Babiš si zavařil sám. Tlačil malé strany do kouta, ale jména ministrů nemá

Vratislav Dostál Vratislav Dostál
před 4 hodinami
Podle politologů oslovených redakcí Aktuálně.cz je v souvislosti se vznikem nové vlády Andreje Babiše (ANO) pozoruhodné, jak rychle vycouval z plánu, že sestaví menšinovou vládu. A zatímco se ve veřejném prostoru spekuluje o nových ministrech, prezident Petr Pavel chce po Babišovi v danou chvíli slyšet něco jiného: programové priority vznikajícího kabinetu a celkové směřování budoucí vlády.
Prezident Petr Pavel při jednání s Andrejem Babišem na Pražském hradě, 5. října 2025.
Prezident Petr Pavel při jednání s Andrejem Babišem na Pražském hradě, 5. října 2025. | Foto: Zuzana Bönisch

"Andrej Babiš si sám zavařil tím, že pátek uvedl jako termín, kdy chce mít hotovo. Byla to součást tlaku na menší koaliční partnery, aby se ustálili ve svých požadavcích," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz politolog Aleš Michal. Předseda hnutí ANO totiž avizoval, že v pátek zveřejní seznam nominovaných ministrů, ale nakonec přiznal, že se mu to v tomto termínu nepodaří.

Působí to dojmem, že vyjednávání o nové vládě nejsou tak přímočará, jak si Babiš možná původně myslel. Motoristé mají podle zákulisních informací obsadit tři resorty: ministerstvo zahraničí Filipem Turkem, na resort kultury nejspíš pošlou Ottu Klempíře a post ministra životního prostředí obsadí jejich předseda Petr Macinka.

Navíc se spekuluje o tom, že by ve vládě chtěli mít i bývalého občanského demokrata Borise Šťastného - údajně by měl být ministrem bez portfeje, na starosti by měl sport a zdravý životní styl. To se ale nejspíš nelíbí Babišovi, který vznik nových vládních postů vždy kritizoval.

A prezident Petr Pavel, kterého v danou chvíli zajímají především programové priority budoucí vlády, má podle informací Aktuálně.cz zase problém s nominací Filipa Turka. V politickém zákulisí se v této věci hovoří o nějaké rošádě, zaslechnout lze třeba možnost, že by se ministrem zahraničí stal Jan Zahradil. Možná to ale nakonec bude ještě někdo jiný, jméno Zahradila jako nástupce Jana Lipavského je spekulace, kterou nikdo nechce potvrdit.

Okamura v koutě

A pak je tu hnutí Tomia Okamury: SPD nechce do vlády poslat své politiky, ale pouze odborníky. Zaznívá například jméno Martina Šebestyána, což je bývalý šéf Státního zemědělského intervenčního fondu. Možný svízel spočívá ovšem v tom, že to není ani tak Okamurův, jako především Babišův člověk. Předseda SPD se nejspíš ocitá tak trochu v koutě, možná mu i dochází, že to s účastí jeho hnutí ve vládě nebude tak horké.

"Základní problém z mého pohledu spočívá v tom, že Andrej Babiš je během vyjednávání z časového hlediska mezi mlýnskými kameny. Na jednu stranu by rád převzal moc co nejdříve, aby se nová vláda mohla shodnout na programových prioritách. Proti tomu stojí ale fakt, že musí dostát zákonným podmínkám v problému se střetem zájmů, což by naopak vyžadovalo uvážlivé a pomalejší řešení," soudí Aleš Michal.

Připomíná také, že se Babiš rozhodl procesy urychlovat, což odpovídá jeho charakteru a fungování v politice. "Prezident Petr Pavel naopak vyzývá ke klidu. Naplňuje své heslo z prezidentské kampaně: Řád a klid. Dnes jména představená nejsou jednoduše proto, že Andrej Babiš finální seznam nemá," konstatoval Michal pro Aktuálně.cz.

