Praha - Během uplynulých šesti let se blahobyt českých rodin rychle přiblížil průměru Evropské unie. Další zlepšení ovšem závisí na vzdělanosti.
Vedle Irska se právě v Česku nejvíc zvýšily mzdy. V letech 2000-2006 vyrostla tuzemská hodinová mzda o 38 korun, v Irsku ještě o desetikorunu víc. Skvělý výsledek oznámil Český statistický úřad při svém šetření o pracovních silách.
I když Česko patřilo k zemím, kde se především zásluhou posilující koruny nejvíc zvyšovala také cenová hladina, přesto země učinila významný krok do Evropské unie.
Ještě před sedmi lety dosahovaly reálné příjmy Čechů jen čtvrtinu příjmů průměrných občanů Evropské unie. Loni si už za své peníze mohli pořídit polovinu toho, co Francouz, Němec či Holanďan.
Máme své jisté
Česko se zařadilo do kategorie, kam patří ostatní země Visegrádu spolu Estonskem a Portugalskem. Tamní platy představují zhruba čtvrtinu průměrné evropské mzdy, ceny jsou však skoro poloviční.
V této skupině je přitom Česko s průměrnou mzdou 109 korun za hodinu nejlepší. Naopak ceny jsou na nejnižší úrovni spolu s Maďarskem a Slovenskem.
Další výhodou jsou nízké rozdíly v příjmech, když podle ČSÚ mají bohatší rodiny jen třikrát vyšší příjmy než nejchudší. V Polsku, Maďarsku a Estonsku je to pětinásobek.
Pokud tedy je v nějaké bývalé komunistické zemi každému zajištěn slušný standard, je to vedle Slovinska právě Česko. Také to činí Čechy a Moravu nejzajímavější cílovou stanicí pro přistěhovalce z bývalých zemí Sovětského svazu.
Dluh ve vzdělání
Experti Českého statistického úřadu však upozornili, že další vzestup Čechů může brzy narazit na nepřekonatelnou překážku.
"Česká republika má vůči poměrům v Evropské unii velký dluh ve vysokoškolském vzdělávání. Tragická je situace v oblasti celoživotního vzdělávání. Zjevně podceněná je ve vzdělávacím systému výuka cizích jazyků," upozornil ředitel odboru statistiky trhu práce Dalibor Holý.
V Evropě totiž platí prakticky bez výjimky pravidlo: čím vyšší mají lidé v dané zemi vzdělání, tím vyšší mají zaručeny průměrné příjmy.
Varování z Portugalska
Nad průměr Evropy se dostávají severské země spolu s Velkou Británií a Irskem, kde každý třetí občan v produktivním věku absolvoval vysokou školu.
Z pěti nejbohatších zemí si ve čtyřech (s výjimkou Irska) nejméně pětina občanů v produktivním věku loni doplňovala při práci vzdělání.
Blog Petra Kukala
Petice osobností: Probuďme se, učení není přežitek - čtěte ZDE
Druhá nejchudší kategorie členských zemí EU, kam patří i Česko, má zhruba 15 procent dospělých vysokou školu a jen každý dvacátý se vzdělává při práci.
O tom, že se nevyplácí zanedbávat vzdělání, svědčí příklad Portugalců. V posledních šesti letech se propadli ze třetí do čtvrté příjmové kategorie Evropanů. Důvodem může být, že jejich vzdělání právě čtvrté kategorii odpovídá.
Statistický úřad upozorňuje, že Češi mají dílčí výhodu v tom, že největší podíl z nich dokončí nějakou střední školu (včetně učilišť). K dalšímu vzestupu to však nemůže stačit.
