Analýza - Publikované výzkumy k prezidentskému duelu Miloš Zeman versus Karel Schwarzenberg se shodují na jednom – podpora obou je poměrně vyrovnaná, rozhodnou i zdánlivé maličkosti a modely lze těžko vnímat jako predikci voleb. Ve volebním modelu ppm factum lehce zvítězil Miloš Zeman s 54 %. Není však jisté, zda účast nebude nižší než deklarovaných 62,5 %, což by Zemana mohlo poškodit (viz níže).
Roli dalšího z faktorů – vliv doporučení neúspěšných kandidátů na své voliče – lze ilustrovat na výzkumu Sanep, který probíhal těsně po volbách a vyzníval rovněž mírně příznivěji pro Zemana. (1) Jeho výpovědní hodnota může být omezena online sběrem, ale poskytuje jistý obrázek o preferencích voličů kandidátů, kteří neuspěli v prvním kole.
Pokud by nerozhodnutí voliči z modelu Sanep k volbám nepřišli, nebo se ve prospěch Zemana a Schwarzenberga rozdělili stejně jako voliči rozhodnutí, vypadalo by rozložení podpory takto:
MODEL 1: Nerozhodnutí k volbám nepřijdou
| Volba v prvním kole | MZ | KS | Neúčast |
| Zeman Miloš | 91,2 % | 3,6 % | 5,2 % |
| Schwarzenberg Karel | 2,1 % | 95,7 % | 2,2 % |
| Fischer Jan | 43,0 % | 42,9 % | 14,2 % |
| Dienstbier Jiří | 60,5 % | 11,2 % | 28,3 % |
| Franz Vladimír | 26,0 % | 45,3 % | 28,7 % |
| Roithová Zuzana | 16,5 % | 62,9 % | 20,5 % |
| Fischerová Taťána | 16,4 % | 49,5 % | 34,1 % |
| Sobotka Přemysl | 28,8 % | 44,2 % | 27,0 % |
| Bobošíková Jana | 54,3 % | 17,5 % | 28,2 % |
| Miloš Zeman | 51,8 % |
| Karel Schwarzenberg | 48,2 % |
Výzkum Sanep byl sbírán těsně po prvním kole voleb, kdy ještě nebylo zcela známo stanovisko některých vyřazených kandidátů. Pro ilustraci možného vlivu doporučení lze použít poměrně konzervativní předpoklad, že jasné doporučení neúspěšného kandidáta ovlivní polovinu jeho exvoličů a slabé na čtvrtinu exvoličů. Pokud by tento případ nastal, přeskupí se ve volebním modelu z dat Sanep mírně ve prospěch Karla Schwarzenberga:
Model 2: Silné doporučení má vliv na 50 % jeho exvoličů, slabé na 25 % exvoličů*
Volba v prvním kole |
Příklon k MZ | Příklon ke KS | Neúčast | Podpora |
| Zeman Miloš | 91,2 % | 3,6 % | 5,2 % | 0 |
| Schwarzenberg Karel | 2,1 % | 95,7 % | 2,2 % | 0 |
| Fischer Jan | 43,0 % | 42,9 % | 14,2 % | 0 |
| Dienstbier Jiří | 45,4 % | 18,3 % | 36,3 % | KS+ |
| Franz Vladimír | 26,0 % | 45,3 % | 28,7 % | 0 |
| Roithová Zuzana | 8,3 % | 73,2 % | 18,5 % | KS++ |
| Fischerová Taťána | 16,4 % | 49,5 % | 34,1 % | 0 |
| Sobotka Přemysl | 14,4 % | 57,7 % | 27,9 % | KS++ |
| Bobošíková Jana | 54,3 % | 17,5 % | 28,2 % | 0 |
| Miloš Zeman | 48,75 % |
| Karel Schwarzenberg | 51,35 % |
Tvorba podobných modelů není v žádném případě predikcí voleb. Ilustruje ale možný vliv faktorů, jejichž reálná síla zásadně ovlivní výsledek voleb. Výzkum Sanep například nepředpokládá, že by se druhého kola zúčastnila část voličů, kteří k prvnímu kolu nepřišli. Podle dat MEDIANu přitom mezi těmito „voliči“ má vyšší potenciální podporu Miloš Zeman, takže jejich přilákání k volbám by mu mohlo pomoci k vítězství. Tím se dostáváme k možná nejzajímavější otázce druhého kola – jak se změní volební učast a jak to ovlivní výsledek duelu?