Podle něj je také pravděpodobné, že se prezident v zákulisí ke konkrétním nominacím vyjadřuje. "Což od něj ostatně občané očekávají. Pro Andreje Babiše to není dobrá vizitka, všem ale prospěje, když dojde k jistému uvolnění napětí a klidnějšímu vyjednávání o personáliích," míní politolog.

Jeho kolegu Ottu Eibla pak překvapuje, jak rychle se Babiš vzdal myšlenky na svou menšinovou vládu. "Opravdu tu visí otazníky nad tím, jak ta jednání vlastně probíhají. Zdánlivě jsou rychlá, nicméně situace se začíná komplikovat na mnoha frontách," uvažuje Eibl. A připomíná třeba Babišovu nespokojenost s "úniky" informací do médií.

Podle něj zároveň nemá v tuto chvíli příliš smysl komentovat personální obsazení vlády, neboť je pravděpodobné, že se bude ještě měnit. "Klidně je možné, že ta rychlost a otevřenost vůči koaličním partnerům má mít na konci situaci, kdy Babiš řekne, že se snažil, ale že to s nimi prostě nejde. A bude se hledat dál," dodal Eibl pro Aktuálně.cz.

Suverénní Motoristé

Politolog Ladislav Cabada si právě v této souvislosti všímá, jakým způsobem do vyjednávání o vládě vstoupili Motoristé. "Předně dali jasně najevo, že jediná možnost, jak vládu podpoří, je situace, kdy v ní budou i zastoupeni," říká. Podle něj jsou navíc asertivní. "Ve volbách skončili jako šestí s méně než sedmi procenty, ale nejen že chtějí poměrně hodně pozic včetně silových ministerstev, ale současně přes média rovnou sdělují, která ministerstva obsadí."

Ani Cabada přitom netuší, zda to souvisí s jejich nezkušeností, anebo zda jde naopak o záměr Andreji Babišovi naznačit, že bez nich vládu nesloží a musí jim ustoupit.

Pokud jde o SPD, Cabada si všímá, že i Okamurovo hnutí by chtělo být ve vládě. "Ale myslím si, že kromě toho, že je tam nechtějí Motoristé, je tam nechce ani Andrej Babiš. A hlavně ve vládě nechce Tomia Okamuru," má jasno politolog.

Podle něj by ale předseda SPD stěží akceptoval, že by ve vládě byli jiní členové SPD, když tam není on jako předseda strany. "Takže myslí hlavně na sebe a zobchodování hlasů svého parlamentního klubu výměnou za post předsedy Poslanecké sněmovny," má jasno Cabada o scénáři, o kterém se také vcelku otevřeně v politickém zákulisí mluví.

Okamura podle Cabady navíc dobře ví, že volby pro SPD nedopadly dobře. "Třetinu klubu tvoří lidé z jiných stran - bez loajality k Okamurovi a někteří jako jeho vyzyvatelé," upozorňuje politolog a zmiňuje Jindřicha Rajchla ze strany Pro. "To ví dobře i Andrej Babiš. A ví také, že to pozici SPD oslabuje, její klub je nestabilní a slabý, včetně možnosti, že by si do něj sám sáhl a vyvolal nějaké přeběhy nespokojenců," uvažuje Cabada.

Celkově je podle něj zjevné, že se předseda hnutí ANO snaží ustupovat co nejméně a naopak Motoristé kladou maximalistické požadavky. Obojí považuje za logické. "Ale uběhl jen týden od voleb, obě strany vědí, že času je ještě dost. Nicméně čím déle jednání poběží, tím více se mohou aktéři rozhlížet po dalších možnostech," připomíná politolog.

A tady je na závěr možná dobré připomenout slova Petra Pavla. Prezident se totiž nechal slyšet, že nového premiéra jmenuje teprve poté, co se uskuteční ustavující schůze Poslanecké sněmovny. Ta je naplánována až na 3. listopadu. A je otázka, v jaké fázi budou v té době vztahy mezi stranami a jejich lídry, kteří nyní vyjednávají o budoucí vládě.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy