Novou adresu v občanském průkazu mohou mít od října lidé z Koněvovy ulice na pražském Žižkově. Přejmenování na Hartigovu podle českého vlastence, prvního žižkovského starosty Karla Hartiga, se blíží do finále. Názvem se teď budou zabývat pražští radní. Pokud nové jméno schválí, půjde o jednu z nejvýraznějších změn od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Obyvatelé získají další možnost, jak se zapojit do obrany Česka. Takzvané dobrovolné předurčení zavede vládní novela branné legislativy, kterou ve středu podepsal prezident Petr Pavel, informoval Hrad. Předloha upravuje také třeba odměňování vojáků v aktivní záloze. Pavel podepsal i zákon, který stanovuje povinnost, aby Česko vynakládalo každý rok dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu.
Česká republika vyšle do Bulharska nového velvyslance. Podle zjištění Aktuálně.cz jím bude dlouholetý příslušník tajných služeb Miroslav Toman, který působil v Bezpečnostní informační službě i rozvědce. Redakci to potvrdil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Bulharsko je z hlediska evropské bezpečnosti jednou z klíčových zemí, svůj vliv v ní uplatňuje Rusko.
Rada České televize zvolila nového generálního ředitele. Po dvanácti letech vystřídá Petra Dvořáka dosavadní šéf brněnského studia ČT Jan Souček. Ve čtvrtečním finále volby získal 11 hlasů, jeho předchůdce čtyři. Nový ředitel se má funkce ujmout 1. října.
Pražský hrad otevírá první výstavu výtvarného umění uspořádanou po nástupu nového českého prezidenta Petra Pavla. Koná se v Letohrádku královny Anny a představuje obrazy malíře Jiřího Štourače. Zároveň se poprvé po dlouhé době pro návštěvníky otevře i terasa v patře Belvederu s výhledem na Prahu, Hrad a okolní zahrady a parky. Letohrádek se otevře ve čtvrtek a výstava potrvá do 31. října.
Desítky lidí přišly ve středu ráno k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 vyjádřit podporu Patriku Tušlovi, který čelí obžalobě z nebezpečného pronásledování kvůli obtěžování šéfa České lékařské komory Milana Kubka v době koronavirové epidemie. Aktivisté na chodbě před jednací síni vykřikují a skandují, zpívají, lehají si na zem, kritizují média, soud i český stát nebo požadují větší místnost.
V sedmdesátých letech se v Československu odehrála série únosů letadel cestujícími, kteří tak prchali přes uzavřenou hranici mezi socialistickým blokem a svobodným světem. Začalo to v červnu 1970, kdy ozbrojená skupina osmi únosců přepadla letoun směřující z Karlových Varů do Prahy a dostala se tak do Západního Německa. O dva roky později při podobném incidentu zahynul pilot.
Tisíce Ukrajinců na jihu země jsou podle tamních úřadů v ohrožení kvůli zničené Kachovské přehradě. Ukrajinská armáda tvrdí, že přehradu vyhodily do povětří ruské jednotky. "Pro tento čin se těžko hledají slova. Dosud nevybíravé nehumánní útoky Rusů jsou následovány něčím, co má dalekosáhlé důsledky," říká bývalý diplomat Pavel Telička. Jak by podle něj měl západní svět reagovat?
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS představil dva návrhy, jak v zákoně změnit definici trestného činu znásilnění. Buďto bude i nadále vyžadovat prvek násilí, a vznikne trestný čin nesouhlasný styk, nebo bude místo projevu násilí stačit nesouhlas oběti. Od změny si ministr slibuje, že oběti budou znásilnění více nahlašovat a vyslýchání pro ně nebude tak traumatizující.
Ve středu bude Rada České televize z pěti kandidátů vybírat nového generálního ředitele. Jedním z adeptů je vedle současného šéfa Petra Dvořáka i bývalý ředitel televize Prima Martin Konrád, který se o post ucházel už před šesti lety. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že by se chtěl zaměřit především na hospodaření televize, které podle něj není dobré.
Premiér Petr Fiala, který čelí kritice za to, že vládní reforma veřejných financí je v některých bodech nekonkrétní, vystoupil s netradiční obhajobou vládního postupu. Fiala poprvé řekl, že informace o tom, kde vláda uspoří desítky miliard korun dotací a pět procent provozních výdajů státu, neoznámil záměrně. Kdyby to udělal, tak by podle něj úředníci nesnížili ani dotace, ani provozní výdaje.
Z vrcholných českých politiků lidé nejvíce věří prezidentu Petru Pavlovi. Je jediným, u kterého převyšuje důvěra nad nedůvěrou. Následují předsedové hnutí ANO Andrej Babiš a SPD Tomio Okamura. Naopak největší nedůvěru mají lidé v předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) a v premiéra Petra Fialu (ODS). Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Společnost Synot Invest podnikatele Iva Valenty prodala celý svůj podíl 70 procent v české společnosti Our Media vydávající web Parlamentní listy. Novými vlastníky Parlamentních listů se zhruba 300 tisíci čtenáři denně jsou herní vydavatelé a mediální podnikatelé Marek Španěl a Slavomír Pavlíček.
