Už roky na problém týrání dětí upozorňuje Nadace ženského světového kongresu.
- Násilí na dětech: Realitu nelze přijmout - Přečtěte si článek vysoké komisařky OSN pro lidská práva, Louise Arbourové
A jak se jí daří měnit postoj k násilí páchanému na dětech v Česku? "Ještě pořád to není taková priorita, jaká by být měla," míní ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová.
Aktuálně.cz: Neděle je Světovým dnem prevence týrání a zneužívání dětí. Jak daleko jsme se v boji proti týrání dětí dostali?
Zuzana Baudyšová: Za 17 let od sametové revoluce jsme udělali velký krok kupředu. Za minulého režimu jsme nebyli schopní připustit, že něco jako domácí násilí nebo násilí páchané na dětech vůbec existuje. Od převratu se událo strašně mnoho. V roce 1989 vstoupila v platnost Úmluva o právech dítěte. A dnes děti samy znají svá práva a jsou schopny samy rozpoznat, co jejich blízcí, respektive rodiče smí a nesmí dělat. Děti jsou mnohem osvícenější. Už druhým rokem běží naše kampaň Stop násilí na dětech!, jíž se snažíme prolomit lhostejnost lidí. Vyzýváme všechny osoby, které ví, že je někde týráno dítě, aby se tomu snažily zabránit.
Infobox
Zaznamenané případy týraných a sexuálně zneužívaných dětí v ČR
Rok týrané děti zneužité děti celkem 2000 743 614 1357 2001 884 522 1406 2002 698 537 1235 2003 950 665 1615 2004 1028 698 1726 2005 1319 664 1983 celkem 5622 3700 9322
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí via Nadace Naše dítě
Aktuálně.cz: A co srovnání se zeměmi EU?
Baudyšová: Ochrana dětí není v Česku prioritou. Dítě není volič, když to řeknu takto natvrdo. Což je ale krátkozraká politika, myslím. Věřím, že se situace bude měnit. Zatím je tu špatná koordinace a komunikace těch institucí, které mají problematiku týrání dětí na starosti.
Aktuálně.cz: Znamená to tedy, že ve starých zemích EU jsou dál?
Baudyšová: Situace u nás se zlepšila, hodně pokročila, ale Evropská unie je na tom lépe.
Aktuálně.cz: Myslíte, že lidé už o problému týrání a zneužívání dětí vědí dost na to, aby na něj dokázali zareagovat?
Baudyšová: To je těžká otázka. Řekla bych, že informovanost je vyšší. To, co bych ale považovala za problém, je, že se lidé v této souvislosti nechtějí dostávat do problémů. Mají velké obavy, aby se nedostali do potíží. Často totiž nevědí, že mohou na týrání upozornit anonymně. Lidé by se neměli bát, že mohou mít komplikace. Potřebujeme, aby lidé byli ohleduplní a méně bojácní.
Aktuálně.cz: Počet zaznamenaných případů týrání je rok od roku vyšší. Za posledních šest let jde o téměř 50% nárůst. Čím to?
Baudyšová: Myslím, že jedním z důvodů, ale ne jediným, je nezaměstnanost a alkoholismus. Lidé, kteří přijdou o práci, snadno propadnou alkoholu, a tím se mohou stát agresivnějšími.
Aktuálně.cz: Jedná se ale skutečně o nárůst počtu týraných dětí? Není to tím, že jen umíme týrání lépe označit a vyhledat?
Baudyšová: Tak ten nárůst jsou fakta, ale odpověď na tuto otázku by dala jen hlubší analýza. Je možné, že je nárůst způsoben také větší osvětou a schopností týrání pojmenovat.
Aktuálně.cz: Uvědomují si lidé, co všechno se vlastně týráním rozumí? Nedochází mezi lidmi k bagatelizaci problému psychického týrání, chápou jej vůbec jako násilí?
Baudyšová: Ano, to je problém. Psychologické týrání je jedním z posledních fenoménů. Je opomíjeným a podceňovaným typem týrání. Psychologickým týráním rozumíme nejen ponižování, urážení a nadávání, ale i nedostatek citu a času na děti. Takové týrání může mít hlubší následky než výprask. Takže určitě psychické týrání nepodceňovat, určitě o něm mluvit a přistupovat k němu se stejnou vážností jako k týrání fyzickému.
