Objev dne - V čase, kdy Senát komplikuje schválení dalšího návrhu církevních restitucí, přišli jeho zastánci s varováním, že v příštích letech mohou dále vzrůst náklady státu na činnost církví, včetně toho, že už za dva roky budou z eráru hrazeny platy islámských duchovních.

Neprojde-li tento zákon, zní vysvětlení, nepřijde skutečná odluka církví od státu a náboženské společnosti nadále zůstanou navázány na státní kasu. S tím, že státní příspěvky vzrostou.

Insider ověřil, že do jisté míry mohou mít tyto hlasy pravdu. Náklady na platy duchovních (tím, že poroste jejich počet) mohou růst a o příspěvek na činnost mohou požádat i další nové církve, které na něj momentálně zatím nemají nárok.

První ze zmíněných možností se ministerstvo kultury snažilo loni alespoň oddálit. S vidinou brzkého majetkového vyrovnání uzavřelo se všemi církvemi dohodu, že počet duchovních (4892) neporoste až do roku 2014.

Částka, kterou státní kasa ročně vydá na platy církevním činitelům, se tak zmrazila na hodnotě 1 348 000 000 korun. Spolu s příspěvkem na provoz církví musí státní rozpočet počítat každoročně s výdajem bezmála 1,5 miliardy.

Tato dohoda za dva roky vyprší a církve nebude nic nutit, aby limit nadále dodržovaly.

Podobně není nereálná ani vize, že mezi podporované náboženské společnosti se přidá i Ústředí muslimských obcí a stát by mohl platit i zmíněné islámské imámy.

Je to totiž právě deset let, co stát s přijetím nového zákona jednak uznal 17 církví, jimž poskytuje příspěvek, a zároveň stanovil podmínky, za nichž se mohou o příspěvek ucházet další nové církve: musí mít 10 tisíc věřících a musí fungovat minimálně 10 let.

Tyto nároky splňuje málokterá z nových církví (naposledy registrovaná Církev víry uznaná státem letos v květnu má pouhých 600 členů, takže by se musela rozrůst 16krát), avšak právě s muslimy je situace jiná.

Ústředí muslimských obcí stát zaregistroval v roce 2004 a kolik věřících se k němu v Česku hlásí, je otázkou. Odhaduje se sice, že praktikujících muslimů je zde asi kolem dvou tisíc, studie ministerstva vnitra z roku 2007 však uvádí, že díky imigrantům (českých konvertitů k islámu je jen asi kolem čtyř stovek) už zde tehdy žilo 11 235 vyznavačů islámu.

Už v roce 2014 by tak teoreticky mohly muslimské obce splnit oba požadavky zákona: 10 let uznané činnosti a minimálně 10 tisíc věřících. A požádat případně o peníze stát.

Shrnuto - v Parlamentu se hraje nejen o miliardové vyrovnání, ale také o to, zda i za 30 let bude stát (ve kterém se 3,5 milionu obyvatel označuje za lidi bez vyznání) přispívat na církevní život. Pokud by totiž zákon prošel, za 17 let by podle zákona stát přestal církvím přispívat na činnost a během dalších 13 let by jim vydal i zbytek náhrad za majetek. Jejich další hmotná existence by byla jen na nich.