Za kulisy událostí - Sociální demokraté přestali věřit, že se jejich možný spojenec Strana zelených dostane do sněmovny, a rozhodli se získat hlasy, o něž se zatím se zelenými dělí.
Rok před volbami tak mění strategii, protože dosud zelené – a s nimi lidovce – uváděli mezi stranami, s nimiž by po příštích volbách chtěli spolupracovat.
Teď se to mění postavením Vladimíra Špidly jako stínového ministra životního prostředí. Spíš než vydávat energii do budoucího nejistého spojenectví zkusí ČSSD podporu zelených voličů získat sama.
Špidla například počítá s týmem, který sestaví z řad své strany, a „externisté“ by se měli veřejně přihlásit k tomu, že spolupracují s ČSSD. Dříve socialisté zelené ke spolupráci přibírali, například ve svých programových debatách.
Expremiér je jedním ze zakladatelů Svazu ochránců přírody a mezi příznivci zelené politiky má důvěryhodnost, což ostatně bylo patrné z reakcí, jakými například Hnutí Duha okomentovalo jeho jmenování do stínové vlády. „Jsem jedním z deseti prvních, celý život se tím zabývám, i když ne odborně, ale na úrovni poučeného laika. Z toho plyne, že za třicet let máte nějaké kontakty a to prostředí vás zná,“ líčí Vladimír Špidla své vazby na zelené hnutí.
V jeho plánu jsou stanoveny čtyři priority, v nichž se spojuje zelená politika se vznikem nových pracovních míst, a to převážně v regionech. Soustředit se chce na úspory energií, aby, jak to formuloval pro Insider, „člověk, který má poměrně malý příjem a žil na statku v jižních Čechách, měl možnost si ho zateplit a nevydávat velké peníze každý rok.“
Hodlá také zdvihnout témata úpravy krajiny, aby byla schopna zadržovat vodu, ochrany zemědělské půdy před developery a ochrany ovzduší, zejména na Ostravsku.
Podle sociologa Daniela Prokopa z agentury Median má však lov zelených voličů nejistý výsledek. Sociolog upozorňuje už jenom na to, že voliči zelených jsou vyspělí a sledují, jakou má Vladimír Špidla ve straně podporu.
A i kdyby je ČSSD dokázala přesvědčit, že bývalý premiér má v ČSSD pozici silnou, „tah Špidlou“ zeleným významné množství voličů nepřetáhne. Že by vymazal Stranu zelených jako takovou z politické mapy, to už je podle Daniela Prokopa zcela vyloučeno.
Případný přínos Vladimíra Špidly vidí sociolog jinde. „Mohlo by jít o pojistku, aby volnější voliči ČSSD zaměření na zelenou politiku ke Straně zelených nepřešli,“ míní s odvoláním na data vzešlá z vlastních průzkumů. Mluví o skupině váhajících voličů ČSSD, pro které jsou zelení druhou volbou.
Volnější voliči ČSSD podle něj uvádějí v průzkumech Stranu zelených jako jednu z variant. „I když ne tak často jako například SPOZ,“ dodává.
Podle současných průzkumů volebních preferencí se zelení pohybují mezi 2 až 4 procenty, což je jejich mez. Socialisté tedy nemůžou až tak počítat, že by dokázali zeleným ubrat, ale spíš mohou zabránit jejich dalšímu růstu.
„Průnik současných voličů SZ s ČSSD se nezdá být zas tak velký, tedy nelze říct, že by velká část lidí, kteří jako hlavní preferovanou stranu uvádějí Stranu zelených, měla v záloze ČSSD. Je to spíše naopak,“ interpretuje Daniel Prokop data z průzkumů veřejného mínění.
Insider v souvislosti s tahem na zelené voliče připomíná jednu zkušenost, kterou už ČSSD v podobném duchu udělala. V éře Jiřího Paroubka sociální demokracie zřídila svou křesťansko-sociální platformu, aby získala voliče lidovců. Tváří tohoto kroku byl někdejší duchovní František Bublan. Jiří Paroubek se však kýženého vítězství nedočkal a celý projekt zapadl. Lidovce pak ze sněmovny vyřadily nové politické strany, především TOP 09.
Martina Machová