Komu svědčí velká volební účast
Někteří komentátoři předpokládají, že výraznější pokles volební účasti ve druhém kole pomůže Miloši Zemanovi. (2) Vychází z faktu, že starší levicoví voliči (fandící Zemanovi) mají tradičně vysokou voličskou morálku, i z pocitu, že argumentačně agresivní Zeman musí být obecně méně přijatelný než smířlivě působící Schwarzenberg, a vysokou účastí by tak byl poškozen. Data ale naznačují spíše opak.
V posledním šetření CVVM (3) vyjádřilo Karlu Schwarzenbergovi jako politikovi důvěru 36 % Čechů (55 % mu nedůvěřuje, zbytek neví). Podle STEM byl jako prezident přijatelný pro 32 % potenciálních voličů. Zeman byl akceptovatelný pro 52 % dospělých Čechů (4). Schwarzenbergova přijatelnost mohla od prosincového dotazování díky úspěšné kampani mírně vzrůst. Přesto však lze očekávat, že jeho volební potenciál je díky účasti v rekordně nepopulární vládě maximálně na úrovni 40 % oprávněných voličů. I při mobilizaci většiny z nich tak jeho šance na výhru klesají se zvyšující se volební účastí.
Jedním z hlavních faktorů Schwarzenbergova úspěchu v prvním kole bylo, že jeho potenciální voliči byli jednoznačně nejodhodlanější k volební účasti - podle výzkumu České televize si jí bylo před volbami jisto přes 80 % z nich. Volební zisk Miloše Zemana naopak naznačuje omezenou pevnost jeho elektorátu. Pokud by se naplnily předvolební průzkumy avizující zhruba 70% účast a 25% zisk Zemana, získal by v prvním kole 1,47 milionu hlasů. Zemanův reálný zisk však byl o 200 tisíc hlasů nižší.
Sociální sítě, podpora osobností a některých médií vytvořily ve dnech před prvním kolem dojem takřka celonárodního hnutí na podporu Karla Schwarzenberga. Ten však může být do značné míry mylný. Celá řada pohledů totiž ukazuje, že Schwarzenbergův elektorát byl oproti Zemanovi dosti homogenní.
Analýza statistiků sdružení KohoVolit.eu naznačuje, že drtivou většinu jeho voličů tvořili exvoliči pravicových stran (TOP 09, ODS) ze sněmovních voleb 2010 (5). Podle výzkumu STEM/Mark pro ČT bylo okolo tří čtvrtin Schwarzenbergových voličů do 44 let a obdobně velká většina měla maturitu či vysokou školu. Zemanovi voliči se sice koncentrovali okolo starších a levicově orientovaných lidí, ale jejich složení bylo přeci jen pestřejší.
Schwarzenbergova podpora je oproti Zemanovi také méně vyrovnaná z regionálního hlediska. V prvním kole získal ve svých 10 nejslabších okresech celkem jen 13,5 % hlasů. Zeman v nejslabší desítce okresů dostal přes 18 %. Podpora ministra zahraničí byla také mnohem silněji koncentrována do měst a Zemanova do menších obcí.
| Nejslabších 10 okresů Zeman | Nejslabších 10 okresů Schwarzenberg | ||
| Okres | Zisk (1. kolo) | Okres | Zisk (1. kolo) |
| Praha | 17,1 % | Karviná | 10,5 % |
| Praha-západ | 17,3 % | Bruntál | 11,6 % |
| Semily | 18,9 % | Jeseník | 12,4 % |
| Praha-východ | 19,1 % | Tachov | 13,9 % |
| Náchod | 19,2 % | Znojmo | 14,1 % |
| Jablonec nad Nisou | 20,1 % | Vyškov | 14,4 % |
| Liberec | 20,1 % | Kroměříž | 14,8 % |
| Trutnov | 20,1 % | Prostějov | 14,8 % |
| Ústí nad Orlicí | 20,9 % | Frýdek-Místek | 14,9 % |
| Klatovy | 21,1 % | Přerov | 14,9 % |
| Celkem | 18,3 % | Celkem | 13,5 % |
Celkově se zdá, že Schwarzenbergova podpora je sice nadšená, ale oproti Zemanovi více koncentrovaná do určitých skupin voličů, a tím limitovaná. Klíčem k úspěchu kandidáta TOP 09 je tedy udržet voličské nadšení svých podporovatelů a zároveň doufat, že celková volební účast nepřeroste do míry, která by ho začala ohrožovat díky omezenosti volebního potenciálu.
Cíl Miloše Zemana je opačný – vytvořit z výběru mezi ním a Schwarzenbergem obecnější ideologický souboj (či přímo referendum o vládě, jak popsal volby Jiří Dolejš z KSČM), a tím přitáhnout k urnám s vládou a životní úrovní nespokojené levicověji orientované občany, kteří v populaci převládají, ale ne vždy chovají k Zemanovi osobní sympatie.
