Zahraničí – Země, která se coby poražený stát po druhé světové válce navždy zřekla válek a půl století dodržovala svůj zákaz exportu zbraní, mění politiku. Napjatá situace ve východní Asii a teritoriální spory s Čínou vedou Japonsko k obratu od pouhé sebeobrany k „proaktivnímu pacifismu“.
Japonsko nyní v jeho rámci ruší i dlouholetý zákaz exportu pro své zbrojovky. Díky tomu mohou japonské firmy začít prodávat na nových trzích, ale také se účastnit vývoje nejmodernějších zbraní ve spolupráci s dalšími zeměmi.
Až doposud přitom Japonsko spoléhalo téměř výhradně na strategickou spolupráci s USA, které od druhé světové války garantovaly bezpečnost země výměnou za její pacifismus.
První obrat nastal loni, kdy zásady „proaktivního pacifismu“ začal razit japonský premiér Šinzó Abe v obavách ze sílící Číny, která začala vznášet své teritoriální nároky v Jihočínském moři. S Tokiem vede i spor o ostrůvky jménem Senkaku. Abe proto vyzval k vybudování silnější armády, novému definování její role a navýšení zbrojního rozpočtu.
Japonské firmy se radují
Z uvolnění exportu se radují nejdůležitější japonské zbrojovky, které mohou začít vyvážet neútočnou techniku, jako například hlídkové lodě či hledače min. Japonské podniky vyrábějí špičkové zbraňové systémy všeho druhu – bojová vozidla, tanky, lodě, letadla i elektronické systémy. Uvolnění pravidel exportu a mezinárodní spolupráce jim ale pomůže stát se konkurenceschopnějšími.
První země, s níž se Japonsko chystá podepsat dohodu o zbrojní spolupráci, je Austrálie. Ta už projevila zájem o dieselové motory do ponorek vyráběné japonskou firmou Kawasaki Heavy Industries, díky nimž stroje vydrží pod vodou delší dobu.
Indové zase s Japonskem jednají o koupi „obojživelných“ záchranných a pátracích letadel typu US-2, která vyrábí japonská Shin-Maywa Industries.
„Díky společným projektům se dostaneme k novým technologiím,“ řekl agentuře Reuters profesor Heigo Sato z univerzity Takušoku v Tokiu. „Když žijete v tak uzavřeném trhu jako japonský obranný průmysl, očividně zaostáváte za technologickým vývojem.“
Kvůli neustálému krácení japonského obranného rozpočtu v uplynulém desetiletí začal menším zbrojovkám hrozit i krach. Vloni ale nastal obrat, zejména kvůli zmíněným obavám z Číny.
Čína protestuje
V příštích pěti letech tak Japonci vyrobí či nakoupí zbraně za 232 miliardy dolarů. Pořídí si nové ponorky, „obojživelná“ vozidla, bezpilotní letadla, nové bojové stíhačky z USA, protiraketové systémy a další techniku.
Premiér Abe navíc plánuje změnit japonskou pacifistickou ústavu tak, aby obsahovala i právo pomoci spojenci v případě napadení.
Čína, jejíž obranný rozpočet se za posledních dvacet let zosminásobil a stala se druhým největším nákupčím zbrojní techniky na světě, už proti tomu protestuje.
„Japonská politika vzbuzuje obavy o stabilitu regionu,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chung Lej. „Žádáme, aby se Japonsko poučilo z dějin a víc přispívalo k míru v oblasti.“
Lucie Beranová
