Zahraničí – Kyjev stále nemůže zkrotit separatisty na východě Ukrajiny. Neplatí na ně ani ženevská dohoda, kterou v polovině dubna podepsaly Ukrajina, Rusko, Spojené státy a Evropská unie. Západ obviňuje Moskvu, že torpéduje řešení situace .

Ta zatím nepřesvědčila proruské ozbrojence v Doněcké a Luhanské oblasti, aby opustili obsazené státní úřady a složili zbraně. Naopak se objevuje stále více informací, že ruská rozvědka separatisty řídí.

Rusko proto má čekat tvrdý trest. Washington v pondělí rozšířil sankce proti Rusku. Ty jsou personálně namířeny proti nejbližšímu okolí Vladimira Putina.

Putin na mušce

Na „černém seznamu“ osob, kterým bude zmrazen majetek a účty v USA, figuruje šedá eminence Kremlu Igor Sečin, šéf ruského státního průmyslového technologického holdingu Rostech Sergej Čemezov, vicepremiér Dmitrij Kozak, který zodpovídal za sočskou olympiádu a nyní za rozvoj Krymu, nebo hlavní kurátor ruské domácí politiky Vjačeslav Volodin.

Penalizace se dotkly také firem, které patří miliardáři a blízkému Putinovu příteli Gennadiji Timčenkovi. Na Timčenka si Bílý dům došlápl již podruhé. V březnu uvalily Spojené státy sankce na jím spoluvlastněnou ropnou společnost Gunvor, k jejímž finančním zdrojům měl mít přístup Vladimir Putin. Podnikatel poté svůj podíl ve firmě prodal.

S americkými aktivy společností se mohou rozloučit také další Putinovi blízcí: oligarchové Arkadij a Boris Rotenbergové nebo bankéř Jurij Kovalčuk.

„Cílem není jít po Putinovi osobně. Cílem je změnit jeho kalkulace o tom, jak se jeho nynější akce negativně odrazí na stavu ruské ekonomiky v dlouhodobé perspektivě,“ prohlásil americký prezident Barack Obama. Dodal však, že zatím není jasné, zda budou sankce mít požadovaný efekt.

Sankce nejsou plus

Po bezmála dvou měsících od zavedení sankcí po ruské anexi Krymu přiznal Kreml, že západní restrikce měly pro Rusko nepříjemný dopad.

„Poškodilo nás, nebo nepoškodilo to, co nyní schválili naši partneři? Celkem asi ano, protože se změnily ratingy, může dojít k zdražení půjček, a tak dále. To nemá absolutně kritický charakter, ale plus to není,“ uvedl ruský prezident Vladimir Putin na setkání s novináři.

Právě kvůli napjaté situaci na Ukrajině snížila agentura Standard & Poor's hodnocení dluhových závazků Ruska na stupeň BBB-, což je poslední stupeň v investičním pásmu, těsně nad pásmem spekulativním.

Od zahájení ruské intervence na Ukrajině klesá také moskevská burza a rubl. Devizové a zlaté rezervy Ruska se postupně snižují. V současné době jsou na nejnižší úrovni za poslední tři roky. Zrychlil se i odliv kapitálu ze země. Pokud v loňském roce z Ruska celkově uteklo 63 miliard dolarů, pouze za první čtvrtletí letošního roku odliv přesáhl 50 miliard dolarů.

Ukrajina šlápla na plyn

Podle Sergeje Drobyševského, odborného ředitele Gajdarova institutu ekonomické politiky, nynější západní sankce na ruskou ekonomiku nemají vliv. Nepříjemné následky pro ni má psychologický efekt, který vytvářejí.

„Na ruskou ekonomiku, z hlediska odlivu kapitálu, mimořádné poptávky po zahraniční valutě, má vliv spíš celá geopolitická situace okolo Ukrajiny. Podobně jako diskuse o dalších možných sankcích Spojených států a EU. Samotné sankce takový vliv nemají,“ sdělil Drobyševskij Insideru.

Ekonom je přesvědčen, že ruské hospodářství by se začalo propadat do červených čísel dokonce bez tlaku Spojených států a Evropské unie.

„Už v loňském roce došlo k zpomalení ekonomické aktivity země. O přehodnocení ratingu, právě v souvislosti se snížením ekonomického růstu, se hovořilo na přelomu listopadu a prosince 2013. Současná situace okolo Ukrajiny vytvořila emocionální pozadí, které vedlo k rychlejší změně ratingu,“ uvádí expert.

Stejná situace je podle jeho slov u odlivu kapitálu z Ruska. S ním se Rusko potýká kvůli slábnoucí ekonomice již několik let. Ukrajinská krize tuto tendenci pouze mnohonásobně zrychlila.

Sankce jako pomoc

Rusko reaguje na západní tlak po svém. Poté, co platební systémy Visa a MasterCard kvůli sankcím dočasně omezily půl milionu ruských klientů operace s bankovními kartami, Moskva se rozhodla vytvořit vlastní platební systém.

Jak podotýká Drobyševskij, ekonomické restrikce mohou Rusku pomoci také v dalších oblastech. Pokud USA a EU zabrání západním bankám poskytovat ruským firmám napojeným na Kreml půjčky, podle experta tím firmy ve výsledku pouze získají – nebude se prohlubovat jejich korporátní dluh.

Moskva profituje také z oslabení měny, které se pozitivně promítlo do exportu energetických surovin. „Sankce mají pro ruský rozpočet spíše kladný efekt. Protože po snížení kurzu rublu státní rozpočet získává větší příjmy z exportu ropy,“ uzavírá ruský ekonom.

Jiří Just