Za kulisy událostí – Většina českých diváků vidí v televizi zimní olympijské hry jako zápolení těch nejlepších světových sportovců v nablýskaných stadionech a supermoderních venkovních areálech. Záběry ze závodů biatlonistů, rychlobruslařek nebo hokejových zápasů ovšem neukazují druhou stranu olympiády – její prokazatelně negativní ekologické dopady.

Megaakce se koná v regionu, kde se rozkládá národní park. Tamní oblast je navíc zařazena na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Ruští organizátoři se samozřejmě snaží vylíčit hry v mnohem lepším světle a tvrdí, že se snažili nepříznivé vlivy na přírodu nebo klima minimalizovat. Realita je hodně odlišná.

Na oficiálních stránkách se například nedočtete nic o tom, že nezávislé organizace zmapovaly případy nelegálního ukládání odpadů při přípravě her, že nové stavby zablokovaly migrační trasy živočichů včetně medvěda hnědého a že se výrazně zhoršily podmínky života i pro místní obyvatele.

„Části národního parku byly zcela zničeny,“ citoval časopis Time zoologa a ekologického aktivistu Surena Gazaryana, který nyní žije v exilu v Estonsku.

Gazaryan připomněl, že oblast u Soči patří mezi druhově nejvýznamnější regiony z celého Ruska – o to větší ekologické dopady olympiáda má. V oblasti teď mimo jiné hrozí i rozsáhlé sesuvy půdy.

Vybrat Soči pro konání zimní olympiády kritizuje také britský expert Simon Lewis, který vede poradenský tým zaměřený na ekologicky udržitelný sport.

„Bylo to špatné rozhodnutí členů Mezinárodního olympijského výboru,“ řekl Lewis pro časopis Time.

Kromě přímého vlivu na vzácnou přírodu má olympiáda vliv i na globální oteplování, což je velké téma Evropské unie. Na oficiálních stránkách her odhadli organizátoři přímé emise skleníkových plynů na 250 až 360 tisíc tun oxidu uhličitého. Přesnější prý budou až po skončení her.

Podle Viktora Třebického z organizace CI2, která se zabývá měřením udržitelného rozvoje a vypočítává uhlíkovou a ekologickou stopu lidské činnosti, tolik emisí vyprodukuje za celý rok české město se zhruba 60 tisíci obyvatel.

Co je však podle Třebického podstatnější: Rusové podle něho skleníkové emise podhodnocují. „O jejich číslu můžeme s úspěchem pochybovat – dopad her na klima podhodnocuje přinejmenším o řád,“ konstatoval Třebický.

Třebický porovnal ruské údaje s těmi, které vypočítal expertní tým pro letní olympiádu v Londýně v roce 2012. Výsledná hodnota uhlíkové stopy vyšla na 3,4 milionu tun oxidu uhličitého. A to je ekologický dopad letních her obecně nižší než u zimních.

„Analýza uhlíkové stopy je v případě Britů velmi věrohodná, transparentní a byla zveřejněna již před hrami. Výpočet šel do takových detailů jako ubytování diváků, letecká doprava funkcionářů na ceremoniál předchozích her v Pekingu či spotřeba sušenek a piva během her v Londýně. Na rozdíl od ruské olympiády zahrnuje ­­– metodicky správně – i nepřímé emise. Je proto mnohem věrohodnější,“ uvedl Třebický.

Upozornil, že skončením olympiády negativní ekologické dopady neskončí.

„Tlak na přírodu pravděpodobně ještě naroste po ukončení her, kvůli plánu vybudovat ze Soči globální lyžařské středisko a prvořadou turistickou destinaci,“ dodal Třebický.

Pavel Baroch