Rekonstrukce - Tak přísně jako nyní se prý ve zdravotnictví po listopadu 1989 neškrtalo.
Zdravotní pojišťovny v tomto roce nakoupí o pět procent méně zdravotních služeb a výdaje na nemocnice klesnou dokonce o sedm procent. K historickým škrtům jsou pojišťovny, a zvláště největší z nich, VZP, nuceny tím, že už čtvrtý rok bojují neúspěšně se zdravotnickým deficitem.
Schodek vznikl v roce 2009, kdy ministr Tomáš Julínek připustil významné zvýšení plateb zvláště velkým nemocnicím. Už v lednu však rezignoval a jeho dvě nástupkyně nestačily reagovat na propad zdravotnických příjmů, ke kterému došlo během finanční krize.
O rok později se začalo šetřit, schodek však z původních čtrnácti miliard korun do loňska poklesl jen o šest miliard. Právě VZP tím přišla o všechny rezervy z minulých let.
Ministr Leoš Heger (TOP 09) ji loni zachránil před platební neschopností tím, že z účtů ostatních pojišťoven přerozdělil 5,2 miliardy na operace nejdražších pacientů, které financuje zpravidla právě VZP.
Zákonem nařízené rozpuštění rezerv menších pojišťoven zároveň zakrylo fakt, že loňský deficit dosáhl ve skutečnosti třinácti miliard. Znovu tedy překročil pětiprocentní hranici celkového zdravotnického obratu.
Čtyři miliardy od Kalouska
Letos v lednu už dostaly pojišťovny další čtyřmiliardovou injekci přímo ze státního rozpočtu. Ministr financí Miroslav Kalousek však upozornil, že peníze bude chtít zpátky. „V listopadu a prosinci 2013 bude tato částka zúčtována, a to vždy ve výši dvě miliardy korun,“ napsal do březnové zprávy o rozpočtu. Tím tlačí na pojišťovny a zvláště na VZP, aby do té doby třináctimiliardový schodek odstranily.
Pokud se ministrům tento plán nepodaří uskutečnit do konce roku, mohou nechat VZP zkrachovat, tedy převzít nad ní nucenou správu.
Současná pravicová vláda se tak stále blíží k řešení, kterým vytáhl zdravotnictví z dluhů v roce 2006 ministr David Rath (ČSSD). Nejdříve zavedl nucenou správu nad VZP a pak prosadil zákon, podle kterého stát zvýšil přímou dotaci pojišťovnám o 15 miliard ročně.
Přísnější, než se čekalo
To, že škrty jsou od roku 1989 historické, tvrdí například Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic. Proto se asociace připojila k ústavní stížnosti, kterou před týdnem podala skupina senátorů na úhradovou vyhlášku pro rok 2013. Vyhláška slouží jako zdravotnický rozpočet.
Asociace dala soudcům k dispozici doklad o tom, jak se poměry zhoršily. Má jím být seznam záloh pro členské nemocnice. Průměrná nemocnice dostane od pojišťoven pouhých 94,7 procenta loňské zálohy. Samotná VZP bude posílat 92,9 procenta.
Tyto údaje od nemocnic potvrzují také pojišťovny. „Zálohové platby lůžkovým zdravotnickým zařízením poklesly oproti loňsku v průměru o šest procent,“ uvedl Oldřich Tichý, mluvčí VZP, kde je registrováno 60 procent všech Čechů. Pojišťovně to umožňuje právě úhradová vyhláška.
S čísly souhlasí také generální ředitel Jaromír Gajdáček ze Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra. „Platíme nemocnicím sto procent loňských záloh, které zvyšujeme tam, kde nám přibyli pojištěnci,“ upřesnil.
Ve skutečnosti bude pokles příjmů nemocnic ještě větší, než uvádějí zdravotníci. Ve svých bilancích nepočítají s tím, že se letos zvýší cenová úroveň. Inflace tak jejich zálohy znehodnotí o další dvě procenta.
Nepřehledný systém
Asociace českých a moravských nemocnic překvapivě prohlašuje, že v ústavní stížnosti nejde o peníze. „Víc než pokles nám vadí, že nevíme, kolik nám pojišťovny nakonec zaplatí,“ vysvětluje Fiala.
Zálohy se v průměru snížily o 5 procent, jedna z nemocnic však přišla o 17 procent a jedna si výjimečně polepší o procento. Proto podle Fialy nejde předpovědět, jak se škrty nakonec podepíšou na dostupnosti zdravotní péče.
Stížnost na nepředvídatelnost systému potvrzuje bilance pěti středně velkých nemocnic, které nepatří do asociace. Insider získal tyto údaje pod příslibem, že si identitu zmíněných ústavů ponechá pro sebe. Z čísel vyplývá, že příjmy nemocnic poklesly v rozmezí pěti až osmi procent. U dvou z nich přitom klesaly už v minulém roce, u jedné nemocnice loňské zvýšení plateb od pojišťoven nevyrovnalo inflaci a ve dvou případech vyrovnalo.
Mluvčí Tichý z VZP přesto tvrdí, že systém existuje. „Záleží na poklesu klientů v jednotlivých regionech. Právě z toho důvodu je pokles zálohových plateb od VZP v různých regionech různý. Platby by naopak měly zvýšit ty pojišťovny, ke kterým klienti VZP přešli,“ vysvětluje.
Petr Holub