Velkou ranou v tomto plánu byla vlažná až nulová podpora Zemana a tohoto vnímání volby nejvlivnější levicovou stranou, sociální demokracií. Zde je také třeba hledat důvod využití nacionalistického apelu v podobě ostré kritiky Schwarzenbergových výroků v otázce Benešových dekretů, jeho emigrace či Zemanovo zesměšňování evropských direktiv.
Levicový politolog Ondřej Slačálek současnou KSČM výstižně popsal jako „stranu nacionalismu malého národa, sociálních jistot a konzervativních hodnot“. Tuto směs postojů projevuje část zejména starších levicových občanů zhusta i ve výzkumech CVVM – mají nejmenší důvěru k mezinárodním institucím (EU, OSN, atd.) i menší sympatie k řadě zahraničních (zejména západních) národů, apod.
Nacionalistický apel je nutno chápat nejen jako snahu ovlivnění nerozhodnutých voličů, ale také strategii směřující k vyšší mobilizaci konzervativní části české levice.
Účast spíše poklesne, ukazují zkušenosti
Jakou tedy lze očekávat účast voličů? Její „expertní odhady“ často vycházejí z faktu, že v českých senátních volbách v druhém kole ve většině případů účast výrazně klesá. Převedení tohoto faktu na prezidentské volby ale není samozřejmé. Evropské dvoukolové prezidentské volby posledních let totiž nabízejí jiný obrázek.
Ve Francii 2012 (Hollande-Sarkozy) i 2007 (Sarkozy-Royalová), v Polsku 2010 (Komorowski-Kaczynski) i 2005 (Kaczynski-Tusk), na Slovensku 2009 (Gašparovič-Radičová) účast oproti prvnímu kolu vždy stoupala. Opačným případem z posledních 8 let je Slovinsko.
Dvoukolové volby se zvyšující se účastí měly ale ve všech případech oproti souboji Zeman-Schwarzenberg dvě odlišnosti:
a) Soupeřili spolu představitelé nejsilnější levicové a pravicové strany v zemi, nebo měli alespoň jejich jednoznačnou podporu. I na českých senátních volbách lze přitom vysledovat, že pokud do druhého kola postoupí zástupci tradiční levice a pravice, účast klesá méně (v případě podzimního souboje Dolejš-Filipiová z Prahy 8 dokonce stoupla).
b) Postupující prezidentští kandidáti dostali ve zmiňovaných volbách už v prvním kole dohromady většinu hlasů - ve Francii v obou případech okolo 57 %, v Polsku 78 % a na Slovensku 85 %. Účast ve druhém kole tak byla ve větší míře opakovanou volbou z kola prvního.
V Česku proti sobě stojí politik, který kampaň založil na vytvoření distance od mateřské pravicové strany a vládní politiky, proti „levicovému“ kandidátovi, který nemá podporu hlavní levicové strany. Ideologický konflikt mobilizující voliče tak není ve volbách samozřejmý. Zejména ve srovnání s Polskem a Slovenskem je navíc v Česku podstatně více voličů neúspěšných kandidátů prvního kola, kteří se primárně rozhodují mezi výběrem přijatelnějšího kandidáta a neúčastí. Díky oběma vlivům tedy lze očekávat spíše pokles účasti.
Účast v prvním kole lednové prezidentské volby (61,3 %) byla o 8-10 procentních bodů nižší, než deklarovali respondenti ve volebních průzkumech. Pokles volební účasti přitom částečně vychází z faktorů, které budou přítomny i v druhém kole – např. snaha respodnentů deklarovat spíše sociálně žádoucí účast; absence ekonomické motivace volby; zimní počasí, apod.
Výzkum ppm factum odhaduje pro druhé kolo účast 62,5 %. Pokud by se opakoval pokles účasti oproti očekávání, měla by se reálná účast pohybovat okolo 54 %. Tým Karla Schwarzenberga se přitom pro Hospodářské noviny vyjádřil, že počítá s tím, že k výhře by mělo stačit rozšíření podpory z prvního kola o 500 tisíc hlasů. Jinými slovy tím říká, že počítá s účastí maximálně okolo 40 %, protože jinak by podpora cca 1,7 milionu lidí na výhru Schwarzenbergovi nestačila.
Daniel Prokop, sociolog a analytik společnosti Median
......
(1) - http://bit.ly/V1DwKc
(2) - http://bit.ly/VdU58j
(3) - http://bit.ly/Ta4JPG
(4) - http://bit.ly/11LCysJ
(5) - http://bit.ly/V1DXEi
