Mezinárodní tým vědců se pustil do moderní honby za „šifrou mistra Leonarda“. Pomocí nákladných metod objevil stopy DNA na kresbě připisované Leonardu da Vincimu. Je možné, že genetická stopa patří samotnému renesančnímu géniovi. K rozluštění této biologické hádanky a jejímu definitivnímu potvrzení ale vědce čeká ještě dlouhá a nejistá cesta.
Když Ludwig van Beethoven v březnu 1827 umíral, zanechal po sobě nejen hudbu, která přetrvala staletí, ale i tiché přání: aby svět poznal jeho nemoc. O téměř dvě stě let později se k tomuto odkazu vědci skutečně vrátili. Analýza DNA z jeho vlasů přinesla nové odpovědi – a také překvapení, která by si samotný skladatel sotva dokázal představit.
Už desítky let kolují válečné vtípky o Hitlerově "jednom varleti" a spekulace o jeho skrytém židovském původu. Tým genetiků a historiků se nyní pokusil tyto mýty vyvrátit, anebo potvrdit. Analýza DNA získané z krví nasáklé látky ze sedačky, na které Hitler spáchal sebevraždu, přinesla překvapivé zjištění o velikosti jeho penisu a Kallmannově syndromu, genetické poruše, kterou trpěl.
Ve věku 97 let zemřel americký vědec a jeden z objevitelů struktury DNA James Watson, který díky tomu v roce 1962 získal Nobelovu cenu za lékařství. O Watsonově čtvrtečním skonu v pátek informoval deník The New York Times. List označil Watsonovu roli v dešifrování DNA za natolik velkou, aby si zasloužil zařazení mezi nejvýznačnější vědce dvacátého století.
Vědci Ostravské univerzity (OU) spolu s odborníky z amerického Harvardu, maďarské Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti a dalších institucí objasnili genetický původ Maďarů. Mezinárodní tým ve vědeckém časopise Cell publikoval studii, která potvrzuje, že jejich předci pocházeli z oblasti jižního Uralu na území dnešního Ruska.
Skutečná Šifra mistra Leonarda. Tak by se dala označit desetiletí trvající činnost, kdy se vědci snaží odhalit genetické tajemství renesančního génia Leonarda da Vinciho. Rozluštění této hádanky by mohlo po více než 500 letech "oživit" muže, který předběhl svou dobu, a poskytnout odpovědi na otázky, které fascinují vědce i historiky.
Nová studie převrací tradiční pohled na Napoleonův katastrofální ústup z Ruska. Analýza DNA vojáků pohřbených v masovém hrobě u litevského Vilniusu vyvrací dlouholeté domněnky o hlavních příčinách zkázy Grande Armée.
Po 73 letech dostala jedna z nejzáhadnějších kriminálních kauz světa odpověď na klíčovou otázku. Muž nalezený v roce 1948 na australské pláži Somerton už není bezejmenný - moderní analýza DNA odhalila jeho jméno. Případ opředený tajemstvím, špionážními teoriemi a záhadnou šifrou ale nekončí. Proč zemřel? Kdo ho zabil? A co znamenal útržek s perskými slovy "tamám šud" ukrytý v kapse jeho kalhot?
První Slované mají společný původ v oblasti mezi dnešním jižním Běloruskem a střední Ukrajinou. Od 6. století našeho letopočtu Slované migrovali napříč střední a východní Evropou, což změnilo genetické složení některých regionů. Analýzou více než 550 vzorků kostí ze 6. až 8. století našeho letopočtu to zjistil mezinárodní tým vědců z Česka, Německa, Rakouska, Polska a Chorvatska.
Analýza DNA jednoho starověkého Egypťana odhalila genetické propojení mezi kulturami starověkého Egypta a Mezopotámie. Vyplývá to z aktuální studie, kterou v úterý zveřejnil prestižní časopis Nature.
Na podzim televize Nova zařadí do programu nový rodinný seriál Bratři a sestry, který ukáže, jak může test DNA zamíchat osudy rodičů i jejich dospělých dětí. Scenáristkou je Mirka Zlatníková, režisérem a spoluautorem scénáře Radek Bajgar (oba jsou podepsaní např. pod filmem Teorie tygra). Seriál zavede diváky na malé město, které se otřese v základech po sérii nečekaných odhalení.
Kůže, nylon, bavlna, polyester. A kůže z tyranosaura rexe. Ze všech těchto materiálů si možná už brzy budete moct vybírat při koupi nové kabelky. Pokud se tedy ambiciózní projekt, který spojuje vědu, biotechnologii a módu, podaří uskutečnit.
Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží Severní Afriky k jejím západním břehům, a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme 11 zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes, napsala agentura Reuters.
Společnost Colossal Biosciences je ve světě známá svým – pro některé kontroverzním – cílem: oživit do roku 2028 vyhynulý druh mamuta srstnatého. Ten patří k nejznámějším pravěkým živočichům. Jak toho vědci chtějí dosáhnout? Genetickým inženýrstvím. Nedávno se jim podařil velký krok k vysněnému cíli: vytvořili myš s „mamutí“ srstí. Americká firma nyní plánuje přenést tento úspěch na indické slony.
Italský odvolací soud rozhodl o přezkoumání procesu s Giovannim Camassou, který byl za vraždu spáchanou před 22 lety odsouzen na doživotí. Nové slyšení se bude konat 27. ledna, napsala agentura ANSA.
S pomocí DNA a počítačové technologie mohou vědci lebkám dávno zemřelých lidí vracet tváře. Včetně těch, u kterých ani neznají jméno.
"Jde o pravděpodobnost hraničící s jistotou. Možnost, že má někdo stejný profil jako vy, je jedna ku deseti na třicátou pátou. To jsou čísla, která si neumíme představit," říká forenzní genetička Halina Šimková k tomu, jestli se při odhalování zločinů z DNA může stát chyba. Tu podle ní do jisté míry sdílíme, a proto vysvětluje, jak znalost DNA příbuzného může pomoci k usvědčení pachatele.
Čeští vědci jako první na světě zobrazili povrchovou strukturu chromozomu v přirozeném stavu. Na nové zobrazovací metodě s mnohostranným využitím pracovali vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR v Brně s kolegy z Ústavu experimentální botaniky. Odhalení povrchové struktury s různými výběžky a prostorově uspořádanými smyčkami vláken může v budoucnu ovlivnit medicínu či zemědělství.
Vědci v Praze vyvíjejí dva typy DNA molekul, které lze v budoucnu využít pro vývoj nových testů na přítomnost různých virů nebo bakterií. Upravená DNA dokáže fungovat jako senzor a nacházet molekuly specifické pro různá onemocnění. Děje se tak prostřednictvím světelného záření nebo barvy. O výzkumu informoval v tiskové zprávě Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Američance Barbaře Mae Tuckerové bylo teprve devatenáct, když ji v roce 1980 na univerzitním kampusu nedaleko amerického Portlandu někdo unesl, sexuálně zneužil a zabil. Policie vraha dopadla až o více než čtyřicet let později díky nečekanému důkazu.
Sedmdesátiletý Japonec, který v lednu před smrtí v nemocnici řekl, že je jedním z nejhledanějších zločinců v zemi, mluvil pravdu. Prokázal to test DNA. Na případ upozornil deník The Guardian. Satoši Kirišima byl v 70. letech členem militantní levicové skupiny zvané Východoasijská protijaponská ozbrojená fronta, která podle policie stála za několika pumovými útoky proti firmám v Tokiu.
