Pomodli se k předkům, připrav kohouta. Jak počeštělí Vietnamci slaví nový lunární rok

Letošní oslavy připadly na 17. února. Zatímco ve Vietnamu nebyla nouze o ohňostroje a bouřlivé veselí v ulicích, ve vietnamské komunitě v České republice bylo přivítání nového lunárního roku ve znamení Ohnivého koně výrazně komornější záležitostí. Odehrálo se především v úzkých rodinných kruzích.

Klíčové prvky oslav ovšem zůstávají – ať už jde o rozdávání červených obálek s penězi „lì xì“ nejmladším členům domácnosti nebo hodování nad rýžovými koláči s vepřovým bůčkem „bánh chưng“.

Související

5 fotografiíProhlédnout si 5 fotografií

Smutný plyšový koník dobývá Čínu, z chyby ve výrobě je hit

„Letos slavíme poprvé i s miminkem, takže jsou svátky pro naši rodinu mimořádné. Rodiče mají obrovskou radost a my s nadsázkou vtipkujeme, že zatímco obvykle jsme byli jen dárci lì xì, letos se nám díky naší nejmenší možná poprvé také něco vrátí,“ řekl Aktuálně.cz mladý otec a markeťák Duc Anh Le, též šéf spolku Viet Up.

„Usmažíme závitky a stačí to“

Ne všichni ale slaví lunární nový rok tak důsledně. U nemalé části druhé generace Vietnamců, která se narodila v České republice, vše začíná a končí večeří, případně rozdáváním zmíněných obálek. Někteří přiznávají, že Tét sledují vesměs zpovzdálí.

„Pro mě to moc není. Kdyby to neslavili vyloženě mí rodiče, klidně bych to vynechal. A i u nás se jen většinou sejdeme, koupíme rýžový koláč, doma k tomu usmažíme závitky a stačí to. Obálky s penězi už dávno nedostávám, je mi holt 40. Přiznám se, že s českou partnerkou mnohem pečlivěji slavíme Vánoce,“ doplnil v anketě také programátor Hoang Nguyen ze Zlína.

Najdou se ovšem vietnamští rodiče, kteří na tradicích naopak lpí – a vyžadují to i po svých „počeštělých“ dětech. „Lunární nový rok slavím poměrně tradičně, protože mě do toho rodiče zasvětili. Postupně jsem si akorát uvědomila, že mi nikdy nevysvětlili, proč se co dělá. Říkali mi: prostě to udělej, až se vdáš, budou se ti tyto tradice hodit,“ popsala svou zkušenost grafička Bao Nhi Do.

Paradoxně se o komplexnosti a původu řady vietnamských novoročních tradic dozvěděla až od svých druhogeneračních vrstevníků z Viet Upu, s nimiž organizuje osvětové akce a workshopy. „Teď už svátky slavím i s tím kontextem,“ dodala.

Pomodli se, ukliď a připrav kohouta

Že jsou rodiče zásadním hnacím motorem, co se týče předávání vietnamských zvyků, potvrdila i ilustrátorka Bao Quyen. Ta podle svých slov slaví Tét celkem důsledně, i když její rodiče každý rok v tomto období létají do Vietnamu.

„Neslavím tedy s nimi, ale vždycky mě povolají, abych jela domů, pomodlila se k předkům, připravila vařeného kohouta, nakoupila bánh chưng na Sapě, uklidila doma a dala všem mladým červené obálky s penězi,“ uvedla pro Aktuálně.cz.

I někteří Vietnamci z druhé generace pak dbají na to, aby se klíčové zvyky předávaly dál. To je případ podcasterky, podnikatelky a matky dvou dětí Thuy Duong Trinh. Je to též důvod, proč se během lunárního roku snaží v rámci možností dodržovat zajetá pravidla.

„Děláme základní rituály, jako je sváteční hostina, zapalujeme vonné tyčinky, vybíráme, kdo jako první vstoupí do domu v novém roce, aby to přineslo štěstí a měl tu správnou auru,“ vyjmenovala redaktorovi seznam zvyků, které se pojí s Tét.

S dětmi pak ještě před oslavami zamířila do buddhistické pagody u Benešova, kde učila své ratolesti balit rýžový koláč bánh chưng do listů chlebovníku. Došlo také na zdobení broskvoně a přípravy dalších tradičních dekorací.

„Chceme, aby děti znaly proces balení bánh chưng a atmosféru příprav. Děti sice mají prázdniny, ale vzhledem k tomu, že to byl pracovní den, tak manžel musel do práce. Bohužel to není taková atmosféra jako ve Vietnamu, takže co jde, to se snažíme zachovat,“ uzavřela Thuy Duong.