Rusko je podle zpravodajců stále trvající hrozba. "V roce 2024 Rusko pokračovalo ve snahách o obnovení širších špionážních struktur působících pod diplomatickým krytím na Velvyslanectví Ruské federace v Česku," popisuje tajná služba v nově zveřejněné výroční zprávě za loňský rok. Kromě dlouhodobě využívaných agentů pak země používá i spolupracovníky. Zpráva konkrétně zmiňuje běloruskou podnikatelku a novinářku Natalii Sudliankovou, která podle BIS dlouhodobě spolupracovala s ruskými zpravodajci.
Jednalo se o poměrně výraznou spolupracovnici zpravodajských služeb, nejen proto, že tady aktivně šířila ruskou propagandu, ale byla v podstatě tím, kdo vymyslel celé to schéma a řídila tu způsob, kterým se ruské dezinformace šířily," uvedl dříve mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Žena, jak informoval server iRozhlas, taktéž prosazovala zájmy ruského státního podniku Rosatom v dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. V dubnu letošního roku ji Česko vyhostilo a zařadilo na sankční seznam. Na seznamu pak skončil důstojník rozvědky GRU Aleksej Šavrov, který Bělorusku financoval a řídil.
Na sankčním seznamu taktéž už dříve skončil představitel Ruské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu, patriarcha Kirill. A tajné služby před aktivitami církve nadále varují. "Byť se její zástupci snaží v Česku nepřitahovat pozornost kontroverzními prohlášeními, jejich loajalita k moskevskému vedení a podpora ruské oficiální linie je jednoznačná," píší. Jako vlivovou akci pak označují i mediální platformu Voice of Europe proruských ukrajinských podnikatelů Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka. Vláda je následně taktéž zařadila na sankční seznam.
"Různí politici na platformě poskytovali proruské či protiukrajinské rozhovory. Druhá, daleko závažnější byla ta, že za ruské peníze osoby působící pod krytím platformy umisťovaly do západních médií články a informace, které byly zcela jednoznačně proruské, protiukrajinské, protizápadní a naplňovaly snahu o ovlivňování veřejného mínění," uvedl dříve šéf BIS Michal Koudelka.
Další z ruských akcí na našem území jsou takzvaní telegramoví agenti. Lidé, kteří jsou nejčastěji rekrutováni přes sociální síť Telegram, mají za úkol působit jako záškodníci. Jde například o muže z Kolumbie, který se loni pokusil způsobit požár v autobusovém depu dopravního podniku v Praze. "Dalším veřejně známým případem je rozeslání samovznětlivých zásilek leteckou dopravou, za kterým také stály osoby naverbované ruskými tajnými službami," popisuje BIS.
Jak už dříve informoval deník Aktuálně.cz, který dění na Telegramu dlouhodobě mapuje, na sociální síti je možné si objednat například útok na jiné osoby. A to i v Česku. Server Investigace upozornil na nabídky žhářství na objednávku, které lze na síti taktéž nalézt.
Další z aktivit, které tajná služba spojuje s Ruskem, je například nahlašování bombových útoků na českých školách. Mělo jít o koordinovanou akci, která mířila na stovky zařízení. Podobně pak Rusko i nadále podnikalo kybernetické útoky na české cíle. Kapitolou samo o sobě je obcházení sankcí. Česká vláda už má v současnosti seznam firem, které sankce v tuzemsku obchází. Zatím neoficiálně jim ho dodala ukrajinská strana. Seznam ale není veřejný.
Bezpečnostní hrozbou kromě Ruska zůstává i Čína. A zpráva zmiňuje i konkrétní případ. Je jím čínská společnost Emposat, která, jak uvádí BIS, ve spolupráci s českým partnerem zprovoznila na pozemku v obci Vlkoš u Kyjova satelitní anténu určenou pro komunikaci, řízení a sběr dat ze satelitů nad územím střední Evropy pro zahraniční zákazníky.
"Cílem provozu čínské antény bylo navázat komunikaci se satelitní sítí Jilin. Družicový systém Jilin spravuje státem vlastněná čínská společnost Chang Guang Satellite Technology, která byla zařazena na sankční seznamy EU a USA za poskytnutí satelitních snímků ve vysokém rozlišení Wagnerově soukromé vojenské skupině působící na Ukrajině," popisuje BIS a dodává, že existovala reálná možnost využití satelitního zařízení pro vojenské či zpravodajské účely. Před dvěma měsíci tak satelitní stanice musela zavřít.
Tajná služba varuje i před průmyslovou špionáží ze strany jihoasijské mocnosti. Do sběru informací přitom Čína nezapojuje jen své tajné služby, ale i diplomaty či soukromé firmy. Svou roli při sběru citlivých dat hraje i samotná čínská komunita či stranické organizace.
Čína se nejen snaží získávat informace, ale požaduje i mlčení. "Příslušníci čínských zpravodajských služeb pokračovali v kultivaci vztahů s vybranými pročínsky smýšlejícími osobami na české politické scéně. Primárním cílem je hledání sympatizantů, kteří by propagovali zájmy Číny, tlumili česko-tchajwanskou spolupráci a neotevírali téma lidských práv v Číně," stojí tak například ve výroční zprávě.
Zbraní cizích mocností, zejména Ruska a Číny, jsou i dezinformace. "Zatímco Čína finančně podporovala média i jednotlivce ochotné šířit výhradně pozitivní obraz Číny s cílem ovlivnit její vnímání českými občany, Rusko se zaměřilo na svoji dlouhodobou strategii spočívající ve snahách využít dění v Česku s cílem podnícení neklidu v české společnosti a i pro účely domácí propagandy," popisují rozdíly v propagandě zpravodajci. S dezinformacemi pak souvisí i využívání umělé inteligence, která je schopná produkovat takzvané deepfakes, tedy falešná videa či zvukové nahrávky.
Jak také ukázal nedávný případ skupiny dětí, která přes internet komunikovala s verbířem islámského státu, problémem je i radikalizace mladistvých. Dva mladí lidé se podle policie dokonce pokusili zapálit synagogu. Při sedmi domovních prohlídkách, z nichž se jedna uskutečnila v Rakousku, u podezřelých policie zajistila chladné zbraně, plynové pistole a vojenské vybavení a předměty s náboženskou tematikou. Mladí lidé do kontaktu s islamistickými verbíři přišli, když na internetu vyhledávali násilná videa. Podobně se pak loni podle tajné služby dva lidé neúspěšně pokusili připojit k zahraničním teroristickým organizacím v Somálsku a Libanonu. Muslimská komunita v Česku ale problematická není.
Tajné služby se z bezpečnostních důvodů zabývají i energetikou, konkrétně energetickými společnostmi. Některé z nich se podle zpravodajců na základě utajené vzájemné koordinace svých postupů snaží prosadit své zájmy. "Představitelé energetických společností využívali také nadstandardní kontakty a vazby na zástupce státu, skrze které získávali i interní informace z prostředí státních organizací, a v některých případech skrytě využívali i zástupce zájmových sdružení či jiných - zdánlivě nezávislých - osob," popisuje BIS bez dalších podrobností. Jako problematickou pak podobně hodnotí i oblast zdravotnictví či zadávání zakázek v informačních a komunikačních technologiích.
