Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) a jeho nahrazení Slovenskou televizí a rozhlasem (STVR). Všichni členové původního vedení RTVS byli odvoláni a novou radu měl volit parlament a právě ministryně kultury. Vláda by tak měla nad organizací hlavní kontrolu. Krok byl silně kritizován jak zástupci médií, tak obyvateli země, kteří organizovali veřejné protesty.

Nová stanice je teď financována přímo ze státního rozpočtu. Právě vystavení větší politické kontrole a závislost na státu je jedním z hlavních důvodů kritiky. „Dalšími jsou rychlost celého procesu, nedostatek veřejné diskuze a vyhození předchozího ředitele,“ vysvětluje Andrea Chlebcová Hečková z katedry žurnalistiky a nových médií Filozofické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre.

RTVS podle výzkumu nyní důvěřuje zhruba polovina obyvatel. Postupně se však mohou objevit podobné propady důvěryhodnosti, jako zažila vysílání v Maďarsku a Polsku.