Za kulisy událostí – Miliardy korun, které v posledních letech šly do velkých státních IT projektů, čeká hloubková prověrka. A je dost možné, že její výsledek dostanou policisté.
Jde o nákladné projekty, které zhruba v posledních pěti letech vznikly na ministerstvu vnitra na elektronizaci státní správy – takzvaný e-Government. Tedy o zakázky na systémy, díky nimž mělo lidem i úřadům ubýt papírování.
„Nahlédla jsem do té agendy a musím bohužel říct, že větší nepořádek jsem ještě neviděla,“ prohlásila nová náměstkyně ministerstva vnitra Adriana Krnáčová, bývalá ředitelka české pobočky protikorupční organizace Transparency International.
Krnáčová nechce být konkrétní, které zakázky jsou na první pohled ty nejproblematičtější. „Nemůžu k tomu říct nic bližšího, protože je dost možné, že se tím bude zabývat policie,“ řekla.
Největšími projekty e-Governmentu ale byly například takzvané základní registry za 2,5 miliardy, v nichž si úřady sdílejí informace – takže člověk nemusí nosit stejný papír na různé úřady. Nebo projekt kontaktních míst CzechPoint pro vyřizování úředních věcí na přepážkách radnic nebo v pobočkách pošt – stál 264 milionů.
Na budování e-Governmentu, na nějž výrazně přispěly evropské dotace, ale byly navěšené i desítky menších tendrů, od dodání různých aplikací až po poradenství. „Například jsem se dozvěděla, že tady pracovali lidé, kteří současně vlastnili firmy, které ty zakázky dostávaly,“ uvedla Krnáčová.
12 lidí – a neví se, co kdo dělal
Náměstkyně Krnáčová, nominovaná na vnitro za ANO Andreje Babiše, říká, že chystaný audit má zjistit, za jaké projekty se vlastně na vnitru utrácelo, co přinesly a jestli se náklady vyplatily.
Protože na ministerstvu mnohdy chybějí prvotní analýzy, zda bude taková investice výhodná. A jaký bude strop pro utracení peněz, nad nějž už nesmí cena zakázky vystoupat. Podle Krnáčové se také jen těžko dohledává, kdo z úředníků vlastně byl za projekt zodpovědný.
„Na jednom projektu se vystřídá v průběhu dvou let dvanáct lidí, nejsou doklady a není jasné, kdo a na čem dělal,“ popsala náměstkyně.
Zakázky jako Afghánistán
Prověrka zakázek sahá do doby, kdy IT projektům šéfovali dva náměstci, kteří se dnes upřímně nemají rádi. Tím prvním byl za ministra Radka Johna (VV) Michal Moroz, o kterém premiér Petr Nečas mluvil jako o „bezpečnostním riziku“. „Projekty, které jsme spouštěli my, byly vždycky smysluplné. A naopak jsme rušili z minulosti ty pochybné,“ reagoval Moroz.
Jako příklad uvádí Johnův bývalý náměstek zakázku na zvýšení efektivnosti a transparentnosti úřadů za víc než 50 milionů – financovanou z bruselských peněz. A kterou jeho nástupci podle Moroze zbytečně zastavili. Server Česká pozice loni napsal, že zakázku vyšetřuje policie kvůli propojení dodavatelských firem a ministerských úředníků.
Druhým exnáměstkem dohlížejícím na IT byl Radek Šmerda, jehož do funkce přivedl ministr Jan Kubice. Šmerda líčí přebírání téhle drahé agendy podobně jako dnes Krnáčová: nemohly se dohledat smlouvy a další dokumenty, objevilo se podezření na zmanipulované zakázky a některé projekty, jako třeba základní registry, byly prý v těžkém skluzu. „Přebírali jsme to vše v naprostém rozvalu,“ vzpomněl si Šmerda.
Náměstkyně Krnáčová si proto teď vytváří tým odborníků, kteří projekty podrobně prozkoumají. „Je to jak v Afghánistánu: všude nášlapné miny a my potřebujeme dobrou jednotku, která je najde a zlikviduje,“ přirovnala Krnáčová.
Chce také vytvořit jednotná pravidla pro IT zakázky. Takže každé ministerstvo by před tím, než začne utrácet, muselo mít přesvědčivou analýzu, co od investice čeká a jak bude drahá.
Vojtěch Blažek
