Objev dne – Výdaje na léky se loni zvýšily o tři miliardy korun, z toho 2,3 miliardy zaplatily navíc zdravotní pojišťovny. Způsobila to reforma, již prosadil ministr zdravotnictví Leoš Heger v roce 2011 s výhledem, že výdaje naopak o pět miliard ročně sníží.
Že takový plán ve skutečnosti nevyšel, dokládá pohled do databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv, jejíž údaje má Insider k dispozici.
Rozhodujícím důvodem bylo zvýšení úhrad za léky, které ministerstvo nařídilo pojišťovnám ještě v prosinci 2011. Z deseti tisíc léků, které pojišťovny proplácejí, zdražila přibližně čtvrtina o jedno procento, další čtvrtina o 5–7 procent. Úhrady se tehdy snížily jen u několika desítek léků. Jen tato operace zvýšila úhrady pojišťoven o 926 milionů, další nárůst výdajů pak způsobily další s tím související kroky.
Vzorec za miliardu
Zdražení léků bylo skryto v reformním zákoně o veřejném zdravotním pojištění, autoři reformy v čele s Hegerem přitom poslance při hlasování o reformě neupozornili, že k němu dojde. V důvodové zprávě pouze zmínili pravidlo, podle kterého pojišťovny „hradí léčivý přípravek ve výši určené součtem stanovené úhrady, maximální výše obchodních přirážek a daně z přidané hodnoty“.
Z této věty vychází podrobnější vzorec, který určuje, kolik pojišťovny zaplatí. Ministerstvo ho zveřejnilo ve vyhlášce z prosince 2011. Od úhrady za léky, kterou pojišťovny platily dosud, se podle vzorce odečte marže pro obchodníky a hodnota DPH. Tím účetní získají tzv. „jádrovou úhradu“. K ní pak opět připočítají DPH a obchodní marži.
Po takovém výpočtu by se měli účetní dostat ke stejné částce jako na začátku, ve skutečnosti ale došli k částkám vyšším.
Dosavadní úhrady za léky se zčásti tvořily před rokem 2010, kdy byla zvýšena daň z přidané hodnoty o procento, zčásti dokonce před rokem 2008, kdy se DPH zvyšovala o čtyři procenta a kdy také ministerstvo změnilo obchodní marži.
Účetní pojišťoven tedy v některých případech odečetli starou, nižší sazbu DPH, přičetli však novou sazbu, která byla někdy vyšší o procento, jindy dokonce o pět procent. Někdy se při přepočtu zvýšila také marže.
Třetí zvýšení DPH
Změna výpočtu pomohla farmaceutickým firmám i nepřímo.
V roce 2012 se sazba daně z přidané hodnoty zvýšila o další čtyři procenta a zároveň se o procento zvýšila marže pro nejlevnější léky. Vinou nového modelu, podle kterého se počítají úhrady, musely pojišťovny započíst vyšší DPH i marži úhrady ihned v lednu 2012.
Expert Svazu zdravotních pojišťoven Karel Němeček loni odhadl, že se tím zvýšily úhrady za léky o další dvě miliardy.
Pomoc pacientům
Ministerstvo zdravotnictví svůj postup vysvětluje tím, že novým výpočtem úhrad chtělo před vyššími náklady uchránit pacienty. Pojišťovny totiž hradí cenu léku jen do určité výše, kterou stanovuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Pokud úhrada pojišťoven nestačí, musí pacient cenu doplatit. Například loni pojišťovny zaplatily za léky 36 miliard, pacienti dopláceli téměř 10 miliard.
Nový výpočet úhrady pojišťoven za léky tedy způsobil, že se loňské zvýšení DPH automaticky promítlo do nákladů pojišťoven a pacienty nezasáhlo. „Nový způsob výpočtu rozděluje dopad změn DPH rovnoměrně mezi pojišťovny a pacienty,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová.
Tento argument podporuje statistika z let 2008 a 2010, kdy ministerstvo zvýšení DPH pojišťovnám do úhrady léků nezapočetlo. Doplatky pacientů se tehdy zvýšily o 540 milionů, resp. o 544 milionů.
Nechtěné efekty
Ministerstvu však jeho loňská operace nevyšla. Do úhrad pojišťoven započetlo zvýšení DPH v roce 2012 i zvýšení této daně v letech 2008 a 2010, přesto se doplatky pacientů opět zvýšily, tentokrát o 415 milionů. Ministerský zásah tak podle Insideru přinesl farmaceutickým firmám během jednoho roku miliardový zisk.
Ministerstvo tento výklad odmítá: „Nelze souhlasit s tak zjednodušující a nepřesnou interpretací,“ uvedla mluvčí Plívová.
Nárůst úhrad pojišťoven i doplatků pacientů vysvětluje složitostí systému, kterým se nákup léků financuje. Ministerstvo se podle ní snaží systém zjednodušit, zároveň ale musí dodržovat komplikované zákony, které reformní proces zdržují.
„Je třeba vzít v potaz, že ve velmi silně propojeném systému mohou některé změny způsobit nechtěné efekty na jiném místě systému,“ dodává mluvčí.
Petr Holub
